Proč? ptá se Itálie. V troskách janovského mostu zahynulo nejméně 42 lidí

Stovky hasičů s pomocí těžké techniky stále odklízejí trosky v podobě mnohatunových bloků železobetonu. Z výšky 45 metrů spolu s vozovkou dálnice spadlo na 35 osobních aut a několik kamionů. 

Počet obětí může ještě vzrůst. Stále totiž zůstává přibližně deset nezvěstných lidí. Zároveň ale několik vozů dokázalo své posádky ochránit. V nemocnicích skončilo 16 lidí včetně řidiče kamionu české firmy. Ten je podle ministerstva zahraničí mimo ohrožení života. Jednoho zraněného člověka lékaři již propustili, naopak dvanáct je v kritickém stavu. 

Italské úřady se snaží zjistit příčinu pádu mostu. Italský ministr dopravy a infrastruktury Danilo Toninelli již nařídil kontroly všech starších mostů a také tunelů v zemi.

Zároveň požaduje rezignaci vedení společnosti Autostrade per l'Italia, která dálniční most provozuje. Vláda též chce firmě odebrat koncesi ke správě dálnice, jejíž součástí je i dotčený most, a vymáhat finanční postih, řekl Toninelli. Firma by mohla podle smlouvy zaplatit až 150 milionů eur (3,85 miliardy korun).

Italský premiér Giuseppe Conte zdůraznil, že na mostě nedošlo k žádné dopravní nehodě ani k explozi. „Pracuje se s teorií, že šlo o stavební selhání. Most sice byl udržovaný, s příslušnými úřady teď ale musíme zjistit, proč spadl a jak bychom mohli podobným tragédiím zabránit,“ zdůraznil předseda italské vlády. Kabinet již rozhodl o demolici zbylých částí mostu.

Most jsme kontrolovali, ujišťuje jeho správce. Podle experta ale vizuální prohlídky nestačí

Teorií, proč most spadl, je více: Vliv počasí včetně možného sesuvu, koroze a následné přetržení jednoho ze závěsných lan. Firma, která most z roku 1967 spravovala, odmítá, že by podcenila údržbu. Stavba byla podle ní pravidelně monitorována a kontroly žádné nebezpečí neodhalily. 

Podle Ladislava Klusáčka z Ústavu betonových a zděných konstrukcí VUT v Brně mohlo ke kolapsu přispět i počasí – hovoří se o úderu blesku do mostního pilíře – ale v tom případě šlo jen o „poslední impuls“ v celé řadě faktorů. Vyloučil však, že by takové neštěstí mohlo souviset s podmáčením půdy.

„Došlo ke kolapsu celého pilíře a následně se zhroutila a spadla obě přilehlá pole,“ poznamenal. Některé náznaky podle něj napovídají tomu, že mohly selhat styky konstrukčních dílců.

S vyjádřením správce infrastruktury, že most pravidelně kontroloval, to podle něj není v rozporu. „Základem prohlídek konstrukcí je vizuální prohlídka. Vizuální prohlídka dávala velice platné výsledky v dobách, kdy se stavěly mosty z kamenného zdiva, železobetonové mosty, kdy výztuž byla umístěna spíše při vnějším povrchu. Ale postupem, jak se stavitelství vyvíjelo, začala se předpínací výztuž dávat dovnitř objektů. Projevy selhání těch výztuží nejsou na první pohled zřetelné,“ upozornil. 

ANSA: Most byl přetížený

Podle agentury ANSA byl most dlouhodobě přetížen příliš velkým provozem; vede po něm dálnice A10, která je hlavní trasou ze severovýchodu i z jihu Itálie na turisty oblíbené ligurské pobřeží. Na A10 pak navazuje spojnice na francouzskou riviéru. 

V italských médiích se také objevují zprávy, že byl most ze 60. let minulého století často opravován a že experti upozorňovali na nedostatečnost těchto oprav. Také guvernér Ligurie Giovanni Toti uvedl, že údržba mostu se ukázala jako nedostatečná.