Na Ukrajině padla stovka ruských vojáků, jejich matky vytáhly do boje

Moskva – Na východní Ukrajině už padla více než stovka ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům v boji s vládními jednotkami. S odvoláním na svědky či pozůstalé to uvedli členové prezidentské rady pro lidská práva Ella Poljakovová a Sergej Krivenko. Mluvčí ruského ministerstva obrany mezitím zprávy o nasazení ruských vojáků na Ukrajině znovu odmítl jako „kachnu“. Na Kreml se s žádostí o pomoc při osvobození vojáků zajatých na Ukrajině obrátily videem jejich matky.

  • Podle NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
  • Povstalecký „premiér“ Alexandr Zacharčenko tvrdí, že po boku povstalců bojují tři až čtyři tisícovky Rusů. Asi stovka jich padla.
  • Moskva nadále tvrdí, že Rusko s výjimkou deseti zadržených vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá.
  • Kyjev potvrdil pád strategicky důležitého města Novoazovsk i dalších obcí; prý je dobyly právě kolony ruských vojáků a obrněné techniky.
  • Kvůli Ukrajině se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN; Kyjev vyzval Západ k novým sankcím.

Členy prezidentské rady, poradního orgánu bez skutečných pravomocí, nejsou jen přívrženci Vladimira Putina, ale často i jeho kritici.

Podle členů prezidentské rady bylo asi 300 lidí zraněno 13. srpna u města Snižne, když se kolona nákladních vozů naložených municí ocitla pod palbou raketometů. „Kolona ruských vojáků byla napadena raketomety Grad a více než stovka lidí zemřela. Stalo se to ve Snižném v Doněcké oblasti,“ řekl Krivenko v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters. Poljakovová se doslechla o stejných počtech. „Když se masa lidí na příkaz velitelů, na tancích a transportérech a s těžkou výzbrojí nachází na území cizí země, považuji to za invazi,“ řekla.

Oficiální ruští představitelé nadále popírají, že by na Ukrajině válčily ruské jednotky. „Zaznamenali jsme, že byla vypuštěna tato informační 'kachna', a jsme nuceni zklamat její zámořské autory a přisluhovače v Rusku. Tato tvrzení nemají žádný vztah k realitě,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany, generál Igor Konašenkov.

Sami povstalci připouštějí, že jim pomáhají ruští dobrovolníci, včetně vojáků, kteří jsou ale oficiálně na dovolené. „Nikdy jsme se netajili s tím, že je mezi námi i mnoho Rusů. Bez jejich pomoci by pro nás byl boj mnohem obtížnější,“ prohlásil vůdce doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko. Podle NATO minimálně tisícovka ruských vojáků hranici překročila a na ukrajinském území bojuje.

Matky zajatých vojáků vytáhly do boje

Rodiny několika z nich si myslely, že jejich blízcí jsou na cvičení u Rostova - až do chvíle, než je jako zajatce cizí vlády uviděly v televizi. Tu svou teď žádají o pomoc. Matky vojáků natočily vlastní video adresované vedení Ruské federace. „Prosím prezidenta naší země a ministra obrany, prosím vás o pomoc. Dostaňte je ze zajetí a vraťte nám je živé,“ říká předsedkyně výboru matek vojáků z Kostromské oblasti Ljudmila Chochlovová. „Chlapci, přivedeme vás zpátky stůj co stůj. Jestli to neudělají vojenští velitelé, pak to uděláme my, vaše matky,“ hlásí matka jednoho ze zajatých vojáků Olga Garinová. Podle některých zdrojů jsou Rusů bojujících na Ukrajině čtyři tisíce, podle unie matek jich je až 15 tisíc.

Ozývají se desítky rodin, které pohřešují své syny, muže a bratry. Armáda to vysvětluje odjezdem na cvičení, roste ale i počet úmrtí „při plnění vojenských povinností“. Okolnosti smrti důstojníci tají.

Jak připomíná novinářka Petra Procházková, výbory matek ruských vojáků jsou jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí, a mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979, pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých.

Ruský prezident Vladimir Putin a premiér Dmitrij Medvěděv se k aktuálnímu dění na Ukrajině nevyjádřili. Předseda vlády na Twitteru během zasedání kabinetu napsal, že „Rusko musí zjistit přesný počet svých padlých“. Měl ale na mysli první světovou válku. Podobně Putin se dnes zajímal spíše o postavení nového muzea v rodném Petrohradu, které by zvěčňovalo obléhání druhého největšího ruského města za druhé světové války.

Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova prezident s další schůzkou s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem nepočítá, nicméně má brzy navštívit mládežnický tábor Seliger, kde se možná k situaci na Ukrajině vyjádří.

Demonstrovalo se v Moskvě i v Kyjevě

Moskevská policie dnes ráno před Kremlem zadržela občanského aktivistu Dmitrije Monachova, který protestoval proti nasazení ruských vojáků na jihovýchodě Ukrajiny. „Stydím se, že Putin je můj prezident,“ uvedl. Svou akci předem ohlásil na Twitteru. Podle novinářů prý trvalo nezvykle dlouho, možná sedm minut, než policie zasáhla. Ke spoutání demonstranta bylo zapotřebí čtyř policistů, akci přihlížely desítky lidí.

