Brusel – Spojené státy zavedly zatím nejtvrdší protiruské hospodářské sankce, které zasahují mimo jiné ropný gigant Rosněfť a řadu velkých bank a zbrojovek. Sankce jsou reakcí Washingtonu na politiku Ruska vůči Ukrajině, kterou USA označují za neudržitelnou a nekonstruktivní. Sankce přitvrdila i Evropská unie. Podle závěrů dnešního bruselského summitu budou moci země EU nově postihovat ruské i další subjekty, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost.
Unie i USA zpřísnily sankce: Dopadnou na giganty Rosněfť a Kalašnikov
Na americkém sankčním seznamu se objevuje řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank a finanční a investiční společnost Novatek. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda zakazuje.
Mezi osobami postiženými sankcemi se objevují jména vůdců samozvané Doněcké lidové republiky, ale také jméno místopředsedy dolní komory ruského parlamentu Sergeje Něverova. V sankčním seznamu se ocitl ruský ministr pro záležitosti Krymu Oleg Saveljev, generál tajné služby FSB Sergej Beseda a poradce prezidenta Vladimira Putina Igor Ščogolev.
Dnešní rozhodnutí ministerstva financí blokuje jakékoli kontakty amerických občanů a firem s řadou ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, známého výrobce automatických pušek AK-47. Na indexu je rovněž obří uralská zbrojovka Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej.
Na americký sankční seznam se nedostal ruský plynárenský gigant Gazprom, který se výrazně podílí na zásobování Evropy zemním plynem.
Ruská diplomacie hodnotí nově vyhlášené sankce klidně. Je přesvědčena, že poškodí politické a hospodářské zájmy Spojených států. Agentura ITAR-TASS uvedla, že americké úřady sice omezily přístup postižených ruských firem na americký trh, jejich majetek na území Spojených států ale nezablokovaly.
Summit EU jedná o dalších sankcích proti Rusku
Šrouby utahuje i Unie: Ruší programy dvoustranné spolupráce s Ruskem
Nové sankce Evropské unie se zaměří na ruské i další podniky, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost. První seznam chtějí mít lídři osmadvacítky hotový do konce měsíce. Summit také vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit.
Evropskou investiční banku (EIB) účastníci vrcholné schůzky vyzvali, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.
Premiéři a prezidenti zemí EU v závěrech své schůzky napsali, že nebyly odpovídajícím způsobem splněny body, které unijní summit žádal 27. června. Následkem je tedy dnešní rozšíření záběru sankcí. EU dosud sankcemi reagovala především na ruskou anexi Krymu, kvůli destabilizaci situace na východě Ukrajiny zatím cílila jen na fyzické osoby. Zmrazený majetek a zakázané cesty do unie má nyní 72 osob, postiženy byly v souvislosti s Krymem také dvě firmy.
Zvážit je podle závěrů summitu také třeba, zda by evropské sankce neměly být zaměřeny též na jednotlivce a firmy, aktivně materiálně nebo finančně podporující ty, kdo v Rusku rozhodují a odpovídají za anexi Krymu a destabilizaci na východě Ukrajiny. O věci by mohli jednat ministři zahraničí EU, jejichž jednání je naplánované na příští týden. Summit dnes zopakoval podporu EU mírovému plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a opět vyzval Moskvu, aby aktivně využila svého vlivu na východoukrajinské separatisty a zastavila přesuny lidí a techniky přes rusko-ukrajinskou hranici.
Barroso a Cameron na summitu EU
Ruská reakce? Američané poškozují sami sebe
Podle prezidenta Putina sankce mají sankce efekt bumerangu a odporují dlouhodobým zájmům Spojených států; poškodí vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, navíc jdou údajně i proti zájmu amerických energetických firem.
Šéf Rosněfti Igor Sečin, který doprovází Putina na cestě po Latinské Americe, označil sankce za nezákonné, protože firma nemá žádný vztah k ukrajinské krizi. Rozšíření sankcí je podle něj „pokusem USA zhoršit hospodářskou situaci ruských občanů“. Hospodaření Rosněfti má totiž značný vliv na bilanci ruského státního rozpočtu. „Cílem sankcí proto není sama firma, ale ruské právo vést vlastní svrchovanou a nezávislou politiku“, řekl a dodal, že „bůh všechno vidí a všechno napraví“.
Na Ukrajině má Rusko podle Putina „životní zájem na zastavení krveprolití“. Moskva je podle šéfa Kremlu pro okamžité zastavení bojových akcí a zahájení rozhovorů. Spojené státy ale naopak „podněcují nynější ukrajinské vedení k pokračování bratrovražedné války a trestní operace“. Taková politika podle ruského prezidenta nemá žádnou perspektivu.
EU zpřísní protiruské sankce (zdroj: ČT24)