Návrat komunistů k moci, podmínky diktuje prezident, komentují zahraniční média jmenování Babiše

Zahraniční agentury vidí ve jmenování Andreje Babiše (ANO) českým premiérem vůbec první návrat komunistů k moci po roce 1989. Připomínají, že na rozdíl od jiných středoevropských zemí jsou čeští komunisté dosud zastánci tvrdé linie. Agentury si všímají i úterních protestů proti komunistické toleranci Babišovy budoucí menšinové vlády se sociálními demokraty. Slovenská média konstatovala, že prezident Miloš Zeman chce Babiše premiérem za každou cenu.

„Jmenování Babiše premiérem znamená, že komunisté, kteří se staví proti NATO, budou mít poprvé od revoluce v roce 1989 podíl na vládní moci,“ upozornila agentura Reuters s tím, že tisíce lidí proti tomu v úterý v Česku protestovaly. Agentura také připomněla, že Babiše kvůli obviněním z korupce vyšetřuje policie a že premiér obvinění odmítá.

Podobně o událostech v Česku informovala agentura AP, která vysvětlila, že Babiš hledá podporu své připravované vládní koalice se sociálními demokraty u krajní levice, tedy komunistů.

„Poprvé od sametové protikomunistické revoluce v roce 1989 může mít v zemi oficiální roli komunistická strana,“ konstatovala agentura s tím, že zatím není úplně jasné, co vše komunisté mohou za svou podporu získat, neboť formální dohodu s nimi dosud Babiš neuzavřel.

AP připomněla, že zatímco v ostatních středoevropských zemích prošli komunisté reformací a zapojili se do hlavního levicového proudu, v Česku strana zůstala věrná tvrdé linii.

„Tvrdě kritizují NATO a udržují přátelské vztahy s komunisty vládnoucími na Kubě, v Číně a v Severní Koreji. Komunisté také odmítají vysílání českých vojáků do zahraničí, obzvláště v rámci misí NATO do Pobaltí a Polska,“ zdůraznila agentura. Poznamenala také, že komunisté trvají na tom, že Rusko žádnou hrozbou není.

I francouzská agentura AFP si všímá návratu komunistů k moci. „Babiš, bývalý komunista, zamýšlí spoléhat se na podporu 15 komunistických poslanců,“ napsala AFP. Podobně jako další agentury připomněla úterní demonstrace proti Babišovi v Praze a dalších českých městech. Server německé televizní a rozhlasové stanice MDR označil Babišův koaliční záměr kvůli komunistické podpoře za politicky sporný.

Švýcarská agentura SDA pak ve svém textu vysvětlila, že Babiš původně chtěl vládnout sám, což se mu nepodařilo, proto nyní chystá koalici se sociálními demokraty a s komunistickou tolerancí. Dodala, že vznik vlády, proti které v úterý demonstrovaly tisíce Čechů, je stále nejistý, neboť sociální demokraté do poloviny června rozhodují o koalici ve stranickém referendu.

Slovenská média: Podmínky určuje Zeman

Slovenský list Pravda napsal, že prezident Miloš Zeman se rozhodl, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš bude v čele české vlády, a nedá si pokoj, dokud se tak nestane. Již nevadí podpora komunistů nové vládě, kterou Zeman vylučoval, když sám vedl ČSSD, podotkl list.

„Zeman hodlá po sobě zanechat jako dědictví politickou scénu, na které nezůstal kámen na kameni. Tento plán, zdá se, má lepší vyhlídky na úspěch než Babišovy barvité přísliby efektivního, manažersky řízeného, ale přitom sociálního státu. Jediné, co zatím ANO dokázalo, byla ‚očista‘ státní správy od lidí, kteří mu nebyli po chuti,“ uvedl list. Dodal, že Zeman nepotřebuje od Babiše výsledky, protože Babiš sám je pro hlavu státu výsledkem.

Podle Pravdy na spolupráci s ANO nakonec přistoupili ti, kteří mají největší důvod obávat se nových voleb. „Přesně jak očekával prezident Miloš Zeman, který vytrvale, zas a znovu, posílal předsedu ANO do ringu, aby dosáhl svého. Babiš, kterého prezident opět jmenoval předsedou vlády, bude zřejmě vládnout spolu se zmírající ČSSD a s podporou komunistů, kteří ve volbách propadli téměř stejně jako sociální demokraté,“ napsal deník.

List Sme zase připomněl, že Zeman jmenoval Babiše premiérem ještě před skončením vnitrostranického referenda ČSSD o vstupu do vlády.

„Zatímco sociální demokraté rozhodují, zda mají jít s Babišem do vlády, prezident jim vzkázal, že oni o premiérovi nerozhodují,“ uvedl list. Dodal, že výsledky vnitrostranického referenda lze odhadovat jen stěží, protože strana je v otázce účasti ve vládě rozdělena.