Summit v Singapuru je první důležitý krok k míru, míní jihokorejský velvyslanec v ČR

10 minut
Události, komentáře: Jihokorejský velvyslanec v ČR k summitu v Singapuru
Zdroj: ČT24

Setkání lídrů KLDR a USA je podle jihokorejského ambasadora v ČR Mun Sung-hjona důležitým prvním krokem na cestě k míru. Věří, že za deset let najdou obě země rozděleného poloostrova vzájemnou důvěru a začnou spolupracovat. Velvyslanec v Údálostech, komentářích exkluzivně komentoval výsledky singapurského summitu.

„Summit je velice důležitým prvním krokem. Když se podíváme na historii Korejského poloostrova, tak od konce války v roce 1953 nedůvěra mezi Severní a Jižní Koreou opravdu velmi často zabránila tomu, aby se naše vztahy rozvinuly dál. To se týká i vztahů mezi Severní Koreou a Spojenými státy,“ prohlásil Mun Sung-hjon.

Ten přípomínal i zásluhy jihokorejského prezidenta Mun Če-ina: „Je důležité, že se summit v Singapuru uskutečnil díky pomoci jihokorejského prezidenta Muna.“ Ten podle velvyslance velice často komunikoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a kromě toho byl i v poměrně úzkém kontaktu se severokorejskou stranou.

Výsledek setkání lídrů USA a KLDR by mělo být v jihokorejském národním zájmu. „Nemyslím si, že bychom měli být nervózní ze summitu nebo ze sbližování Severní Koreje s USA. Spojené státy jsou naším spojencem,“ komentoval setkání prezidentů v Singapuru Mun Sung-hjon.

Mun Sung-hjon
Zdroj: ČT24

Po summitu v Singapuru sice vyšlo najevo, že by Spojené státy měly pozastavit společná americká a jihokorejský vojenská cvičení. Ovšem ohrožení bezpečnosti své země se velvyslanec neobává a nepředpokládá, že by vojenské jednotky USA měly z Jižní Koreje odcházet.

Mun Sung-hjon podle svých slov chápe, že chce Donald Trump přestat s vojenskými hrami, avšak čelní představitelé Jižní Koreje zatím neví, co si pod tím americký prezident představuje. „To budeme muset rozklíčovat,“ prohlásil Mun Sung-hjon.

Jižní Korea si od summitu hodně slibovala

Jihokorejský velvyslanec připomněl, že jeho země si od summitu hodně slibovala a měla velká očekávání. Nyní podle něj bude důležité, jakým způsobem se zahájí mírový proces a jak si země rovnoběžkou rozděleného poloostrova začnou věřit, aby se mohly dopracovat k udržitelnému míru.

Podle Mun Sung-hjona i dalších politiků je výsledná deklarace singapurského summitu všeobecná a na setkání lídrů USA a KLDR nezazaznělo nic konkrétního. Přesto jihokorejský ambasador vidí summit pozitivně a považuje ho za začátek mírové cesty. 

Mun Sung-hjon věří, že lidé v obou dvou Koreách budou moci spolu volně komunikovat, budou se moci navštěvovat bez jakýchkoliv limitů. „Tohle je ideální situace, o které můžu snít, že bychom se tam mohli za 10 let dostat,“ řekl velvyslanec s tím, že by si přál, aby byl poloostrov mírovější a státy dokázaly spolupracovat na společné prosperitě.

Severní Korea má velmi dobré vyjednavače

Mun Sung-hjon měl na starosti přípravu protokolu na summit obou Korejí v Pchjongjangu v roce 2007. Severokorejskou metropoli dosud navštívil dvakrát. Podle jeho zkušeností disponuje Severní Korea opravdu skvělými vyjednavači, kteří naslouchali jihokorejským požadavkům. 

„Například podle mezinárodního protokolu, když naše hlava státu navštěvuje cizí zemi, má být vystavena jihokorejská vlajka, což Severokorejci v našem případě nejprve odmítli. Ale nakonec to dokázali splnit,“ vzpomínal Mun Sung-hjon. Podle něj jihokorejská vlajka tehdy nakonec visela, protože o tom rozhodl někdo na vyšších místech. Vyjednavači na nižší úrovni se vystavení symbolu svých jižních sousedů hodně bránili.

Vůdci KLDR si potrpí na podpisové pero

Severokorejci jsou podle Mun Sung-hjona opravdu citliví na to, co jejich vůdce říká. Například na summitu v roce 2007, kterého se účastnil jako ředitel protokolu, si tehdejší hlava KLDR Kim Čong-il potrpěla na podpisové pero.

„Když jsme summit připravovali, tak Severokorejci byli opravdu velice, velice opatrní, pokud šlo například o pero, kterým měl vůdce podepisovat dokument. Kontaktovali nás před summitem a přišli za námi ještě před schůzkou. Několikrát ho otírali, což pro mě bylo tenkrát trošku zvláštní,“ vyprávěl velvyslanec.

Při sledování summitu v Singapuru si všiml, že se tam kolem podpisového pera odehrávalo úplně totéž. Zase ošetřování byla věnovaná velká pozornost. Nakonec mladší Kimova sestra vytáhla svoje vlastní pero. „Pořád si říkám, o co vlastně šlo. Co je příčinou a co stojí za těmito aktivitami. Myslím si, že jde o důležitý aspekt chování Severokorejců,“ uvedl Mun Sung-hjon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...