V 80 letech zemřel bývalý generální tajemník Organizace spojených národů a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 2001 Kofi Annan. Jako sedmý generální tajemník v pořadí stál v čele OSN v letech 1997 až 2006. Později založil nadaci zaměřenou na mezinárodní rozvoj, angažoval se v boji proti viru HIV a podílel se také na diplomatických jednáních usilujících o mírové řešení občanské války v Sýrii.
Zemřel Kofi Annan. Laureát Nobelovy ceny míru a bývalý generální tajemník OSN
Zemřel bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan (zdroj: ČT24)
Během své mise v čele OSN se Annan snažil reformovat byrokratické struktury OSN, bojoval proti viru HIV zejména v Africe a zřídil dobrovolnou iniciativu Global Compact, jejímž cílem je rozvíjet adekvátní praktiky v podnikání a sdílení nových zkušeností v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí.
Kritizován byl zejména za neúspěch při snaze rozšířit Radu bezpečnosti OSN a výzvám k rezignaci čelil po vyšetřování programu OSN „ropa za potraviny“ pro Irák, v níž figuroval i Annanův syn Kojo Annan. Nezávislá komise nakonec v březnu 2005 dospěla k závěru, že se šéf OSN korupce nedopustil.
Annan také přiznal, že OSN mohla zabránit genocidě ve Rwandě v roce 1994, kdy byl Annan náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace. Připustil, že cítí vinu.
Bombardování Jugoslávie a válku v Iráku považoval za osobní prohru
Když na jaře 1999 NATO udeřilo na Jugoslávii kvůli Kosovu bez mandátu OSN, vyvolalo to mnoho sporů a prestiž celosvětové organizace výrazně utrpěla. Do podobné situace se OSN dostala v roce 2003 při válce v Iráku, kterou Američané a Britové začali také bez jejího schválení. Annan to bral jako osobní prohru. V září 2004 v rozhovoru s BBC jasně prohlásil, že „z našeho pohledu a z hlediska Charty OSN byla celá akce nelegální“. Obdobně se vyjádřil i o bombardování NATO v Jugoslávii.
Rodák z Ghany Annan byl prvním Afričanem černé pleti, který zastával takto vysokou diplomatickou funkci. V čele OSN strávil dvě funkční období.
Kofi Annan během jednání se syrským prezidentem Bašárem Asadem (červenec 2012)
Po odchodu z čela OSN založil Annan nadaci zaměřenou na mezinárodní rozvoj, v roce 2012 byl reprezentantem pro Sýrii, kde se snažil neúspěšně ukončit tamní občanskou válku, a v roce 2016 vedl komisi OSN při jednání Bangladéše s Myanmarem ohledně rohingských uprchlíků.
Annan upozornil na terorismus v Africe
V roce 2016 prohlásil, že příčinou nestability v Africe a na Blízkém východě je chybějící respekt k lidským právům, porušování práva a skutečnost, že z hospodářského růstu nemají prospěch všechny skupiny obyvatel.
Upozornil také, že přestože se mezinárodní pozornost upírá především na teroristická uskupení na Blízkém východě, se stejným problémem se potýká i Afrika. Za jeden z hlavních faktorů, které pomáhají extremistickým skupinám, označoval nezaměstnanost mladých mužů.
Nobelovu cenu dostal Annan v roce 2001 za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět“. V roce 2003 obdržel i Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Kofi Annan s papežem Janem Pavlem II. (duben 1997)
Nadace Kofiho Annana ve zprávě o diplomatově úmrtí uvedla, že Annan byl „globálním státníkem a hluboce oddaným internacionalistou, který po celý svůj život bojoval za spravedlivější a mírovější svět“.
„Kdekoli se vyskytlo utrpení nebo nouze, podal pomocnou ruku a zasáhl mnoho lidí svým soucitem a empatií. Nesobecky kladl na první místo ostatní, nelíčená laskavost, vřelost a skvělost vyzařovaly ze všeho, co dělal,“ napsala nadace. Kofi Annan zemřel v sobotu ráno v nemocnici ve švýcarském Bernu po krátké nemoci.
Svět lituje odchodu velké osobnosti, Ghana drží týden smutku
Zármutek nad úmrtím Annana vyjádřilo mnoho politických a diplomatických osobností. „Kofi Annan byl vůdčí silou dobra,“ řekl nynější generální tajemník OSN Antonio Guterres. „S hlubokým zármutkem jsem se dověděl o jeho skonu. Kofi Annan v mnoha ohledech byl Spojenými národy,“ řekl mimo jiné Guterres, podle něhož Annan přivedl OSN do nového tisíciletí s nedostižnou pokorou a odhodláním.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Annana označil za svého starého přítele. „Svět oplakává velkého lídra a lidumila. Největší uznání, jaké mu můžeme prokázat, je udržovat při životě jeho odkaz a ducha,“ napsal šéf unijní exekutivy na Twitteru.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Annan ji i mnoho jiných svými myšlenkami, pevnými názory a v neposlední řadě charismatem inspiroval. Annan podle ní utvářel OSN jako „sotva někdo jiný před ním“.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Annana obdivoval pro jeho moudrost a odvahu. „Upřímně jsem obdivoval jeho moudrost a odvahu i schopnost činit vyvážená rozhodnutí i za těch nejsvízelnějších a nejkritičtějších okolností,“ řekl Putin. „Rusové na něj budou navždy vzpomínat,“ dodal šéf Kremlu v kondolenci, z níž citoval jeho úřad.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf Annana na Twitteru označil za „impozantního světového vůdce a neochvějného bojovníka za mír, spravedlnost a vládu práva“.
Mnoho reakcí přichází z Afriky. Ananova rodná Ghana vyhlásila týdenní státní smutek. Tamní vláda a lid „jsou hluboce zarmouceny“ zprávou o úmrtí „jednoho z našich největších krajanů“, uvedl ghanský prezident Nana Akufo-Addo.
Podle českého vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), který je pověřen řízením ministerstva zahraničí, byl Annan osobností světového formátu a velkým humanistou.
Za výraznou osobnost považuje Ananna také bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL): „Patřil mezi ty generální tajemníky OSN, které byli osobnostmi. Nepatřil mezi úředníky, kteří stanuli v čele OSN jen proto, že to vyšlo.“ Annan se podle něj zasloužil o kulturní a náboženský dialog ve světě, zmínil i jeho plán pro sjednocení Kypru, který nakonec nevyšel.
Kofi Atta Annan se narodil 8. dubna 1938 v Kumasi v prominentní ghanské rodině. Po ukončení studia ekonomie na Macalesterské univerzitě v Minnesotě v roce 1962 nastoupil diplomatickou dráhu u Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě.
Poté ještě postgraduálně studoval na tamním institutu mezinárodní vztahy a studia ukončil v roce 1972 na Massachusettském technickém institutu (MIT), kde se věnoval managementu.
V OSN působil mimo jiné ve Vysokém komisariátu OSN pro uprchlíky (UNHCR), byl zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN v Iráku (1990–1992). V březnu 1993 se stal náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace a o dva roky později zvláštním zmocněncem pro bývalou Jugoslávii.
Annan byl dvakrát v Česku, oficiálně v červenci 1999 a pak soukromě v březnu 2001. Ovládal několik jazyků. Jeho druhá manželka Švédka Nane Lagergrenová je neteří Raoula Wallenberga, švédského diplomata, který za druhé světové války zachránil před nacisty tisíce maďarských Židů a po zatčení sovětskými vojáky v roce 1945 beze stopy zmizel.
Kofi Annan