Mexiko žije volbami, jimž předcházela politická brutalita, jakou obyvatelé po desetiletí nepamatují. Podle BBC bylo během kampaně zavražděno více než 130 kandidátů a lidí, kteří partajím pomáhali. Dnes si voliči v zemi na jih od Rio Grande vybírají jak prezidenta, tak parlament i regionální politiky. Výsledky zveřejní úřady v pondělí nad ránem.
Jasným favoritem prezidentských voleb je bývalý starosta metropole Mexika Andrés Manuel López Obrador, který se v případě vítězství stane po desetiletích prvním levicovým prezidentem země se 124 miliony obyvatel.
Čtyřiašedesátiletý López Obrador, přezdívaný podle začátečních písmen všech svých jmen AMLO, se o nejvyšší úřad uchází už potřetí. Dvakrát se do prezidentského křesla pokoušel neúspěšné dostat v roce 2006 a 2012, přičemž v roce 2006 prohrál jen asi o 250 tisíc hlasů.
Nyní má velkou šanci vyhrát, protože podle průzkumů má před soupeři více než dvacetiprocentní náskok. Volby jsou jednokolové, takže stačí, když získá nejvíc hlasů ze všech čtyř kandidátů.
Velká část Mexičanů podporuje Obradora hlavně proto, že je nespokojená s neschopností předchozích pravicových vlád vyřešit nejpalčivější problémy země. Těmi jsou hlavně korupce, vysoká kriminalita, která často souvisí s působením drogových gangů, a chudoba velké části obyvatel. Kritici ale označují Obradora za populistu, který nenabízí konkrétní reálné řešení.
Prezident pouze jedno volební období
Jako druhý by měl v prezidentských volbách podle posledních průzkumů skončit nejmladší ze čtyř kandidátů Ricardo Anaya (39), který reprezentuje koalici označovanou většinou za pravostředovou.
Třetí příčku v průzkumech zaujímá José Antonio Meade (49), kandidát Institucionální revoluční strany (PRI). Ta zemi vládne s výjimkou let 2000 až 2012 už od roku 1929, kdy vznikla. Poslední zřejmě skončí nezávislý kandidát Jaime Rodríguez Calderón (60), bývalý guvernér státu Nuevo León, který má westernovou přezdívku „El Bronco“.
Vítěz prezidentských voleb na dalších šest let v úřadu vystřídá 1. prosince Enriqueho Peňu Nieta, který je prezidentem od prosince 2012 a znovu už kandidovat nemohl. Podle ústavy může být prezidentem Mexičan starší 35 let, ale pouze jednou.
Tyto mexické volby jsou označovány za největší v historii, co do počtu funkcí, o nichž se rozhoduje. Kromě prezidenta totiž Mexičané volí 500 poslanců, 128 senátorů, osm ze třicítky guvernérů mexických států, starostu metropole Mexiko a téměř 1600 starostů dalších měst. Hlasování skončí v pondělí v jednu hodinu ráno našeho času. První odhady se očekávají ihned po uzavření volebních místností.
