Tažení proti Muslimskému bratrstvu: Soud ho zakázal i v politice

Káhira – Egyptský soud nařídil rozpuštění Strany svobody a spravedlnosti, což bylo poltické křídlo Muslimského bratrstva. Jde o další z kroků proti islamistům, kteří v zemi ještě zhruba před rokem vládli. V červenci dostal doživotí vůdce Muslimského bratrstva Muhammad Badíh, který byl už předtím dvakrát odsouzen k trestu smrti. Spolu s ním dostalo doživotí i dalších 36 stoupenců zakázaného islamistického hnutí.

Soudního zákazu se Muslimskému bratrstvu dostalo v září 2013, verdikt se však o jeho politickém křídle nijak nezmínil. Vyvolávalo to dojem, že se strana může i nadále podílet na politickém dění a kandidovat v parlamentních volbách, které by se v zemi měly konat ještě letos. Poslední verdikt udělal ve věci jasno. Podle agentury MENA je navíc rozhodnutí soudu konečné a nelze se proti němu odvolat.

Soud uvedl, že spojení strany s Muslimských bratrstvem a jeho mezinárodní pobočkou podkopává „národní jednotu, sociální smír, demokratický systém a ohrožuje národní bezpečnost Egypta“. Majetek strany má být zlikvidován a předán státu. Vláda by měla vytvořit výbor, který bude na tento proces dohlížet.

Agentura Reuters na to konto upozornila, že Egypt rozšířil svůj zákrok proti Muslimskému bratrstvu i na pálení knih, které mají propagovat násilí a myšlenky zakázaného hnutí. Podle bezpečnostních složek mezi spálenými knihami byly knihy o výrobě bomb či knihy, které srovnávaly zakladatele Bratrstva s prorokem Mohamedem a chválily tureckého premiéra Tayyipa Erdogana.

Konec strany, která byla hlavní politickou silou v zemi po konci Mubarakovy éry

Muslimské bratrstvo vládlo v Egyptě po roce 2011, kdy revoluce svrhla tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Do té doby bylo v Egyptě Muslimské bratrstvo jako politická strana zakázáno. Po Mubarakově pádu však bylo nejlépe zorganizované ze všech opozičních skupin a s přehledem vyhrálo volby.

Prezidentem se roku 2012 stal jeho kandidát Muhammad Mursí. Zemi ale vedl podle zásad islamistů, tedy s důrazem na islám, což vedlo k četným protestům liberálních Egypťanů. Velká část Eygpťanů také vládě vyčítala nekompetentnost.

Egyptská armáda loni Mursího svrhla a proti bratrstvu rázně zakročila. Teď je skupina v Egyptě řazená k teroristickým organizacím, tisíce jejích členů a stoupenců jsou ve vězení a při procesech padají vysoké tresty včetně trestů smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...