V Katovicích začala klimatická konference. Má přijmout „pařížskou příručku“

Prvním plenárním zasedáním začala v polských Katovicích 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zasedání se účastní zástupci 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince. Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců. Ministři a někteří nejvyšší představitelé zemí se připojí k účastníkům konference v pondělí.

Výraznou podporou pro COP24 byl summit 20 největších ekonomik světa (G20), který se konal v pátek a v sobotu v Argentině. V závěrečném prohlášení 19 ekonomik potvrdilo podporu pařížské dohodě o klimatu.

S dohodou nesouhlasí pouze Spojené státy a americký prezident Donald Trump již oznámil, že od dohody odstoupí. USA jsou přitom druhým největším producentem skleníkových plynů, které jsou podle vědců zodpovědné za globální oteplování. Tím prvním je Čína.

Konference má prověřit ochotu ke konkrétním opatřením

Jednání v Katovicích je považováno za důležitý test ochoty zemí podpořit jejich ušlechtilé, ale vzdálené cíle konkrétními opatřeními, z nichž proti některým se již zvedla vlna protestů.

Hlavním bodem programu je tzv. pařížská příručka, která určí, jak budou vlády dokládat výši emisí skleníkových plynů a snahy o jejich snížení. Mělo by se také jednat o zvyšování národních emisních cílů zemí po roce 2020 a finanční podpoře pro chudé země.

Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali usilovat o udržení globálního oteplování pod rozdílem 1,5 stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí. Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Českou delegaci vede na COP24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Zúčastní se také další zástupci ministerstev životního prostředí, financí, zemědělství, průmyslu a zahraničních věcí.

V Belgii či Německu se demonstrovalo

V den zahájení konference demonstrovalo v Bruselu 65 tisíc lidí za to, aby belgická vláda respektovala své závazky v boji se změnami klimatu v souladu s cíli pařížské klimatické dohody z roku 2015. Organizátoři pochodu také vyzývali k většímu využití energie z obnovitelných zdrojů či rozšíření sítě cyklistických stezek.

Již v sobotu protestovaly tisíce lidí v německých městech Berlín a Kolín s požadavkem, aby Německo upustilo od uhlí. Premiér nejlidnatější německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet však v neděli uvedl, že stanovení pevného termínu pro ukončení provozu uhelných elektráren by nyní bylo ukvapené.

Němečtí představitelé doufali, že představí plán odchodu země od uhlí na jednání v Katovicích. Odborná komise však nakonec odložila vydání doporučení na příští rok.

Čekají se také protesty polských ekologických aktivistů, kteří požadují ukončení těžby uhlí v Polsku. Uhlí se na celkové výrobě elektřiny v zemi podílí osmdesáti procenty a Katovice a okolí jsou důležitým centrem těžby uhlí v Polsku.