Největší ostuda v dějinách amerického prezidentství, říká o summitu v Helsinkách novinář Kirchick

Rozhovor s novinářem Jamesem Kirchickem (zdroj: ČT24)

Summit ve finských Helsinkách, kde se setkali americký a ruský prezident, byl největší ostudou v dějinách amerického prezidentství. Alespoň tak vidí pondělní ostře sledovanou událost americký spisovatel, novinář a komentátor píšící do předních amerických novin James Kirchick. Autor knihy s názvem „Konec Evropy, diktátoři, demagogové a Doba temna před námi“ byl hostem pořadu Události, komentáře.

Co si myslíte o tom, co se stalo v Helsinkách? Nemůžeme popřít, že je koneckonců vhodné, když se čelní představitelé takhle sejdou…

Byla to ostuda. Neumím si představit větší ostudu v dějinách amerického prezidentství.

Proč myslíte?

Vidět amerického prezidenta vedle ruského diktátora, který spáchal první územní anexi v Evropě od druhé světové války… Odůvodnění, jaké (Vladimir Putin) použil u Krymu, bylo úplně stejné, jaké se použilo pro Sudety. Válčí na východní Ukrajině. Zasáhl do našich politických procesů v roce 2016. A to, že se vedle něj postaví americký prezident a řekne, že neví, kdo říká pravdu, jestli Vladimir Putin, nebo jeho vlastní zpravodajci, to byl neuvěřitelný moment.

Zní to překvapivě, říká to hrozně dlouho, ale když se takhle chová pár dní poté, co s našimi spojenci v NATO zacházel skutečně velmi hrubě, velmi nezdvořile, a pak to zakončí takovýmto setkáním s ruským prezidentem – opravdu jsem se styděl za to, že jsem Američan.

Jeho obhájci ale říkají, že je to jenom vyjednávací taktika; že chce přesvědčit své evropské spojence, že musí začít platit víc. Proč si myslíte, že se prezident Trump prezidentu Putinovi nepostavil v celém tématu vměšování do voleb? Proč to neudělal, když stál hned vedle něj? Jaký je hlavní důvod?

Myslím, že Donald Trump je narcis. Nedokáže si přiznat, že někdo jiný nese jakoukoliv zodpovědnost, že kdokoliv jiný hrál roli v tom, že on vyhrál volby. Kdokoliv jiný než on sám. To vůbec nechce uznat. Nechce přiznat, že nějaká zahraniční mocnost, dokonce nepřítel Spojených států, zasáhl v jeho prospěch, aby porazil Hillary Clintonovou.

Potřebuje, aby ho všichni obdivovali. Je skvělý, je úžasný. Odmítá přiznat, že by to mohl být někdo jiný. To si myslím. Samozřejmě jsou i další teorie. Že možná má nějaké finanční dohody s Rusy. Nějaká konspirace, nevíme, probíhá tam vyšetřování. Je to možné. Já nevím. Pokud se mě ptáte, proč si to myslím já, tak je to proto, že je takový narcis. Nechce uznat, že by mu někdo mohl pomoct.

A co když chce s Ruskem jenom vyjednávat a vyřešit problémy světa?

Ale právě Rusko je ten problém. Jenže on potřebuje Rusko pro Severní Koreu, potřebuje Rusko i pro další problémy. Jistě, Rusko ovšem víc problémů způsobuje. Známe ho. Rusko způsobí problém a pak řekne: ‚Teď se to musí vyřešit.‘ Napadne Ukrajinu a říká: ‚Teď je na Ukrajině válka, musíte s námi mluvit, abychom tenhle problém vyřešili.‘

Tohle dělají. Dělají to v Sýrii, kde bojují už několik let. Vždyť to ve střední Evropě znáte, Rusko způsobuje problémy. Bylo by dobré, kdyby to americký prezident věděl taky, místo toho, aby zacházel s našimi nepřáteli jako s našimi spojenci a naopak.

