Polští penzisté dostanou třináctý důchod. Opozice v tom vidí předvolební vějičku vládní strany

2 minuty
Události: Polská vláda přilepší důchodcům
Zdroj: ČT24

Polští důchodci dostanou v květnu jednorázový příspěvek ve výši 5300 korun. Takzvaný „důchod plus“ patří k sérii sociálních opatření, která vládnoucí strana Právo a spravedlnost oznámila v rámci kampaně před evropskými volbami. Načasování balíčku benefitů jí proto vyčítá opozice i někteří ekonomové.

Příští měsíc si jednorázově přilepší skoro deset milionů Poláků. Necelých sedm milionů seniorů a dva a půl milionu těch, kteří nemohou pracovat kvůli špatnému zdraví.

Celkově vyjde třináctý důchod polskou státní pokladnu na 65 miliard korun. „Co říkáme, dámy a pánové, to prostě děláme,“ potvrzuje splnění slibu ministryně rodiny, práce a sociální politiky Elzbieta Rafalská.

Jeden příspěvek nepomůže. Změnit se musí systém, zní z opozice

Největší opoziční síla se však ke třináctému důchodu staví rezervovaně. Nutné je prý změnit celý systém. Otevřené kritice vládního kroku se ale Občanská platforma na rozdíl od lídra nového hnutí Jaro vyhýbá. „(Třináctý) důchod bych samozřejmě nezavedl. Problém bych řešil jinak. Přidal bych těm důchodcům, kteří mají opravdu málo,“ říká předseda hnutí Robert Biedroń.

„Chceme-li lidi motivovat, aby déle pracovali, musíme navázat výši 'důchodu plus' na počet odpracovaných let. Tohle žádný problém neřeší a zatěžuje to veřejné finance,“ dodává ekonom z Fóra občanského rozvoje Aleksander Laszek. 

Kromě přilepšení k důchodu vládnoucí strana slibuje i daňovou svobodu pro mladé, víc přídavků na děti nebo masivní investice do infrastruktury. To vše jen pár týdnů před evropskými volbami a pár měsíců před těmi parlamentními.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Nepochybujte, že pokud naši protivníci vyhrají volby, zvlášť ty na podzim do parlamentu, jako první vezmou všechno, co jsme dali,“ přesvědčuje Poláky předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

Učitelé skoro tři týdny stávkovali kvůli nízkým platům

Předvolební kampaň však ovlivnila také stávka učitelů za vyšší platy. Pedagogové stávkovali skoro tři týdny a požadovali navýšení mezd o 30 procent.

Kabinet jim ale opakovaně vzkázal, že na takový nárůst nemá peníze. Učitelům nabízí přidat od září jen 15 procent a v příštím roce další mírný nárůst, který je však podmíněn zvýšením počtu učebních hodin. Pedagogové ale více pracovat nechtějí. Tvrdí, že už teď stráví učením, přípravou na vyučování nebo administrativou více než 40 hodin týdně.

Demonstrace polských učitelů
Zdroj: JEDRZEJ NOWICKI/Reuters

Situaci ještě vyostřily neobratné výroky některých politiků PiS. Například předseda Senátu Stanislaw Karczewski, který si podle médií vydělá asi 20 tisíc zlotých (120 tisíc korun) měsíčně, stávkujícím učitelům vzkázal, že pracovat se má „pro ideály“, tak jako on v době, kdy byl učitelem, a i nyní, kdy stojí v čele horní komory polského parlamentu.

Pedagogové dali vládě čas do září. Pak jim má premiér Mateusz Morawiecki předložit konkrétní návrhy na řešení situace polského školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 7 mminutami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 27 mminutami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 31 mminutami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 39 mminutami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
16:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nalezli naprostou zkázu.“ Před osmdesáti lety byl osvobozen tábor Bergen-Belsen

Před osmdesáti lety osvobodila britská armáda německý koncentrační tábor Bergen-Belsen v Dolním Sasku, kde podle historičky památníku Terezín Radany Rutové spatřila obraz naprosté zkázy. V táboře bylo na 55 tisíc přeživších vězňů, mezi nimiž byla velká část vážně nemocná – tito lidé byli jak psychicky, tak fyzicky vyčerpáni, přiblížila historička. „Britská armáda nalezla i vyšší tisíce lidí, kteří již byli po smrti,“ dodala.
před 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou brigádu odpovědnou za masakr v Sumách

Ukrajinská armáda hlásí, že zasáhla základnu 448. ruské raketové brigády v Kurské oblasti. Ta se podílela na nedělním útoku na město Sumy, při kterém zemřelo 35 lidí. O útoku informoval Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...