„Náš prezident je vinen, že rozpoutal válku. Mrtvoly parašutistů nepadají z vesmíru. Zahájíme trestní stíhání a poženeme našeho prezidenta před soud,“ uvedl prý zatýkaný aktivista. Podle očekávání byl potrestán 15 dny vězení za neuposlechnutí příkazů policie.

Monachov je aktivistou opozičního hnutí Solidarita. Loni v červenci byl mezi několika sty zatčenými stoupenci opozičního předáka Alexeje Navalného. Policie na náměstí před Kremlem později zadržela dalších pět demonstrantů, kteří osaměle protestovali s plakáty proti válce na Ukrajině.

Ukrajinští demonstranti žádají posily pro vojáky
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

V Kyjevě před ministerstvem obrany dnes demonstrovalo několik stovek lidí, vesměs příbuzných ukrajinských vojáků, bojujících na východě země. Podle agentury ITAR-TASS se dožadovali odstoupení prezidenta Petra Porošenka. Volali také po odeslání těžkých zbraní do Ilovajska, kde obklíčení ukrajinští dobrovolníci čelí nepřátelské přesile. Podle listu Ukrajinska pravda se Porošenko již setkal s představiteli demonstrantů a slíbil vyslat do Ilovajska posily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj: Putin už rozpoutal třetí světovou válku

Ruský vládce Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku a je nezbytné jej zastavit, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britské stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí rozpoutání otevřené války Ruska proti Ukrajině. Zelenskyj ujišťoval, že jeho země konflikt neprohrává, a rezolutně se ohrazoval proti případným ústupkům Putinovi.
04:44Aktualizovánopřed 24 mminutami

Vládnoucí strana v KLDR si opět zvolila Kim Čong-una do čela

Severokorejská vládnoucí komunistická strana na svém sjezdu opět zvolila svým generálním tajemníkem Kim Čong-una, vůdce KLDR. Oznámila to v pondělí severokorejská státní tisková agentura KCNA. Delegáti sjezdu také zvolili členy ústředního výboru Korejské strany práce a schválili revizi stranických pravidel, uvedla KCNA. Podrobnosti o změnách neposkytla, poznamenala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Starosta New Yorku zavírá kvůli blížící se sněhové bouři město pro dopravu

Starosta New Yorku Zohran Mamdani v neděli ve městě kvůli blížící se sněhové bouři vyhlásil nouzový stav a od 21:00 místního času (pondělí 03:00 SEČ) uzavírá všechny ulice, dálnice a mosty pro veškerou dopravu mimo vozidel potřebných pro zajištění kritických služeb. Informovala o tom americká média.
před 5 hhodinami

Mexická armáda zabila šéfa kartelu, na nějž vypsaly USA vysokou odměnu

Mexická armáda zabila šéfa kartelu Jalisco nová generace (CJNG) Nemesia Rubéna Osegueru Cervantese, oznámilo mexické ministerstvo obrany a potvrdilo tak dřívější informaci agentury AP. Spojené státy, které na drogového bosse přezdívaného El Mencho vypsaly mnohamilionovou odměnu a na jeho dopadení se zpravodajsky podílely, to označily za skvělou zprávu. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že situace je pod kontrolou a že je v kontaktu s guvernéry všech států.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lvovem otřásly výbuchy, starosta i Zelenskyj mluví o terorismu

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno. Z místa bylo hlášeno vloupání do obchodu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj exploze označil za brutální a cynický teroristický čin, podle něj bylo v této souvislosti zatčeno několik lidí. S terorismem spojil případ i Sadovyj a oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti zjišťují.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zůstává velká šance na diplomatické řešení sporu s USA, řekl Arakčí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že stále existuje velká šance na nalezení diplomatického řešení sporu, který Írán vede se Spojenými státy ohledně svého jaderného programu. Příští kolo jednání se podle šéfa íránské diplomacie i ministra zahraničí Ománu, který rozhovory zprostředkovává, uskuteční ve čtvrtek v Ženevě, informovala v neděli agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předvolební kampaň v Mnichově provází neobvyklý spor o surfařskou vlnu

Kampaň před březnovými komunálními volbami v bavorském Mnichově provází nezvyklý spor, jehož jádrem je přírodní surfová vlna na městské řece. Ta totiž zmizela při posledním čištění koryta a sportovci by ji rádi obnovili. Podle nich vše ale komplikují úředníci. A někteří kandidáti se snaží téma politicky vytěžit. Bez odpovědi ale zůstává klíčová otázka – kdo ručí za bezpečnost na vodě.
před 11 hhodinami

Trump oznámil, že vysílá ke Grónsku nemocniční loď. Premiér ostrova to odmítl

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale o které šéf Bílého domu dlouhodobě usiluje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že není jasné, co ke kroku Trumpa vedlo ani kdy by mělo plavidlo dorazit. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dle agentury Reuters Trump plán s díky odmítl.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...