Kdo byl Šaron? „Jestřáb“, „buldozer“ i „král Izraele“

Jeruzalém - Ariel Šaron patřil ke generaci zakladatelů židovského státu z roku 1948; dění na Blízkém východě pak dlouhá desetiletí ovlivňoval z vysokých politických nebo vojenských funkcí. Účastnil se všech válek na Blízkém východě. Dalších více než 30 let pak prožil v politice, kde způsobil nemalé kontroverze především v otázce výstavby izraelských osad. Arabský tisk o něm psal jako o „buldozeru“ a „jestřábovi“, příznivci však budou na Šarona vzpomínat nejen jako na úspěšného generála a politika, ale především jako na „krále Izraele“ - jak ho mnozí překřtili.

Ariel Šaron, rodným jménem Ariel Scheinermann, přezdívaný Arik se narodil Židům běloruského původu 27. února 1928 v mošavu Kfar Malal v nynějším Izraeli. Už od dětství tíhl k vojenské kariéře. Ve čtrnácti letech se přihlásil do místní vojenské organizace Haganah. Poté, co v Tel Avivu dokončil střední školu, se účastnil arabsko-izraelské války v letech 1948-1949 a studoval univerzitu v Jeruzalémě, kde později získal právnický titul.

Od vzniku izraelské armády roku 1948 v ní zastával důležité velitelské pozice a byl  považován za vynikajícího a charismatického stratéga. Kromě války za osvobození Izraele se zúčastnil i všech dalších, které Izrael vedl. V suzeské válce v roce 1956 velel výsadkářům a díky svým vůdčím schopnostem postupoval stále výše v armádním žebříčku. V šestidenní válce v červnu 1967 Šaron velel divizi na Sinaji, kde jeho úspěšný útok proti egyptské armádě hrál klíčovou roli v získání celého poloostrova.

Po ukončení vojenské kariéry v roce 1973 se začal aktivně angažovat v politice a vstoupil do pravicové strany Likud. V izraelské vládě pak od 70. do 90. let vystřídal více než deset ministerských postů. Stal se z něj horlivý zastánce židovského dosidlování na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Během této doby Šaron dohlížel na vývoj více než 200 osad.

Šaron celá desetiletí odmítal mírové dohody s arabskými státy

V roce 1982 nařídil Šaron jako ministr obrany kontorverzní invazi do Libanonu, aby zde utlumil aktivity Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), která Izrael ohrožovala. To ale přesahovalo jeho kompetence. Izraelskou armádu Šaron poslal až do Bejrútu. Tento krok znamenal nejen konec využívání Libanonu jako základny pro OOP, ale vyústil i v zabíjení stovek Palestinců ze strany libanonských křesťanských milicí v uprchlických táborech pod izraelskou kontrolou. Později byl Šaron shledán nepřímo vinným za tyto masakry a musel odstopupit z funkce.

Jeho kariérou ale tento skandál příliš nezacloumal a mezi pravicovými voliči zůstal velmi populární. V roce 2000 navštívil v Jeruzalémě Chrámovou horu s mešitou al-Aksá. Právě přítomnost Šarona na posvátném místě muslimů podle některých pomohla rozvířit další nenávistnou vlnu ze strany Palestinců vůči Izraelcům. V návaznosti na obnovené násilí zastánce tvrdé linie Šaron snadno vyhrál volby v roce 2001 se stal jedenáctým izraelským premiérem.

V dalších letech tvrdě postupoval proti palestinskému terorismu a prosadil výstavbu sporného plotu mezi západním břehem Jordánu a Izraelem. Postupem času se ale jeho millitantní postoj v této otázce zmírnil a začal hovořit o politice uvolnění vztahů s Palestinci.

V roce 2005 pak nechal násilně vyklidit židovské osady v pásmu Gazy a stáhl z něj své jednotky, čímž se definitivně názorově rozešel se svojí pravicovou stranou Likud, jejímž členem byl 32 let a od září 1999 předsedou. Následně pak založil centristickou formaci Kadima – Vpřed na pokrok v jednání s Palestinci. V lednu 2006 ho ale postihla vážná mozková příhoda. Od té doby byl udržován při životě za pomoci přístrojů.

Ariel Šaron:

„Bylo to vždy jedno z mých přesvědčení, že Židé a Arabové by mohli žít spolu. Ani když jsem byl dítě, mě nikdy nenapadlo, že Židé by jednoho dne mohli žít v Izraeli bez Arabů, nebo oddělení od Arabů. Naopak, pro mě bylo vždycky naprosto normální, že tyto dva národy žijí a pracují bok po boku. To je podstata života tady a vždy bude (…) I když je Izrael židovský národ, samozřejmě je to nejen židovský národ.“

Nahrávám video
PROFIL: Ariel Šaron - válečník a politik
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 38 mminutami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 1 hhodinou

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 1 hhodinou

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
16:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
13:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
11:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 3 hhodinami
Načítání...