Donald Trump nabídl, že se kdykoliv a bez jakýchkoliv podmínek setká s íránským prezidentem Hasanem Rouháním. Nabídka přichází poté, co na sebe Trump a Rouhání začátkem měsíce slovně útočili. Teherán opáčil, že pokud s ním chce Washington jednat, měl by se vrátit k mezinárodní jaderné dohodě, od níž USA odstoupily.
Trump je ochotný jednat s Rouháním. Vraťte se k jaderné dohodě, zní z Íránu
„Setkám se s kýmkoliv. Věřím v jednání,“ vyjádřil se Trump. „Pokud se budou chtít setkat, setkáme se,“ citoval server BBC amerického prezidenta, který se k možné schůzce s Hasanem Rouháním vyjádřil na tiskové konferenci s italským premiérem Giuseppem Contem v Bílém domě.
„Donald Trump věří hlavně ve své vlastní jednání, věří, že to vyjedná,“ glosoval jeho slova v úterním Horizontu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland.
Jednání s USA by bylo ponížením, tvrdí Íránci
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem ale vyloučila řada íránských politiků. Podle místopředsedy íránského parlamentu Alího Motaharího by vyjednávání s Washingtonem bylo pro Teherán ponížením.
„Írán sám sebe vidí jako předního hráče, stejně důležitého, ne-li důležitějšího, než jsou Spojené státy. A Rouhání určitě je pod tlakem těch, kteří říkají, že se nemá žádným způsobem ponižovat nebo přizpůsobovat,“ řekl Fingerland.
Šéf strategické rady pro zahraniční vztahy Kámal Charrazí uvedl, že Trumpova nabídka nemá žádnou hodnotu vzhledem ke špatným zkušenostem z vyjednávání s USA. Za nedůvěryhodného partnera pak Washington označil íránský ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí.
„Co se týče Íránu, tam je velký pocit zklamání, protože měli pocit, že když už jednou podepsali dohodu v roce 2015, že tím mají vystaráno. A zejména ti, kteří byli proti té dohodě, nyní mohou říkat, že s Američany se jednat nedá, nebo že dohoda je nejistá,“ uvedl komentátor Fingerland.
„Na druhou stranu Írán si úplně vybírat nemůže, není na tom tak dobře, jak se tváří. Spojené státy začaly obnovovat celou řadu sankcí, které íránskou ekonomiku dost bolí a stále častěji propukají nové projevy nespokojenosti, které sídla moci v Íránu vidí,“ dodal komentátor Českého rozhlasu Plus.
Trump tento měsíc teheránské vedení varoval před „následky, jakým v dějinách čelil dříve jen málokdo“. Reagoval tak na slova prezidenta Rouháního, který prohlásil, že „Amerika by měla vědět, že mír s Íránem je mírem všech mírů a válka s Íránem je matkou všech válek“.
Spojené státy v květnu vypověděly svou účast v mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, na jejímž základě Teherán omezil svůj jaderný program a zavázal se, že se nepokusí vyrobit jaderné zbraně výměnou za odstranění části mezinárodních sankcí.
V nadcházejících dnech se Spojené státy chystají proti Íránu opět zavést sankce, a to navzdory nesouhlasu dalších signatářů dohody, tedy Británie, Francie, Číny, Ruska a Německa. Spojené státy s nedůvěrou sledují činnost Íránu na Blízkém východě a jsou spojencem Izraele a Saúdské Arábie, tedy dvou nepřátel Íránu.
„Otázka je, co vlastně chce prezident Trump dojednat, jestli nějakou lepší dohodu, nebo zda má nějaké širší plány, třeba stažení íránských sil ze Sýrie, nebo zda nemá za cíl íránský režim zcela svrhnout, to nevíme a tomu se bude přizpůsobovat i jeho taktika,“ dodal Fingerland.
Podle Hasana Rouháního je odstoupení USA od dohody s Íránem nelegální a je na Evropě, aby tuto klíčovou smlouvu zachovala. „Po nezákonném odstoupení Spojených států od jaderné dohody je teď míč na evropské straně,“ uvedl Rouhání. Írán podle něj napětí v regionu ani na mezinárodní úrovni nevyhledává.