Mě nepřekvapuje, že to říkáte, protože jste to napsal ve své knížce. V ní také říkáte, že největší hrozbou pro Evropu je Rusko a migrační vlny. Proč zrovna tato kombinace?

Myslím, že Rusko je tvrdá bezpečnostní hrozba z důvodů, které už jsem uvedl. Mají obrovskou armádu a když se podíváte do Pobaltí, má velké obavy.

Ale pořád je to jenom deset nebo dvacet procent toho, co utrácejí na obranu Spojené státy.

Na obranu, ano. My utrácíme, jak Donald Trump pořád říká, 3,5 procenta a chceme, aby naši spojenci utráceli víc. Ale co mně vadí na tom, že se pořád mluví o penězích v kontextu NATO, je to, že Donald Trump nechápe, v čem je skutečná hodnota NATO. A že NATO je aliance založená na hodnotách a že NATO pro Spojené státy bylo obrovsky úspěšné.

Na tomto kontinentu byl po sedmdesát let bezprecedentní mír a prosperita. To je v celé historii Evropy nevídané a je to díky NATO, měl by ho přestat napadat. NATO je skvělé pro Ameriku. Má pro Ameriku úžasnou hodnotu bez ohledu na to, kolik to stojí.

Neusnuli jsme tady na vavřínech?

Ano, samozřejmě, měli byste platit víc, to je jasné, ale každý prezident už od doby Eisenhowera říká, že by Evropané měli platit víc.

Jenom to každý říká trošku jinak.

Ano, byli trošku zdvořilejší, trošku přátelštější, ale myslím, že Donald Trump tohle nechápe. Zkomplikuje život evropským politikům, když je takhle napadá na veřejnosti, protože každý politik má přece své voliče, kterým se musí zodpovídat. A tady vám protestují lidé, že nesnášejí Donalda Trumpa.

Pak je velmi těžké, aby pak kancléřka Merkelová nebo Emmanuel Macron nebo kdokoliv jiný v Evropě – protože Donald Trump je nepopulární všude – vyšli za veřejností a řekli, „no, dobře, musíme utrácet víc za svoji obranu“. Protože je to spojeno s osobou Donalda Trumpa.

Když mluvíte ve své knížce o době temna, je doba temna nevyhnutelná?

Ale ne, nic z toho, co vidíme, není nevyhnutelné. Když se podíváte na to, co se děje ve světě, mám pocit, že zapomínáme vlastní minulost. Co se v téhle zemi stalo v roce 1939, je úplně totéž, co na Ukrajině. A lidé to nechápou. Jazyk, jakým se tady mluví, je úplně stejný. Podívejte se na evropský antisemitismus, už je tady zase, vrací se, to není nic nového. Ten tu byl už mnoho století předtím.

A v čem je rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy z hlediska, jak píšete, diktátorů a demagogů?

Myslím, že Evropa je mnohem ohroženější. Americká demokracie je velmi silná, máme nejstarší ústavní demokracii na světě a vidíte to i u prezidenta Trumpa. Proti tomu, co dělá, se vždycky postaví nějaký odpor, média, soudy, různé instituce, veřejnost, občanská společnost, jeho vlastní strana se mu někdy postaví. Čili, o budoucnost amerického demokratického projektu nemám zas tak velké obavy. Mnohem víc mě trápí situace tady v Evropě. Nejsem si jistý, že to vydrží.

Myslíte si, že ty kořeny jsou tady příliš mělké?

V některých částech Evropy ano. Podívejte se na Maďarsko. Má premiéra, který chce vytvořit neliberální demokracii, sám to říká a posledních několik let se o to snaží. Podívejte se na novou italskou vládu, kde máte krajní pravici a krajní levici a najednou spolupracují. Anebo tady (v Česku). Vždyť se podívejte, máte teď komunisty. Ne, že by byli úplně zpátky u moci, ale tolerují vládu. To je ostuda.

Načítání...