Kyjev/Moskva/Berlín - Rusko ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova vyzývá Francii, Polsko a Německo, aby donutily ukrajinskou opozici dodržovat uzavřenou dohodu o příměří. Lavrov tak reagoval na strhující vývoj událostí v Kyjevě, kde prezident Viktor Janukovyč během několika hodin ztratil veškeré mocenské páky krátce poté, co v pátek uzavřel dohodu s opozicí. S tím, že je třeba naplnit páteční dohodu, souhlasí i ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Zároveň ale dodává, že je nutné myslet na zachování teritoriální jednoty Ukrajiny. A k tomu musejí Ukrajinci najít osobu, jež by je spojila napříč celou zemí.
Podle posledních informací Janukovyče ukrajinský parlament sesadil z funkce. Prezident ale už předtím označil všechna rozhodnutí kyjevského parlamentu za nezákonná a rezignovat odmítl - více čtěte zde. Šéf ruských diplomatů Lavrov si postěžoval na neplnění pátečních dohod a žádal od svých ministerských partnerů, kteří dohodu iniciovali, bezodkladnou nápravu.
Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček ve Studiu ČT24 připustil, že sice je nakročeno k mezinárodnímu uznání kyjevské vlády, nicméně podle jeho názoru je nyní důležité udržet teritoriální jednotu země. K tomu je podstatné, aby všechny strany naplnily páteční dohodu a aby Rusko nadále drželo konstruktivní pozici.
PRAHA: Ukrajina potřebuje kompromisní tvář
Podle novinářky Petry Procházkové se nyní hledá hlavně osoba, která by Ukrajinu spojila. Rozdělení země nyní nikdo nepřipouští. „Ukrajině chybí ukrajinský Václav Havel, který by dokázal sjednotit ve své ikonické roli všechny ukrajinské proudy a národnosti, které na Ukrajině jsou,“ nechal se ve speciálu ČT24 slyšet Hynek Kmoníček.
Novým vůdcem Ukrajiny nemusí být podle něj ani Julija Tymošenková, ani nikdo z lidí, kteří byli viditelní na Majdanu - stejně jako nikdo z okolí prezidenta Janukovyče. „Kompromisní osobou, na kterou v zájmu udržení teritoriální integrity celé Ukrajiny všichni vsadí, může být někdo, koho jsme celou dobu přehlíželi,“ myslí si Kmoníček.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ale zřejmě nelze v pátek podepsanou dohodu úplně naplnit. „Včera na Majdanu leželi v rakvích mrtví a ti, co tam stáli, najednou nedokázali souhlasit s tím, že se nebude mluvit o potrestání viníků a že prezident Janukovyč, kterého viděli jako vrcholně odpovědného, bude pokračovat dále,“ komentoval Zaorálek situaci v Událostech ČT. Duch páteční dohody podle něj nadále platí.
Oficiálním partnerem pro českou diplomacii je podle Zaorálka nyní ukrajinský parlament, který má legitimitu. „Byl legitimně zvolený a i on legitimně rozhodl o odvolání prezidenta Janukovyče,“ konstatoval v Událostech. „Na rozpad Ukrajiny nevěřím. Nyní musíme dělat vše pro udržení celistvosti země,“ dodal. I proto by podle něj „řešení, která přijímáme,“ neměla být namířena proti Rusku."
MOSKVA: Nelze se tvářit, že Majdan zastupuje Ukrajince
Kompromisní smlouva předpokládala ústavní reformu a předčasné prezidentské volby, ale i vyklizení obsazených budov a odzbrojení opozičních radikálů. Pod text dokumentu se jako garanti podepsali ministři zahraničí Německa a Polska Frank-Walter Steinmeier a Radoslaw Sikorski.
Oba tyto ministry a šéfa francouzské diplomacie jejich ruský kolega Sergej Lavrov vyzval, aby ukrajinskou opozici přinutili dodržovat přijaté závazky. „Měli byste využít veškerý svůj vliv na opozici, aby přijaté závazky bezodkladně dodržela a zkrotila výtržnosti výrostků. Je třeba skoncovat s obelháváním světové veřejnosti, nelze se tvářit, že dnešní Majdan reprezentuje zájmy ukrajinského národa,“ prohlásil.
