Cameron: Svobodný pohyb po EU ano, ale ne moc

Londýn – Za „monumentální chybu“ označil britský premiér David Cameron rozhodnutí minulé labouristické vlády otevřít v roce 2004 britský pracovní trh lidem z deseti nových členských zemí, včetně Polska a České republiky. V článku pro Financial Times premiér také uvedl, že se Velká Británie bude snažit o změny, které by omezily volný pohyb v Evropské unii, a zpřísní podmínky pro přístup občanů zemí EU k britským sociálním dávkám.

Cameronův článek Svobodný pohyb v rámci Evropy by měl být méně svobodný souvisí s obavami, které se v Británii objevují v souvislosti s tím, že začátkem příštího roku se země po sedmiletém přechodném období plně otevře pracovníkům z Bulharska a Rumunska. Cameron napsal, že tyto obavy sdílí. Podle něj nemůže být právo na svobodný pohyb „bezvýhradné“. Británie proto v rámci snahy o unijní reformy bude s dalšími státy spolupracovat na tom, aby se koncept volného pohybu vrátil k rozumnějšímu základu, napsal Cameron.

Jedním ze způsobů podle něj je, aby nová členská země dosáhla určité ekonomické úrovně, než by se její občané těšili plné svobodě pohybu po Evropské unii. Cameron také chce, aby členské státy mohly zastavit migraci z jiných zemí EU, pokud dosáhne určité úrovně.

„Dnešní EU je jiná než EU před 30 lety. Musíme čelit faktu, že svobodný pohyb spustil rozsáhlé přesuny obyvatel způsobené ohromnými rozdíly v příjmech… Od roku 2004 jsme v Evropě zaznamenali největší migraci, vyjma časů války. V Británii nyní žije milion lidí ze střední a východní Evropy,“ uvedl.

Britská reforma imigrace z EU
Zdroj: ČT24

V Británii, kde jeho Konzervativní strana ztrácí vůči protievropské Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP), chce Cameron zpřísnit přístup občanů EU k sociálním dávkám. Podporu v nezaměstnanosti budou moci dostávat až tři měsíce po příjezdu do země a ztratí ji po půl roce, pokud neprokážou, že mají realistickou šanci získat práci. Nedostanou ani příspěvek na bydlení.

Občané EU, kteří v Británii žebrají nebo nemají střechu nad hlavou a spí venku, budou podle Camerona deportováni a nebudou se moci po 12 měsíců do země vrátit. Na čtyřnásobek se zvýší pokuta zaměstnavatelům, kteří nebudou vyplácet minimální mzdu.

Prvního ledna se země otevře Rumunům a Bulharům a Cameron Brity straší, že přijdou žít za jejich peníze. Přistěhovalci z unie přitom zaplatili za posledních deset let na daních víc, než od státu dostali. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor řekl, že ze strany Camerona jde o „nešťastnou a přehnanou reakci“. Britská vláda by měla podle něj říkat „plnou pravdu“ o výhodách imigrace. „Jednostranná rétorika… s sebou nese riziko, že prezentuje Británii v EU jako nevlídnou zemi, a to nechceme,“ řekl.

„Jde o to, že britské veřejnosti se neříká pravda,“ dodal Andor a zdůraznil, že imigrace z Polska a dalších zemí britské ekonomice prospívá. „Potřebujeme přesnější prezentaci skutečnosti - ne pod tlakem a v atmosféře hysterie, jak se někdy v Británii stává,“ uvedl Andor s tím, že by se měla „prezentovat pravda, ne falešné domněnky“.

2 minuty
Reportáž Milady McGrathové
Zdroj: ČT24

Podle eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové je volný pohyb osob v EU jedním z pilířů jejího společného trhu, ke kterému se Británie hlásí. „Jednotný trh předpokládá čtyři svobody: volný pohyb kapitálu, volný pohyb zboží, služeb a osob. Buď budou všechny čtyři, nebo žádná,“ řekla dnes novinářům eurokomisařka. Dodala, že se Londýn s těmito principy bude muset smířit, pokud chce být součástí jednotného trhu. Připomněla také, že Britové jsou početně čtvrtou nejsilnější skupinou lidí, kteří v EU žijí mimo vlastní zemi. Podle ní mimo britské ostrovy v EU žije asi 1,4 milionu občanů Velké Británie. „V Bulharsku jsou celé britské vesničky, lidé si tam koupili domy,“ připomněla.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v úterý telefonicky Camerona upozornil, že svoboda pohybu je jedním ze základních prvků EU. Komise však podle něj k plánu britského premiéra může podrobněji vyjádřit až poté, co bude vypracován návrh příslušného zákona.

David Cameron
Zdroj: ČT24

Podle Britů imigranti zneužívají sociální dávky, podle Řeků zvyšují kriminalitu, podle Němců kazí cenu práce. Jejich příliv ale nelze zastavit, i když třeba ve Středomoří hlídkují síly Frontex. Nebezpečnou tranzitní zónou pro ty, co prchají do Evropy, je třeba delta řeky Evros na hranici Řecka a Turecka. Bývala nejlehčí vstupní bránou do Evropy - procházelo tudy 95 procent přistěhovalců. Teď je jich o dvě třetiny méně poté, co řecká vláda na části hranice s Tureckem postavila plot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...