Německá vláda podle všeho nepadne. Kancléřka Angela Merkelová souhlasila s tranzitními centry na hranicích s Rakouskem, odkud budou migranti registrovaní jinde v EU vraceni. Ustoupila tak ve sporu s ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Koalice kompromis neprosadí bez souhlasu sociální demokracie (SPD) - ta přijala kopromis zdrženlivě. Seehofer, který dal v neděli svou ministerskou funkci k dispozici, ale zůstává ve vládě.
Pád vlády se nekoná. Merkelová ustoupila, Německo může vracet část migrantů od hranic
Zpravodaj ČT Černohorský: Kompromis má bránit druhotné migraci (zdroj: ČT24)
Dohoda přináší udržitelné řešení migrační otázky a také způsob, jak na německo-rakouské hranici zastavit migranty, kteří do Německa míří protiprávně, oznámil Seehofer. Ten ještě před schůzkou listu Süddeutsche Zeitung řekl, že se nachází v situaci, která je pro něj nepředstavitelná. Prý se nenechá z vlády propustit kancléřkou, které pomohl po loňských volbách do sedla.
Kancléřka uvedla, že kompromis počítá s tím, že migranti umístění v tranzitních střediscích budou vraceni do země první registrace až po dohodě s dotčenými státy. Pokud taková úmluva s danou zemí existovat nebude, chce Německo další postup s vracením migrantů řešit v rámci dohody s Rakouskem.
„Duch partnerství v Evropské unii jako takový zůstane zachován a současně je to důležitý krok k tomu dát řád a kontrolovat druhotnou migraci, a proto si myslím, že po náročných jednáních a náročných dnech jsme našli dobrý kompromis,“ citovala Merkelovou agentura Reuters.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz po summitu (EU) v Bruselu varoval Německo před samostatným jednáním, kdy by v podstatě zavřelo hranice a snažilo se vracet migranty do Rakouska. Říkal, že jeho země by žádné takové lidi nepřijímala, takže jsem opravdu zvědavý, jakým způsobem ta dohoda vznikla.
Kompromis podle sociálních demokratů potřebuje souhlas Rakouska a Itálie
Spor ohrožoval nejen budoucnost německé spolkové vlády, ale také tradiční unii sesterských vládních stran Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové a Seehoferovy bavorské Křesťanskosociální unie (CSU).
Šéfka SPD Andrea Nahlesová je přesvědčena, že pro naplnění třetího bodu ujednání CDU a CSU je především zapotřebí dohoda s Rakouskem a Itálií. Uvedený bod, na kterém se CDU a CSU shodly, předpokládá vracení žadatelů o azyl do Rakouska, jestliže vyřízení těchto žádostí je v kompetenci jiného státu EU, s nímž Německo nemá dvoustrannou dohodu o zpětném přebírání osob.
Odmítání vybraných migrantů na hranicích je podle stanoviska spolkové vlády přípustným opatřením, které neodporuje takzvaným dublinským dohodám, jež řeší unijní azylová pravidla. Spor mezi Seehoferem a Merkelovou byl tedy spíše politickou otázkou.
Rozepře o migranty mezi Merkelovou a Seehoferem přitom trvá již tři roky. Ústředním bodem sporu je Seehoferův požadavek odmítnout již na německých hranicích ty migranty, kteří už byli registrováni v jiné zemi Evropské unie, ve Švýcarsku nebo Norsku. Merkelová se ale obává dominového efektu na evropských hranicích, nejdříve proto požaduje bilaterální dohody s jednotlivými unijními zeměmi.
Události, komentáře ke sporu mezi Berlínem a Bavorskem (zdroj: ČT24)
Od roku 2014 přišlo do Německa více než 1,6 milionu uprchlíků převážně z Blízkého východu a Afriky. Podle spolkového statistického úřadu dlouhodobě nejvíce přistěhovalců ale dorazilo z východních států EU, které vstoupily do EU v roce 2004.
Uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku tak tvoří 11,2 procenta z celkového počtu přistěhovalců v zemi. Celkový počet přistěhovalců žijících v Německu dosáhl letos v dubnu podle spolkového statistického úřadu rekordního počtu 10,6 milionu z celkového počtu 82 milionů obyvatel.