Kolumbijské prezidentské volby vyhrál 41letý pravicový kandidát Iván Duque. Kolumbie tak bude mít od srpna nejmladšího zvoleného prezidenta v historii. Duque o 2,3 milionu hlasů porazil kandidáta levice Gustava Petra, pro kterého hlasovalo osm milionů lidí. Deník El País upozornil, že pro kolumbijskou levici, která v této tradičně konzervativní zemi nikdy nepostoupila do druhého kola, jde o rekordní úspěch.
„Přišel jsem splnit sen,“ řekl Duque před svým volebním centrem. „Aby Kolumbii vládla nová generace, která chce vládnout pro všechny a se všemi. Která zemi sjednotí a vymýtí korupci,“ dodal zvolený prezident.
Ve volbách získal 54 procent hlasů. Jeho soupeř dostal necelých 42 procent hlasů a odmítl proto hovořit o porážce jako takové. Zdůraznil, že získal hlasy osmi milionů Kolumbijců, což podle něj není žádná porážka. „Pro tuto chvíli nebudeme vládnout,“ uvedl k výsledku 58letý Petro na Twitteru.
Kolumbie bude mít od 7. srpna kromě nejmladšího prezidenta také první ženu v úřadu viceprezidenta od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886. Stane se jí exministryně obrany a obchodu Marta Lucía Ramírezová (63). Duque už také v kampani slíbil, že nejméně polovinu z jeho vlády budou tvořit ženy.
Panují obavy, že nový prezident zablokuje mírovou dohodu s povstalci
Zvolený prezident také potvrdil, že provede „korekce“ mírové smlouvy, kterou v roce 2016 uzavřela vláda s levicovými povstalci z hnutí FARC. Dosavadní prezident padesátimilionové země Juan Manuel Santos za ni dostal Nobelovu cenu za mír.
„Tento mír, který jsme si vysnili a který vyžaduje opravu, se dočká korekcí, aby byly oběti v centru procesu, aby byla zaručena pravda, spravedlnost a náprava,“ prohlásil Duque ve svém prvním projevu po volebním vítězství.
Povstalci vyzvali k prosazení zdravého rozumu
Mírový proces, oceňovaný ve světě, budí v samotné Kolumbii spory. Podle konzervativců stát rebelům příliš ustoupil. Povstalci se například nemusí obávat příliš tvrdých trestů a jejich hnutí má navíc zaručeno deset míst v parlamentu.
Zapojení bývalých povstalců do politického života Duque a jeho příznivci kritizují. Panují proto obavy, že zablokuje uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce.
Hnutí FARC apelovalo na Duqueho, aby prokázal „zdravý rozum“. „Je nezbytné, aby se prosadil zdravý rozum; země potřebuje úplný mír, který nás přivede k očekávanému usmíření,“ uvedlo hnutí a dodalo, že nemůže být programem vlády tento cíl obejít. Strana rovněž vyzvala Duqueho k setkání.
Vystudovaný právník Duque, který v letech 2001 až 2013 působil v Meziamerické bance pro rozvoj (IDB), bude řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu.
Zdědí zemi, která je stále poznamenána pěti dekádami krvavého ozbrojeného konfliktu a potýká se s rostoucí produkcí kokainu. Odlehlé části země jsou stále pod kontrolou drogových mafií a zbytkových povstalců.
Bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země uprchly v předchozích letech před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie statisíce lidí.
