Janukovyč slíbil změny ve vládě a v zákonech, opozici to nestačí

Kyjev – Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ohlásil, že na úterní mimořádné schůzi parlamentu bude přebudována vláda. Slíbil také změnu nedávno přijatých sporných zákonů, které zpřísňují postih demonstrantů, a amnestii pro zatčené účastníky protestů, kteří se nedopustili těžkých zločinů. Opozici ale prezidentova nabídka nestačí a žádá jeho demisi. Janukovyč nicméně varoval, že pokud se nepodaří situaci uklidnit po dobrém, využije k tomu všech zákonných prostředků. Střety mezi protivládními demonstranty a policií v Kyjevě si v uplynulých dnech vyžádaly několik mrtvých. Kyjevská ulice Hruševského se večer opět stala dějištěm srážek demonstrantů s policií, znovu se rozhořely barikády.

ŽIVĚ z kyjevských ulic:

„Příští úterý na mimořádné schůzi přijmeme rozhodnutí o vládě, které podepíši. Zreformujeme kabinet, abychom našli z profesionálního hlediska optimální složení. Obnovená vláda musí pracovat pro ukrajinský stát,“ zdůraznil Janukovyč během schůzky s představiteli církví a náboženských organizací. Dodal, že změny sporných zákonů měly být výsledkem kompromisního ujednání s opozicí. Vládní tábor nicméně až dosud ve sněmovně disponoval většinou hlasů.

Viktor Janukovyč:

„Budeme pokračovat v dialogu s vůdci opozice. Udělám vše, abych ukončil tento konflikt, abych ukončil násilí. Jestli se to nepovede po dobrém, uplatníme všechny zákonné prostředky.“

Prezident také tvrdil, že pořádkové síly zasahují v rámci zákona, zatímco nebezpečí pro veřejnost představují radikálové, kteří se vydělili z řad opozičních demonstrantů na náměstí Nezávislosti v Kyjevě a kteří mimo jiné obsazují úřední budovy. Úřady nicméně usilují o další dialog a hledání kompromisů, prohlásil Janukovyč. Podle jeho slov je třeba ukončit radikální akce a upustit od okupace ministerstev a úřadů, která by měla pro Ukrajinu ničivé důsledky.

Vitalij Kličko:

„Ještě před měsícem by se Majdan rozešel, kdyby odstoupil ministr vnitra. Ještě před dvěma týdny by stačilo lidi uspokojit demisí vlády. Dnes lidé požadují odstoupení prezidenta.“

Opozici nabídka nestačí, chce Janukovyčovu demisi

Opozice a protivládní demonstranti se domáhají zrušení protidemokratických zákonů, demise vlády a vypsání předčasných voleb. Opoziční předák Vitalij Kličko prohlásil, že dnešní Janukovyčova nabídka reorganizace kabinetu už nestačí k tomu, aby vyřešila nynější krizovou situaci. Změna vlády by byla postačující před měsícem či dvěma týdny, nyní ale lidé žádají prezidentův odchod, citovala Klička agentura Interfax. Předseda strany UDAR připomněl, že na dosavadní výsledky jednání opozice s prezidentem zareagovali kyjevští demonstranti hvízdotem.

Vzpoura proti Janukovyčovi se z Kyjeva, kde lidé demonstrují už déle než dva měsíce, v posledních dnech rozšířila už na téměř polovinu země. Jen během dneška se demonstranti pokusili obsadit sídla více než deseti oblastních samospráv. V řadě měst na západě a severu země se jim to podařilo. Nejvíc státních budov ovládá opozice v centru Kyjeva – celkem jsou to tři, kromě dnes obsazeného ministerstva zemědělství ještě centrála ukrajinských odborů a kyjevská radnice. Všechny objekty už chrání nově vystavěné barikády.

Füle přijel na Ukrajinu tlumočit znepokojení EU

S prezidentem Janukovyčem dnes jednal i eurokomisař pro rozšíření Evropské unie Štefan Füle, který přijel na Ukrajinu tlumočit vážné znepokojení Evropské unie nad násilím proti demonstrantům. Kromě schůzky s prezidentem se má Füle během dvoudenní návštěvy sejít i s lídry opozičních stran a zástupci občanské společnosti. Na jeho jednání bude příští týden ve čtvrtek navazovat návštěva ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonové.

Vpodvečer se Füle setkal i s Vitalijem Kličkem. „Na jednáních s evropskou stranou, zejména se Štefanem Fülem, budou záviset i rozhovory s (ukrajinskými) úřady o řešení politické krize,“ řekl před schůzkou s komisařem Kličko. Ačkoli opozice požaduje prezidentovu demisi, Janukovyč „se snaží tvářit, že se nic neděje“, a tak bude urovnání krize podle Klička v mnohém záviset i na prostřednících z EU.

Tlak Západu na ukrajinské vedení má podpořit i intervence jednotlivých členských států osmadvacítky. K pohovoru na ministerstvu zahraničí a k vysvětlení vývoje v Kyjevě mají být dnes pozváni velvyslanci Ukrajiny v Berlíně a Paříži. Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes varoval kyjevské úřady, že sankce proti nim mohou být vyhlášeny „v kterémkoli okamžiku“.

O Ukrajině se bude jednat i na summitu EU-Rusko

Situace na Ukrajině bude jedním z témat summitu EU-Rusko, který se příští úterý koná v Bruselu. Kromě šéfa Evropské komise Josého Barrosa, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a ruského prezidenta Vladimira Putina by se schůzky měli zúčastnit Ashtonová a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Barroso už vyzval Janukovyče k ukončení násilí a obnově skutečného dialogu s opozičními skupinami. Hovořil také o tom, že EU nyní vyhodnocuje možné důsledky vývoje v zemi na vztahy Kyjeva a osmadvacítky.

Ruští představitelé EU opakovaně obvinili z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Demonstrace tam totiž před časem začaly po rozhodnutí prezidenta Janukovyče zmrazit jednání s EU o podpisu už dohodnuté přístupové smlouvy a soustředit se na spolupráci s Moskvou. Mnozí evropští politici své sympatie k opozici neskrývali a někteří z nich protivládní demonstrace navštívili či na nich přímo vystoupili.

V centru Kyjeva panoval během dne relativní klid; ke střetům docházelo jen ojediněle, přesto se zde večer opět rozhořely barikády. Protivládní aktivisté se pokusili obsadit kanceláře oblastních samospráv v nejméně 12 regionálních centrech a v pěti se jim to podařilo. Ve Lvově, Rovně a Lucku šéfové oblastí sami podali demisi, v Užhorodě opozice zablokovala kanceláře zakarpatského gubernátora. Radikální jádro demonstrantů proniklo i do budovy ukrajinského ministerstva zemědělství v centru Kyjeva. Ve Lvově demonstranti zablokovali výjezdy z kasáren policie a armády. Poslušnost kyjevskému centru tam dokonce vypověděla i místní organizace vládní Strany regionů. Opačná situace panuje na ruskojazyčném jihu a východě Ukrajiny. Krymský autonomní parlament dnes vyzval prezidenta Janukovyče, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav.

Ve Lvově se konal pohřeb jednoho z místních přívrženců opozice Jurije Verbyckého. Ten se vydal demonstrovat do Kyjeva, kde byl neznámými pachateli unesen a podle opozice umučen. Ministerstvo vnitra sice tvrdí, že smrt aktivisty „nastoupila v důsledku prochlazení“, nicméně případ vyšetřuje jako vraždu.

PŘÍMÝ PŘENOS Z KYJEVSKÝCH ULIC SLEDUJTE ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...