Soud v Myanmaru poslal dva reportéry agentury Reuters na sedm let do vězení za nelegální držení oficiálních dokumentů. Novináři vinu nepřiznali a jeden z policistů dokonce potvrdil před soudem, že šlo o léčku. Případ je považován za test demokracie v této asijské zemi, upozorňuje Reuters. Verdikt už odsoudili britský i americký velvyslanec nebo organizace Human Rights Watch a Reportéři bez hranic.
Reportéry Reuters zajímal osud Rohingů v Myanmaru, dostali sedm let vězení za držení tajných spisů
Události: Novináři agentury Reuters dostali v Myanmaru sedm let vězení (zdroj: ČT24)
„Dnešek je smutným dnem pro Myanmar, svoboda tisku nikde,“ okomentoval verdikt šéfredaktor Reuters Stephen Adler. „Nebojím se. Neudělal jsem nic špatného. Věřím ve spravedlnost, demokracii a svobodu,“ prohlásil po vynešení rozsudku jeden z odsouzených reportérů Wa Lone.
Soud řekl, že reportéři porušili státní tajemství a ohrozili bezpečnost státu. Sami odsouzení, stejně jako vedení agentury Reuters a organizace na ochranu práv, ale trvají na jejich nevině a říkají, že se stali obětí léčky.
Osmadvacetiletý Ťjo Sou U a dvaatřicetiletý Wa Lone se věnovali masakru Rohingů ve vesnici Inn Din. Podařilo se jim získat fotografii deseti spoutaných mužů, kteří před svou smrtí klečí na kolenou. Další fotografie zachycují jejich těla zalitá krví v jámě; jedno z nich je bez hlavy. Dva z nich ubili buddhističtí vesničané a osm zastřelily ozbrojené složky, řekli reportérům dva vesničané, kteří hromadný hrob hloubili.
Přístup médií do myanmarského Arakanského státu přísně kontroluje vláda, což znemožňuje nezávisle ověřit informace o zvěrstvech, která se tam údajně dějí.
Reportéři byli zadrženi loni 12. prosince na předměstí Rangúnu poté, co se sešli se dvěma policisty, kteří v Arakanském státě působili. Následně úřady novináře obvinily ze získání tajných státních dokumentů. Hrozilo jim až čtrnáct let vězení.
Soudce Ye Lwin uvedl, že obžalovaní porušili zákon, když shromáždili a získali důvěrné dokumenty, což novináři odmítli. Před soudem uvedli, že listiny jim předali dva policisté těsně předtím, než byli zatčeni.
Policista Mou Yan Nain, který se s novináři 12. prosince sešel, před soudem v dubnu řekl, že šéf myanmarské policie rozkázal svým podřízeným, aby na novináře nastražili past, podstrčili jim kompromitující dokumenty, a umožnili tak jejich zatčení. „Dokumenty navíc neobsahovaly tajné informace, byl tam například plán papežovy cesty po Maynmaru, telefonní čísla na velitele armády v Arakanském státě,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Zpravodajka ČT Šámalová: Spisy neobsahovaly tajné informace (zdroj: ČT24)
Zklamání, reagují diplomati i OSN
Ostatním myanmarským reportérům vysílají signál, že když zkříží cestu armádě a vládě, zažijí peklo. Je třeba obnovit kampaň za svobodu slova, vysvětlit Su-ťij a vládě, že kritické komentáře a investigativní žurnalistika jsou součástí opravdové demokracie.
„Verdikt nás velmi zklamal,“ prohlásil britský velvyslanec v Myanmaru Dan Chugg. Podle amerického velvyslance Scota Marciela je rozhodnutí soudu „značně znepokojující pro každého, kdo těžce bojoval za svobodu projevu“.
Koordinátor humanitárních operací OSN v Myanmaru Knut Ostby připomněl, že jeho organizace opakovaně vyzývala k propuštění novinářů a že „svobodný tisk je nezbytný pro mír, spravedlnost a lidská práva pro všechny“.
Pokud jde o zmíněný masakr, jemuž se reportéři věnovali, myanmarské úřady později vraždění v Inn Din potvrdily a přislíbily, že potrestají osoby, které se na něm podílely, připomíná v souvislosti s případem zpravodajský server BBC News. Sedm vojáků bylo později odsouzeno na deset let za mříže.
Rohingové jsou převážně muslimská etnická menšina. Podle řady svědectví čelí ve většinově buddhistickém Myanmaru systematickému týrání, vraždám a znásilňování. Vysoký komisař OSN pro lidská práva dokonce mluví o etnické čistce. Myanmar opustilo během posledního roku přes sedm set tisíc Rohingů. Většina jich žije v přeplněných táborech v Bangladéši.
Vláda dříve vězněné dlouholeté bojovnice za lidská práva, nobelistky Do Aun Schan Su Ťij většinu obvinění ze zvěrstev odmítá. Podle myanmarských úřadů bylo vojenské tažení v Arakanském státu oprávněnou reakcí na násilné útoky povstalců z řad rohingského etnika.
Samotná Su Ťij kvůli svému přístupu čelí kritice z celého světa. Norský Nobelův výbor ale nedávno došel k závěru, že bývalé disidentce cena za mír odebrána nebude.