Krym chce jednoznačně do ruské náruče

ČT24

16. 3. 201416. 3. 2014‌‌|Zdroj: ČT24

Simferopol – Po zpracování poloviny hlasovacích lístků oznámila sčítací komise, že pro připojení k Ruské federaci se vyslovilo 95,5 procenta voličů. Referendum oficiálně skončilo v 19 hodin SEČ. Šéf komise Michail Malyšev později oznámil, že hlasovat přišlo ve 27 územních celcích 82,7 procenta oprávněných voličů. Podle Malyševa si na průběh referenda nikdo nestěžoval, prohlásil ho tedy za platné. Spojené státy americké referendum odmítly, Bílý dům bezprostředně po skončení hlasování Moskvě vzkázal, že intervenci zaplatí sankcemi. Ruský prezident Vladimir Putin ale uvedl, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek.

Hlavní události dne na Ukrajině:

V 19:00 SEČ skončilo na Krymu referendum.
Většina voličů se podle předběžných výsledků vyslovila pro připojení k Rusku.
Výsledky krymského referenda neuznávají ani USA ani EU.
Ukrajinský a ruský ministr obrany se dohodli na příměří na Krymu do 21. března.

„Dnešní hlasování bylo velmi emotivní a úměrně tomu lidé vlastně ani nemají představu, co bude dál. Referendum připomínalo jakýsi uzavřený ruský večírek, který nepřipouštěl jiný výsledek než připojení k Rusku. Na hlasy lidí, kteří upozorňovali na to, že nelze pořádat referendum pod hlavněmi 20 tisíc vojáků, nebyl brán zřetel,“ popsal hlasovací den zpravodaj ČT Josef Pazderka. Připomněl, že praktické důsledky výsledku, tedy třeba dodávky plynu, elektřiny, vody nebo osud ukrajinských vojáků na místních základnách, zůstávají otevřené.

Voliči se v referendu rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku:

Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?
Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Ve skutečnosti se ale příliš neliší proto, že Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

GALERIE

videogallery_427655

V Sevastopolu, který platí za silnou proruskou baštu, doprovázely hlasování během dne zpěvy a předběžné oslavy výsledku, o němž tu nikdo nepochyboval. Po uzavření místností se na místním Leninově náměstí shromáždil dav lidí k veřejné, oficiální oslavě.

Počítejte se sankcemi vzkazuje Rusku Bílý dům

Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil po uzavření hlasovacích místností na Krymu, že „vojenská intervence a porušení mezinárodního práva bude pro Rusko znamenat zvýšené náklady, nejen kvůli opatřením, která uplatní Spojené státy a naši spojenci, ale i v přímém důsledku destabilizujících akcí samotného Ruska“.

Oslavy výsledků referenda v krymském Simferopolu

Zdroj: Sadat/ČTK/ZUMA/Sadat

Moskva si referendum, které Kyjev odmítl jako nelegální, pohlídala vojenskými jednotkami na poloostrově. Kvůli jejich účasti chce Západ sáhnout k sankcím. Hovoří se o zákazu vydávání víz pro vedoucí ruské představitele i o ekonomických postizích ruských firem. Washington dnes v reakci na referendum prohlásil, že nehodlá tolerovat „násilné zabrání území jednoho státu jiným“.

Sobotka: Evropa nesmí postupovat hystericky

Na výsledek krymského referenda musí Evropa reagovat s rozmyslem, řekl český premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru s německým listem Handelsblatt. Evropský postoj musí být jednotný, klidný i důsledný. V žádném případě však Evropa nesmí jednat hystericky, zdůraznil Sobotka. „Linie Evropy se musí být jednotná, pokojná, důsledná a důkladná. V žádném případě Evropa nesmí postupovat hystericky,“ řekl Sobotka.

Referendum je legální, trvá na svém Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým americkým protějškem Barackem Obamou prohlásil, že referendum bylo v souladu s mezinárodním právem. Putin podle prohlášení Kremlu v telefonátu se šéfem Bílého domu označil hlasování za legitimní a řekl, že obyvatelé poloostrova vyjádřili v referendu obavy z toho, jak Kyjev selhal v ochraně rusky mluvících lidí před násilím proti nim. Putin prý Obamovi řekl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by svou pozorovatelskou misi měla kvůli násilí na rusky mluvících lidech rozmístit po celé Ukrajině.

Obama naopak svému ruskému protěšku řekl, že Spojené státy a jejich evropští spojenci jsou připraveni Rusko zatížit „dodatečnými náklady“ za narušení ukrajinské svrchovanosti, informoval Bílý dům. Dále Obama šéfovi Kremlu řekl, že ukrajinskou krizi lze stále vyřešit diplomatickými prostředky, ale pouze v tom případě, že ruská armáda přestane podnikat „vpády“ na Ukrajinu.