Pád vlády se nekoná. Merkelová ustoupila, Německo může vracet část migrantů od hranic

Aktualizováno Berlín

Německá vláda podle všeho nepadne. Kancléřka Angela Merkelová souhlasila s tranzitními centry na hranicích s Rakouskem, odkud budou migranti registrovaní jinde v EU vraceni. Ustoupila tak ve sporu s ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Koalice kompromis neprosadí bez souhlasu sociální demokracie (SPD) - ta přijala kopromis zdrženlivě. Seehofer, který dal v neděli svou ministerskou funkci k dispozici, ale zůstává ve vládě.

Video Zprávy ve 23
video

Zpravodaj ČT Černohorský: Kompromis má bránit druhotné migraci

Dohoda přináší udržitelné řešení migrační otázky a také způsob, jak na německo-rakouské hranici zastavit migranty, kteří do Německa míří protiprávně, oznámil Seehofer. Ten ještě před schůzkou listu Süddeutsche Zeitung řekl, že se nachází v situaci, která je pro něj nepředstavitelná. Prý se nenechá z vlády propustit kancléřkou, které pomohl po loňských volbách do sedla.

Kancléřka uvedla, že kompromis počítá s tím, že migranti umístění v tranzitních střediscích budou vraceni do země první registrace až po dohodě s dotčenými státy. Pokud taková  úmluva s danou zemí existovat nebude, chce Německo další postup s vracením migrantů řešit v rámci dohody s Rakouskem.

„Duch partnerství v Evropské unii jako takový zůstane zachován a současně je to důležitý krok k tomu dát řád a kontrolovat druhotnou migraci, a proto si myslím, že po náročných jednáních a náročných dnech jsme našli dobrý kompromis,“ citovala Merkelovou agentura Reuters.

„Rakouský kancléř Sebastian Kurz po summitu (EU) v Bruselu varoval Německo před samostatným jednáním, kdy by v podstatě zavřelo hranice a snažilo se vracet migranty do Rakouska. Říkal, že jeho země by žádné takové lidi nepřijímala, takže jsem opravdu zvědavý, jakým způsobem ta dohoda vznikla.“

Václav Černohorský

zpravodaj ČT v Německu

Kompromis podle sociálních demokratů potřebuje souhlas Rakouska a Itálie

Spor ohrožoval nejen budoucnost německé spolkové vlády, ale také tradiční unii sesterských vládních stran Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové a Seehoferovy bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). 

Šéfka SPD Andrea Nahlesová je přesvědčena, že pro naplnění třetího bodu ujednání CDU a CSU je především zapotřebí dohoda s Rakouskem a Itálií. Uvedený bod, na kterém se CDU a CSU shodly, předpokládá vracení žadatelů o azyl do Rakouska, jestliže vyřízení těchto žádostí je v kompetenci jiného státu EU, s nímž Německo nemá dvoustrannou dohodu o zpětném přebírání osob.

Odmítání vybraných migrantů na hranicích je podle stanoviska spolkové vlády přípustným opatřením, které neodporuje takzvaným dublinským dohodám, jež řeší unijní azylová pravidla. Spor mezi Seehoferem a Merkelovou byl tedy spíše politickou otázkou.

Rozepře o migranty mezi Merkelovou a Seehoferem přitom trvá již tři roky. Ústředním bodem sporu je Seehoferův požadavek odmítnout již na německých hranicích ty migranty, kteří už byli registrováni v jiné zemi Evropské unie, ve Švýcarsku nebo Norsku. Merkelová se ale obává dominového efektu na evropských hranicích, nejdříve proto požaduje bilaterální dohody s jednotlivými unijními zeměmi. 

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře ke sporu mezi Berlínem a Bavorskem

Od roku 2014 přišlo do Německa více než 1,6 milionu uprchlíků převážně z Blízkého východu a Afriky. Podle spolkového statistického úřadu dlouhodobě nejvíce přistěhovalců ale dorazilo z východních států EU, které vstoupily do EU v roce 2004.

Uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku tak tvoří 11,2 procenta z celkového počtu přistěhovalců v zemi. Celkový počet přistěhovalců žijících v Německu dosáhl letos v dubnu podle spolkového statistického úřadu rekordního počtu 10,6 milionu z celkového počtu 82 milionů obyvatel.