Chování kyjevských povstalců je pro Moskvu „krajně znepokojivé“. Ruské ministerstvo zahraničí rovněž v podvečer vydalo prohlášení, v němž varuje Ukrajinu před chaosem a dalším napětím. Žádá ji o to, aby za každou cenu zajistila pořádek a především pak ochranu Rusů žijících na východě Ukrajiny, jinak prý hrozí další eskalace etnického napětí.
Šéf ruské diplomacie hovoří o tom, že extremisté pořádají pogromy a ohrožují suverenitu Ukrajiny. Majdan podle jeho názoru nereprezentuje celou Ukrajinu, protesty se týkají jen 35, možná 40 procent území Ukrajiny, zbytek země, zvláště východ, není takto naladěn, míní Lavrov.
Páteční dokument spolu s ministry zahraničí Německa a Polska podepsali vůdci ukrajinské opozice. Ruský emisar Vladimir Lukin, který se do sjednávání smíru rovněž zapojil, svůj podpis k dokumentu nepřidal. Ten v sobotu vyslovil podiv nad tím, jak tři ministři zahraničí mohli jednat s teroristy přesto, že dříve uznávali legitimitu demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče.
Putinův vyslanec v Kyjevě Vladimir Lukin kritizuje evropské ministry zahraničí, kteří pomáhali zprostředkovat příměří mezi opozicí a vládou.
„Upřímně nechápu, jak po uznání legitimity prezidenta Janukovyče, parlamentu a všech struktur státu mohou moji evropští kolegové pak přijet do Kyjeva a jít na národně-revoluční a teroristický Majdan a říkat tam: 'Pryč s vládou, kterou jsme uznali,'“ prohlásil Lukin v televizním rozhovoru.
BERLÍN: Poslední šance, aby se Ukrajina nerozdělila
Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera se Ukrajina nachází v „nanejvýš křehkém“ stavu. „Páteční dohoda není žádnou garancí mírového vývoje Ukrajiny s politickou budoucností, která by zemi udržela pohromadě,“ prohlásil. Podle něj teď záleží na tom, zda budou obě strany střetu - jak protivládní síly, tak vládní představitelé - dohodnuté podmínky dodržovat. „Je to možná poslední šance, aby se Ukrajina mohla vydat mírovou cestou a vyvarovala se rozdělení.“
- Dění proto Německo sleduje se znepokojením. „Toto je bezpochyby destabilizace současného vedení, které odstartovalo ještě před vyjednáváním. Odchod Janukovyče z Kyjeva s tím nemusí mít nic společného. Věděli jsme už dřív, že má na západ odjet na konferenci. Janukovyč může být do několika dnů zpátky v Kyjevě. Ale to je v tuto chvíli složité předpokládat.“
Steinmeierovo vyjádření podle ředitele prezidentské kanceláře neznamená, že by Německo mělo slabost pro Janukovyčovy lidi, ale jde o „uvážlivější a pragmatický postoj, který se snaží nebýt vidět ani na straně opozice ani na straně Janukovyče.“ Ukrajina totiž již řadu let zápasí s tím, že si zvolí prezidenta, kterého uznává vždy jen polovina národa.
Co se děje v Kyjevě? - více čtěte zde
Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde
Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde
Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde
USA: Vývoj vidí optimisticky
Lavrov také v sobotu mluvil se svým americkým kolegou Johnem Kerrym, kterého upozornil, že „opoziční síly silně degradovaly“ páteční dohody. „Nezákonné extremistické skupiny se odmítají vzdát zbraní a fakticky mají Kyjev pod kontrolou se souhlasem opozičních vůdců,“ uvedl. Americkému protějšku také připomněl nedávnou výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi, aby „využil veškerých příležitostí k zastavení všech ilegálních akcí radikálů a vrátil situaci do ústavních kolejí“.
Bílý dům se nechal slyšet, že dlouhodobě je proti násilí, zároveň je ale zastáncem ústavních změn, koaliční vlády a předčasných voleb. „Dnešní vývoj nás může přiblížit tomuto cíli,“ tvrdí v komentáři k Ukrajině. Současně přivítal propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové a vyzval Rusko, Evropskou unii a mezinárodní organizace k podpoře jednotné a demokratické Ukrajiny.
