Největší ostuda v dějinách amerického prezidentství, říká o summitu v Helsinkách novinář Kirchick

Nahrávám video
Rozhovor s novinářem Jamesem Kirchickem
Zdroj: ČT24

Summit ve finských Helsinkách, kde se setkali americký a ruský prezident, byl největší ostudou v dějinách amerického prezidentství. Alespoň tak vidí pondělní ostře sledovanou událost americký spisovatel, novinář a komentátor píšící do předních amerických novin James Kirchick. Autor knihy s názvem „Konec Evropy, diktátoři, demagogové a Doba temna před námi“ byl hostem pořadu Události, komentáře.

Co si myslíte o tom, co se stalo v Helsinkách? Nemůžeme popřít, že je koneckonců vhodné, když se čelní představitelé takhle sejdou…

Byla to ostuda. Neumím si představit větší ostudu v dějinách amerického prezidentství.

Proč myslíte?

Vidět amerického prezidenta vedle ruského diktátora, který spáchal první územní anexi v Evropě od druhé světové války… Odůvodnění, jaké (Vladimir Putin) použil u Krymu, bylo úplně stejné, jaké se použilo pro Sudety. Válčí na východní Ukrajině. Zasáhl do našich politických procesů v roce 2016. A to, že se vedle něj postaví americký prezident a řekne, že neví, kdo říká pravdu, jestli Vladimir Putin, nebo jeho vlastní zpravodajci, to byl neuvěřitelný moment.

Zní to překvapivě, říká to hrozně dlouho, ale když se takhle chová pár dní poté, co s našimi spojenci v NATO zacházel skutečně velmi hrubě, velmi nezdvořile, a pak to zakončí takovýmto setkáním s ruským prezidentem – opravdu jsem se styděl za to, že jsem Američan.

Jeho obhájci ale říkají, že je to jenom vyjednávací taktika; že chce přesvědčit své evropské spojence, že musí začít platit víc. Proč si myslíte, že se prezident Trump prezidentu Putinovi nepostavil v celém tématu vměšování do voleb? Proč to neudělal, když stál hned vedle něj? Jaký je hlavní důvod?

Myslím, že Donald Trump je narcis. Nedokáže si přiznat, že někdo jiný nese jakoukoliv zodpovědnost, že kdokoliv jiný hrál roli v tom, že on vyhrál volby. Kdokoliv jiný než on sám. To vůbec nechce uznat. Nechce přiznat, že nějaká zahraniční mocnost, dokonce nepřítel Spojených států, zasáhl v jeho prospěch, aby porazil Hillary Clintonovou.

Potřebuje, aby ho všichni obdivovali. Je skvělý, je úžasný. Odmítá přiznat, že by to mohl být někdo jiný. To si myslím. Samozřejmě jsou i další teorie. Že možná má nějaké finanční dohody s Rusy. Nějaká konspirace, nevíme, probíhá tam vyšetřování. Je to možné. Já nevím. Pokud se mě ptáte, proč si to myslím já, tak je to proto, že je takový narcis. Nechce uznat, že by mu někdo mohl pomoct.

A co když chce s Ruskem jenom vyjednávat a vyřešit problémy světa?

Ale právě Rusko je ten problém. Jenže on potřebuje Rusko pro Severní Koreu, potřebuje Rusko i pro další problémy. Jistě, Rusko ovšem víc problémů způsobuje. Známe ho. Rusko způsobí problém a pak řekne: ‚Teď se to musí vyřešit.‘ Napadne Ukrajinu a říká: ‚Teď je na Ukrajině válka, musíte s námi mluvit, abychom tenhle problém vyřešili.‘

Tohle dělají. Dělají to v Sýrii, kde bojují už několik let. Vždyť to ve střední Evropě znáte, Rusko způsobuje problémy. Bylo by dobré, kdyby to americký prezident věděl taky, místo toho, aby zacházel s našimi nepřáteli jako s našimi spojenci a naopak.

