Šéf Bílého domu Donald Trump chce dekretem ukončit dlouhodobou praxi, kdy mají děti cizinců narozené na území USA nárok na americké občanství. Uvedl to v pořadu portálu Axios pro televizi HBO. Americký prezident by tak obešel Kongres. Pravidlo zakotvené ve 14. dodatku ústavy často zneužívají ilegální imigranti, tvrdí Trump. Opozice ho kritizuje, že se tvrdou protiimigrační rétorikou snaží před volbami lákat voliče.
Pokud se Trump rozhodne zásadu známou jako ius soli ukončit, bude to podle portálu Axios nejdramatičtější prezidentův krok v rámci jeho tažení proti nelegální migraci. V takovém případě lze s jistotou očekávat, že se o ústavnost dekretu před americkými soudy svede právní bitva, upozornil portál.
Praxe platí i pro děti rodičů, kteří přišli nelegálně
Ve 14. dodatku se praví, že všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech a podřízené jejich jurisdikci jsou občany Spojených států. Praxe funguje tak, že pokud cizinci na půdě USA přivedou na svět dítě, stává se z něj automaticky americký občan, a to i v případě, že jeho rodiče vstoupili do země nelegálně, čehož migranti často zneužívají.
Dotyční následně mnohdy úspěšně dosáhnou na možnost v zemi zůstat, aby se o svého nezletilého potomka mohli starat. O takovýchto dětech migrantů se hovoří jako o kotvách. „Jsme jedinou zemí na světě, kam nějaký člověk přijde, má dítě a to dítě je se všemi výhodami občanem Spojených států,“ řekl Trump v pořadu, který HBO odvysílá v neděli. „Je to směšné. Tohle musí skončit,“ dodal s odkazem na 14. dodatek.
- Zásadu ius soli (právo místa) uplatňují přes tři desítky zemí, jde především o státy v Latinské Americe, ale také o Spojené státy. Další desítky zemí ji pak uznávají v omezené míře, vyžadují například legální pobyt rodičů v zemi či to, aby se jeden z rodičů v daném státě rovněž narodil.
- Zdroj: ČTK
„Vždy mi říkali, že je potřeba ústavní dodatek. Ale představte si to, není,“ řekl prezident o možnosti zablokování práva. Na dotaz, zda takový postup není sporný, Trump odpověděl, že Kongres to může udělat v každém případě, ale podle jeho informací stačí dekret.„Říkají, že to mohu udělat jen exekutivním nařízením,“ upozornil šéf Bílého domu s odkazem na rady právníků a poradců Bílého domu. Vše je podle něj ve stadiu vývoje, nakonec k tomu ale dojde.
Experti o tvrzení prezidenta pochybují
Jen málo odborníků na přistěhovalectví a ústavu se ale domnívá, že je v prezidentově pravomoci změnit zásadu udělování amerického občanství narozením, píše Axios. Někteří konzervativci ovšem argumentují tím, že 14. dodatek byl zamýšlen pro děti, které se v USA narodí lidem s trvalým pobytem, a ne pro potomky migrantů bez dokladů či lidí s krátkodobými vízy.
Agentura AP napsala, že zostřenou protiimigrační rétorikou bezprostředně před listopadovými kongresovými volbami chce Trump vyburcovat své příznivce, aby dali hlas republikánům, a tak pomohli udržet republikánskou kontrolu v Kongresu.
Expert na ústavní právo John Eastman poznamenal, že 14. dodatek na děti migrantů bez dokladů nebyl vůbec uplatňován až do 60. let 20. století. Zmíněný dodatek z roku 1868 se nevěnuje jen otázce občanství, ale v dalších oddílech také výsadám a právům občanů USA, rozdělení mandátů ve Sněmovně reprezentantů či závaznosti amerického státního dluhu.
Nejvíc dětí osob bez dokladů se rodilo dekádu nazpět
Americký institut Pew Research Center ve studii z roku 2016, ve které mapuje počty dětí narozených migrantům bez dokladů od 80. let do roku 2014, uvádí za vrchol roky 2006 a 2007. Tehdy se narodilo 370 tisíc takových dětí, což bylo devět procent všech porodů v USA.
Od té doby počet dětí narozených migrantům bez dokladů klesá, v roce 2014 jich bylo 275 tisíc, což bylo sedm procent v rámci dětí narozených v USA. Pro srovnání, ještě v roce 1980 registroval Pew Research Center 30 tisíc takovýchto porodů.
