V noci na úterý se v Murmansku potopil plovoucí dok, kde se opravovala jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. Ta vyžadovala údržbu po účasti v bojích v Sýrii. Největší dok v Rusku se potopil zrovna ve chvíli, kdy z něj letadlová loď vyplouvala, a Admirála Kuzněcova zasáhl jeden ze dvou padajících jeřábů. Do vody spadlo pět pracovníků loděnic. Čtyři se podařilo vylovit s omrzlinami, pátý se pohřešuje.
V Murmansku se potopil dok, kde opravovali jedinou ruskou letadlovou loď. Na tu spadl jeřáb
Za nehodu zřejmě může výpadek elektřiny. Při něm se neplánovaně a rychle zatopil plovoucí dok PD-50, ze kterého zrovna vyplouvala letadlová loď. V tu chvíli na něm byly desítky dělníků. Většinu se jich podařilo evakuovat, pět pracovníků však spadlo do vody. Čtyři z nich museli do nemocnice s omrzlinami a po pátém pátrají potápěči.
Letadlovou loď po vyplutí z doku odtáhly remorkéry do loděnic, kde má podstoupit další opravy, které se podle plánu mají dokončit do konce roku 2020. K nim se nově bude muset přidat i oprava trupu. Při havárii totiž na něj spadl sedmdesátitunový jeřáb a podle šéfa loděnic Alexeje Rachmonova způsobil „díru o rozměrech čtyři krát pět metrů“. Škoda je ale podle něj relativně nevelká, půjde rychle napravit a termín ukončení oprav by neměl být nijak ohrožen.
- USA: 20
Francie: 4
Japonsko: 4
Austrálie: 2
Egypt: 2
Itálie: 2
Spojené království: 2
Čína: 1
Indie: 1
Jižní Korea: 1
Rusko: 1
Španělsko: 1
Thajsko: 1 - Zdroj: Global Firepower
Loděnice podle agentury TASS budou požadovat úhradu škody od majitele potopeného doku, což je podnik patřící ropnému koncernu Rosněfť. Loď totiž nebyla pro tento typ nehod pojištěna.
Plovoucí dok PD-50 patří k největším na světě, postavila jej v roce 1980 švédská loděnice Götaverken. V Rusku se jiný dok obdobné velikosti nachází podle médií v černomořském Novorossijsku, anebo až na Dálném východě. Odborníci podle agentury Interfax zkoumají možnosti, jak potopený dok PD-50 dostat zpět na hladinu.
Kuzněcov je potomek perestrojky
Admirál Kuzněcov je jedinou ruskou letadlovou lodí. Loni v únoru se vrátil do domovského přístavu poté, co byl poprvé nasazen do bojů. U břehů Sýrie zanechal podle expertů rozpačitý dojem. Loď budila posměch oblaky černého kouře z komína i kritiku kvůli ztrátě dvou letadel při přistání; zřítila se do moře. Námořnictvo následně oznámilo, že vynaloží desítky miliard rublů na modernizaci plavidla.
Sovětské velení rozhodlo o stavbě letadlové lodi v roce 1978. V roce 1983 se začalo stavět a na vodu byl gigant o rozměrech 304 na 71 metrů spuštěn už 4. prosince 1985. Pak následovaly ještě dokončovací práce s kabely a dalším vybavením, které se však protáhly na čtyři roky. V listopadu 1989 byla ranvej Admirála Kuzněcova místem prvního přistání a vzletu letounu na sovětské letadlové lodi. Památný moment se odehrál nedaleko přístavu Jevpatorija na Krymu.
Na plavidle je hangár s plochou 3980 metrů čtverečních, v němž dlí 12 modifikovaných stíhaček MiG-29K/KUB a Su-33 se skládacími křídly. Loď veze také 24 transportně-bojových vrtulníků Ka-27, Ka-29 a Ka31. Ty mají upravené skládací vrtule, speciální navigační systémy a ochranu pláště proti korozi. Letouny mohou využívat tři ranveje o délce 90 a 180 metrů. Při startu jim pomáhá skokanský můstek se sklonem 14,3°.
Je vyzbrojen 12 raketami Granit s doletem 550 km schopnými zasáhnout pozemní i námořní cíle. Dále má na palubě 192 raket Kinžal a 256 raket Kortnik s doletem 12 a 8 km, které chrání loď především před útoky ze vzduchu. Obranu lodě zajišťuje také dělo AK-360M a systém protitorpédové obrany UDAV-1.