Mě nepřekvapuje, že to říkáte, protože jste to napsal ve své knížce. V ní také říkáte, že největší hrozbou pro Evropu je Rusko a migrační vlny. Proč zrovna tato kombinace?

Myslím, že Rusko je tvrdá bezpečnostní hrozba z důvodů, které už jsem uvedl. Mají obrovskou armádu a když se podíváte do Pobaltí, má velké obavy.

Ale pořád je to jenom deset nebo dvacet procent toho, co utrácejí na obranu Spojené státy.

Na obranu, ano. My utrácíme, jak Donald Trump pořád říká, 3,5 procenta a chceme, aby naši spojenci utráceli víc. Ale co mně vadí na tom, že se pořád mluví o penězích v kontextu NATO, je to, že Donald Trump nechápe, v čem je skutečná hodnota NATO. A že NATO je aliance založená na hodnotách a že NATO pro Spojené státy bylo obrovsky úspěšné.

Na tomto kontinentu byl po sedmdesát let bezprecedentní mír a prosperita. To je v celé historii Evropy nevídané a je to díky NATO, měl by ho přestat napadat. NATO je skvělé pro Ameriku. Má pro Ameriku úžasnou hodnotu bez ohledu na to, kolik to stojí.

Neusnuli jsme tady na vavřínech?

Ano, samozřejmě, měli byste platit víc, to je jasné, ale každý prezident už od doby Eisenhowera říká, že by Evropané měli platit víc.

Jenom to každý říká trošku jinak.

Ano, byli trošku zdvořilejší, trošku přátelštější, ale myslím, že Donald Trump tohle nechápe. Zkomplikuje život evropským politikům, když je takhle napadá na veřejnosti, protože každý politik má přece své voliče, kterým se musí zodpovídat. A tady vám protestují lidé, že nesnášejí Donalda Trumpa.

Pak je velmi těžké, aby pak kancléřka Merkelová nebo Emmanuel Macron nebo kdokoliv jiný v Evropě – protože Donald Trump je nepopulární všude – vyšli za veřejností a řekli, „no, dobře, musíme utrácet víc za svoji obranu“. Protože je to spojeno s osobou Donalda Trumpa.

Když mluvíte ve své knížce o době temna, je doba temna nevyhnutelná?

Ale ne, nic z toho, co vidíme, není nevyhnutelné. Když se podíváte na to, co se děje ve světě, mám pocit, že zapomínáme vlastní minulost. Co se v téhle zemi stalo v roce 1939, je úplně totéž, co na Ukrajině. A lidé to nechápou. Jazyk, jakým se tady mluví, je úplně stejný. Podívejte se na evropský antisemitismus, už je tady zase, vrací se, to není nic nového. Ten tu byl už mnoho století předtím.

A v čem je rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy z hlediska, jak píšete, diktátorů a demagogů?

Myslím, že Evropa je mnohem ohroženější. Americká demokracie je velmi silná, máme nejstarší ústavní demokracii na světě a vidíte to i u prezidenta Trumpa. Proti tomu, co dělá, se vždycky postaví nějaký odpor, média, soudy, různé instituce, veřejnost, občanská společnost, jeho vlastní strana se mu někdy postaví. Čili, o budoucnost amerického demokratického projektu nemám zas tak velké obavy. Mnohem víc mě trápí situace tady v Evropě. Nejsem si jistý, že to vydrží.

Myslíte si, že ty kořeny jsou tady příliš mělké?

V některých částech Evropy ano. Podívejte se na Maďarsko. Má premiéra, který chce vytvořit neliberální demokracii, sám to říká a posledních několik let se o to snaží. Podívejte se na novou italskou vládu, kde máte krajní pravici a krajní levici a najednou spolupracují. Anebo tady (v Česku). Vždyť se podívejte, máte teď komunisty. Ne, že by byli úplně zpátky u moci, ale tolerují vládu. To je ostuda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem 80 vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 45 mminutami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 3 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 3 hhodinami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...