Janukovyč slíbil změny ve vládě a v zákonech, opozici to nestačí

Kyjev – Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ohlásil, že na úterní mimořádné schůzi parlamentu bude přebudována vláda. Slíbil také změnu nedávno přijatých sporných zákonů, které zpřísňují postih demonstrantů, a amnestii pro zatčené účastníky protestů, kteří se nedopustili těžkých zločinů. Opozici ale prezidentova nabídka nestačí a žádá jeho demisi. Janukovyč nicméně varoval, že pokud se nepodaří situaci uklidnit po dobrém, využije k tomu všech zákonných prostředků. Střety mezi protivládními demonstranty a policií v Kyjevě si v uplynulých dnech vyžádaly několik mrtvých. Kyjevská ulice Hruševského se večer opět stala dějištěm srážek demonstrantů s policií, znovu se rozhořely barikády.

ŽIVĚ z kyjevských ulic:

„Příští úterý na mimořádné schůzi přijmeme rozhodnutí o vládě, které podepíši. Zreformujeme kabinet, abychom našli z profesionálního hlediska optimální složení. Obnovená vláda musí pracovat pro ukrajinský stát,“ zdůraznil Janukovyč během schůzky s představiteli církví a náboženských organizací. Dodal, že změny sporných zákonů měly být výsledkem kompromisního ujednání s opozicí. Vládní tábor nicméně až dosud ve sněmovně disponoval většinou hlasů.

Viktor Janukovyč:

„Budeme pokračovat v dialogu s vůdci opozice. Udělám vše, abych ukončil tento konflikt, abych ukončil násilí. Jestli se to nepovede po dobrém, uplatníme všechny zákonné prostředky.“

Prezident také tvrdil, že pořádkové síly zasahují v rámci zákona, zatímco nebezpečí pro veřejnost představují radikálové, kteří se vydělili z řad opozičních demonstrantů na náměstí Nezávislosti v Kyjevě a kteří mimo jiné obsazují úřední budovy. Úřady nicméně usilují o další dialog a hledání kompromisů, prohlásil Janukovyč. Podle jeho slov je třeba ukončit radikální akce a upustit od okupace ministerstev a úřadů, která by měla pro Ukrajinu ničivé důsledky.

Vitalij Kličko:

„Ještě před měsícem by se Majdan rozešel, kdyby odstoupil ministr vnitra. Ještě před dvěma týdny by stačilo lidi uspokojit demisí vlády. Dnes lidé požadují odstoupení prezidenta.“

Opozici nabídka nestačí, chce Janukovyčovu demisi

Opozice a protivládní demonstranti se domáhají zrušení protidemokratických zákonů, demise vlády a vypsání předčasných voleb. Opoziční předák Vitalij Kličko prohlásil, že dnešní Janukovyčova nabídka reorganizace kabinetu už nestačí k tomu, aby vyřešila nynější krizovou situaci. Změna vlády by byla postačující před měsícem či dvěma týdny, nyní ale lidé žádají prezidentův odchod, citovala Klička agentura Interfax. Předseda strany UDAR připomněl, že na dosavadní výsledky jednání opozice s prezidentem zareagovali kyjevští demonstranti hvízdotem.

Vzpoura proti Janukovyčovi se z Kyjeva, kde lidé demonstrují už déle než dva měsíce, v posledních dnech rozšířila už na téměř polovinu země. Jen během dneška se demonstranti pokusili obsadit sídla více než deseti oblastních samospráv. V řadě měst na západě a severu země se jim to podařilo. Nejvíc státních budov ovládá opozice v centru Kyjeva – celkem jsou to tři, kromě dnes obsazeného ministerstva zemědělství ještě centrála ukrajinských odborů a kyjevská radnice. Všechny objekty už chrání nově vystavěné barikády.

Füle přijel na Ukrajinu tlumočit znepokojení EU

S prezidentem Janukovyčem dnes jednal i eurokomisař pro rozšíření Evropské unie Štefan Füle, který přijel na Ukrajinu tlumočit vážné znepokojení Evropské unie nad násilím proti demonstrantům. Kromě schůzky s prezidentem se má Füle během dvoudenní návštěvy sejít i s lídry opozičních stran a zástupci občanské společnosti. Na jeho jednání bude příští týden ve čtvrtek navazovat návštěva ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonové.

Vpodvečer se Füle setkal i s Vitalijem Kličkem. „Na jednáních s evropskou stranou, zejména se Štefanem Fülem, budou záviset i rozhovory s (ukrajinskými) úřady o řešení politické krize,“ řekl před schůzkou s komisařem Kličko. Ačkoli opozice požaduje prezidentovu demisi, Janukovyč „se snaží tvářit, že se nic neděje“, a tak bude urovnání krize podle Klička v mnohém záviset i na prostřednících z EU.

Tlak Západu na ukrajinské vedení má podpořit i intervence jednotlivých členských států osmadvacítky. K pohovoru na ministerstvu zahraničí a k vysvětlení vývoje v Kyjevě mají být dnes pozváni velvyslanci Ukrajiny v Berlíně a Paříži. Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes varoval kyjevské úřady, že sankce proti nim mohou být vyhlášeny „v kterémkoli okamžiku“.

O Ukrajině se bude jednat i na summitu EU-Rusko

Situace na Ukrajině bude jedním z témat summitu EU-Rusko, který se příští úterý koná v Bruselu. Kromě šéfa Evropské komise Josého Barrosa, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a ruského prezidenta Vladimira Putina by se schůzky měli zúčastnit Ashtonová a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Barroso už vyzval Janukovyče k ukončení násilí a obnově skutečného dialogu s opozičními skupinami. Hovořil také o tom, že EU nyní vyhodnocuje možné důsledky vývoje v zemi na vztahy Kyjeva a osmadvacítky.

Ruští představitelé EU opakovaně obvinili z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Demonstrace tam totiž před časem začaly po rozhodnutí prezidenta Janukovyče zmrazit jednání s EU o podpisu už dohodnuté přístupové smlouvy a soustředit se na spolupráci s Moskvou. Mnozí evropští politici své sympatie k opozici neskrývali a někteří z nich protivládní demonstrace navštívili či na nich přímo vystoupili.

V centru Kyjeva panoval během dne relativní klid; ke střetům docházelo jen ojediněle, přesto se zde večer opět rozhořely barikády. Protivládní aktivisté se pokusili obsadit kanceláře oblastních samospráv v nejméně 12 regionálních centrech a v pěti se jim to podařilo. Ve Lvově, Rovně a Lucku šéfové oblastí sami podali demisi, v Užhorodě opozice zablokovala kanceláře zakarpatského gubernátora. Radikální jádro demonstrantů proniklo i do budovy ukrajinského ministerstva zemědělství v centru Kyjeva. Ve Lvově demonstranti zablokovali výjezdy z kasáren policie a armády. Poslušnost kyjevskému centru tam dokonce vypověděla i místní organizace vládní Strany regionů. Opačná situace panuje na ruskojazyčném jihu a východě Ukrajiny. Krymský autonomní parlament dnes vyzval prezidenta Janukovyče, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav.

Ve Lvově se konal pohřeb jednoho z místních přívrženců opozice Jurije Verbyckého. Ten se vydal demonstrovat do Kyjeva, kde byl neznámými pachateli unesen a podle opozice umučen. Ministerstvo vnitra sice tvrdí, že smrt aktivisty „nastoupila v důsledku prochlazení“, nicméně případ vyšetřuje jako vraždu.

PŘÍMÝ PŘENOS Z KYJEVSKÝCH ULIC SLEDUJTE ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...