Na Ukrajině padla stovka ruských vojáků, jejich matky vytáhly do boje

Moskva – Na východní Ukrajině už padla více než stovka ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům v boji s vládními jednotkami. S odvoláním na svědky či pozůstalé to uvedli členové prezidentské rady pro lidská práva Ella Poljakovová a Sergej Krivenko. Mluvčí ruského ministerstva obrany mezitím zprávy o nasazení ruských vojáků na Ukrajině znovu odmítl jako „kachnu“. Na Kreml se s žádostí o pomoc při osvobození vojáků zajatých na Ukrajině obrátily videem jejich matky.

  • Podle NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
  • Povstalecký „premiér“ Alexandr Zacharčenko tvrdí, že po boku povstalců bojují tři až čtyři tisícovky Rusů. Asi stovka jich padla.
  • Moskva nadále tvrdí, že Rusko s výjimkou deseti zadržených vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá.
  • Kyjev potvrdil pád strategicky důležitého města Novoazovsk i dalších obcí; prý je dobyly právě kolony ruských vojáků a obrněné techniky.
  • Kvůli Ukrajině se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN; Kyjev vyzval Západ k novým sankcím.

Členy prezidentské rady, poradního orgánu bez skutečných pravomocí, nejsou jen přívrženci Vladimira Putina, ale často i jeho kritici.

Podle členů prezidentské rady bylo asi 300 lidí zraněno 13. srpna u města Snižne, když se kolona nákladních vozů naložených municí ocitla pod palbou raketometů. „Kolona ruských vojáků byla napadena raketomety Grad a více než stovka lidí zemřela. Stalo se to ve Snižném v Doněcké oblasti,“ řekl Krivenko v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters. Poljakovová se doslechla o stejných počtech. „Když se masa lidí na příkaz velitelů, na tancích a transportérech a s těžkou výzbrojí nachází na území cizí země, považuji to za invazi,“ řekla.

Oficiální ruští představitelé nadále popírají, že by na Ukrajině válčily ruské jednotky. „Zaznamenali jsme, že byla vypuštěna tato informační 'kachna', a jsme nuceni zklamat její zámořské autory a přisluhovače v Rusku. Tato tvrzení nemají žádný vztah k realitě,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany, generál Igor Konašenkov.

Sami povstalci připouštějí, že jim pomáhají ruští dobrovolníci, včetně vojáků, kteří jsou ale oficiálně na dovolené. „Nikdy jsme se netajili s tím, že je mezi námi i mnoho Rusů. Bez jejich pomoci by pro nás byl boj mnohem obtížnější,“ prohlásil vůdce doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko. Podle NATO minimálně tisícovka ruských vojáků hranici překročila a na ukrajinském území bojuje.

Matky zajatých vojáků vytáhly do boje

Rodiny několika z nich si myslely, že jejich blízcí jsou na cvičení u Rostova - až do chvíle, než je jako zajatce cizí vlády uviděly v televizi. Tu svou teď žádají o pomoc. Matky vojáků natočily vlastní video adresované vedení Ruské federace. „Prosím prezidenta naší země a ministra obrany, prosím vás o pomoc. Dostaňte je ze zajetí a vraťte nám je živé,“ říká předsedkyně výboru matek vojáků z Kostromské oblasti Ljudmila Chochlovová. „Chlapci, přivedeme vás zpátky stůj co stůj. Jestli to neudělají vojenští velitelé, pak to uděláme my, vaše matky,“ hlásí matka jednoho ze zajatých vojáků Olga Garinová. Podle některých zdrojů jsou Rusů bojujících na Ukrajině čtyři tisíce, podle unie matek jich je až 15 tisíc.

Ozývají se desítky rodin, které pohřešují své syny, muže a bratry. Armáda to vysvětluje odjezdem na cvičení, roste ale i počet úmrtí „při plnění vojenských povinností“. Okolnosti smrti důstojníci tají.

Jak připomíná novinářka Petra Procházková, výbory matek ruských vojáků jsou jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí, a mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979, pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých.

Ruský prezident Vladimir Putin a premiér Dmitrij Medvěděv se k aktuálnímu dění na Ukrajině nevyjádřili. Předseda vlády na Twitteru během zasedání kabinetu napsal, že „Rusko musí zjistit přesný počet svých padlých“. Měl ale na mysli první světovou válku. Podobně Putin se dnes zajímal spíše o postavení nového muzea v rodném Petrohradu, které by zvěčňovalo obléhání druhého největšího ruského města za druhé světové války.

Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova prezident s další schůzkou s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem nepočítá, nicméně má brzy navštívit mládežnický tábor Seliger, kde se možná k situaci na Ukrajině vyjádří.

Demonstrovalo se v Moskvě i v Kyjevě

Moskevská policie dnes ráno před Kremlem zadržela občanského aktivistu Dmitrije Monachova, který protestoval proti nasazení ruských vojáků na jihovýchodě Ukrajiny. „Stydím se, že Putin je můj prezident,“ uvedl. Svou akci předem ohlásil na Twitteru. Podle novinářů prý trvalo nezvykle dlouho, možná sedm minut, než policie zasáhla. Ke spoutání demonstranta bylo zapotřebí čtyř policistů, akci přihlížely desítky lidí.

„Náš prezident je vinen, že rozpoutal válku. Mrtvoly parašutistů nepadají z vesmíru. Zahájíme trestní stíhání a poženeme našeho prezidenta před soud,“ uvedl prý zatýkaný aktivista. Podle očekávání byl potrestán 15 dny vězení za neuposlechnutí příkazů policie.

Monachov je aktivistou opozičního hnutí Solidarita. Loni v červenci byl mezi několika sty zatčenými stoupenci opozičního předáka Alexeje Navalného. Policie na náměstí před Kremlem později zadržela dalších pět demonstrantů, kteří osaměle protestovali s plakáty proti válce na Ukrajině.

Ukrajinští demonstranti žádají posily pro vojáky
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

V Kyjevě před ministerstvem obrany dnes demonstrovalo několik stovek lidí, vesměs příbuzných ukrajinských vojáků, bojujících na východě země. Podle agentury ITAR-TASS se dožadovali odstoupení prezidenta Petra Porošenka. Volali také po odeslání těžkých zbraní do Ilovajska, kde obklíčení ukrajinští dobrovolníci čelí nepřátelské přesile. Podle listu Ukrajinska pravda se Porošenko již setkal s představiteli demonstrantů a slíbil vyslat do Ilovajska posily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 4 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 9 hhodinami
Načítání...