Užívání antibiotik v raném dětství může zvyšovat riziko obezity, zjistili vědci

Malé děti, které užívají antibiotika, mají až o čtvrtinu větší pravděpodobnost, že budou později trpět obezitou. Na spojitost poukázala nová studie, kterou publikoval vědecký časopis Gut. Nadužívání antibiotik, které mohou narušovat střevní mikroflóru, přitom představuje podle odborníků problém zejména v západních zemích.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/PA Autor: Gareth Fuller

Skupina amerických vědců zkoumala dlouhodobější dopady užívání antibiotik na dětský metabolismus.

Prostředí střevních bakterií, které je známé pod názvem mikrobiom nebo střevní mikroflóra, je spojované s celou řadou aspektů lidského zdraví – včetně obezity. Podobu a vlastnosti střeví mikroflóry přitom antibiotika mohou ovlivňovat.

Během studie došli vědci k zjištění, že batolata, kterým lékaři před druhými narozeninami předepsali antibiotika, měla o 26 procent vyšší pravděpodobnost, že budou později trpět obezitou než děti, které tento typ léků nebraly. Negativní dopady na dětskou váhu přitom podle výzkumu mohou mít nejen antibiotika, ale také léky, které potlačují tvorbu žaludečních kyselin.

„Došli jsme k závěru, že antibiotika a léky potlačující tvorbu žaludečních kyselin v prvních dvou letech života jsou spojené s větším rizikem vzniku obezity v raném dětství,“ uvedli podle deníku Independent autoři studie.

Christopher Stark z texaského William Beaumont Army Medical Centre spolu se svými kolegy pro tento výzkum analyzoval zdravotní záznamy více než 333 tisíc dětí z americké databáze MDR (Military Health System Data Repository) z let 2006 až 2013.

Z ní vědci zjistili, že z této skupiny trpělo ve třech letech obezitou téměř 50 tisíc dětí. Téměř 80 procent z nich přitom před svými druhými narozeninami bralo antibiotika nebo léky na potlačení tvorby žaludečních kyselin.

Někteří odborníci nicméně poukazují na limity tohoto výzkumu: Jedním z nich je například to, že autoři neberou v potaz existenci dalších faktorů, které mohou mít na rozvoj obezity a náchylnost k infekcím také vliv, a se střevní mikroflórou přitom vlastně vůbec nesouvisí.

Může se jednat například o socioekonomické prostředí, váhu matky nebo to, jestli jsou batolata vystavená cigaretovému kouři – autoři práce tyto jevy ze studie nevyloučily.

Nadužívání antibiotik a dětská obezita představují v současnosti problém, který se týká především vyspělých západních zemí. Navíc se pojí s antibiotickou rezistencí – stále stoupající schopností škodlivých organismů odolávat tomuto druhu léčiv. Proto se i vědci, kteří poukazují na nedostatky této studie, domnívají, že její výsledky jsou cenné pro další výzkum v této oblasti.