Putin na návštěvě v Rakousku: Kancléř Kurz věří v postupné rušení sankcí vůči Rusku

Nahrávám video

Rusko má zájem na zrušení vzájemných sankcí s Evropskou unií. Po jednání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem to prohlásil jeho protějšek Vladimir Putin. Společnou řeč našel s kancléřem Kurzem, který prý věří v postupné rušení sankcí vůči Rusku. Van der Bellen ovšem poznamenal, že v této otázce bude Vídeň postupovat v souladu s celou Unií.

„Sankce škodí všem,“ řekl Putin s tím, že tak jako má každý stát zájem na zrušení sankcí, chce tohoto cíle dosáhnout i Moskva. Rusko kvůli odvetným opatřením podle Putina čelilo řadě potíží, které ale překonalo a své hospodářství posílilo. Ruský prezident poznamenal, že zemi se ekonomicky daří, má nízkou nezaměstnanost a nízký růst inflace.

„Žijeme bohužel v době rostoucího napětí. Rakousko se vždy snažilo přispět k uvolnění tohoto napětí a bude tak činit i v budoucnu,“ řekl Van der Bellen. K sankcím ale poznamenal, že Vídeň k odvetným opatřením přistupuje ve shodě s Evropskou unií. Rakouský prezident nicméně zdůraznil, že mír v Evropě není možný bez Ruska.

Putin se pak sešel také s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Ten věří, že až se Rakousko v červenci ujme unijního předsednictví, podaří se sankce postupně rušit. Záviset to ale bude na prosazování podmínek mírové dohody pro východní Ukrajinu. Kurz rovněž řekl, že je Rusko supervelmoc, která má velký význam v krizových oblastech, jakou je například Sýrie – k tomuto postavení se ale zároveň váže i odpovědnost, apeloval Kurz.

Sankce na Rusko uvalila EU v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského autonomního poloostrova Krym a kvůli roli Moskvy v konfliktu na východní Ukrajině. Sankce jsou namířeny nejen vůči představitelům Ruské federace i ukrajinským separatistům, ale také proti určitým sektorům ruské ekonomiky. Rusko reagovalo vlastními protiopatřeními.

Nahrávám video

Šéf FPÖ už ke zrušení sankcí vyzval, Vídeň má navíc k Moskvě blízko

Kurz s Putinem v Kremlu v únoru 2018
Zdroj: Grigorij Dukor/Reuters

Rakouský vicekancléř a předseda koaliční protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache minulý týden vyzval k ukončení sankcí EU proti Rusku. Na rozdíl od většiny evropských zemí Rakousko nevyhostilo ruské diplomaty po otrávení bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.

„Svobodní jsou vstřícnější. Vyslovují se pro zrušení sankcí, a zároveň mají od prosince 2016 uzavřenou smlouvu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Vazby mezi stranami jsou ještě užší než u ostatních politických stran,“ dodala v ČT nalytička Zuzana Lizcová z Výzkumného centra AMO.

Web rakouského deníku Der Standard připomněl, že s kancléřem Kurzem se Putin uvidí podruhé za přibližně čtvrt roku. Koncem zimy byl totiž kancléř v Moskvě, kde ruskému prezidentovi potvrdil, že Rakousko chce působit jako „stavitel mostů“.

Der Standard zároveň konstatoval, že o dobré vztahy s Ruskem se – byť možná opatrněji – snaží z ekonomických důvodů také Německo či Francie.

Putin před návštěvou Rakouska popřel, že by jeho země považovala za politickou výhodu nestabilní Evropskou unii. V zájmu Ruska naopak je, aby byla Unie jednotná a vzkvétající, protože je jeho nejdůležitějším obchodním partnerem, řekl šéf Kremlu v rozhovoru s rakouskou televizí ORF.

Putinova návštěva Vídně se koná při příležitosti 50. výročí podpisu první dohody o dodávkách zemního plynu mezi tehdejším Sovětským svazem a Rakouskem. Rakouský energetický koncern OMV patří mezi investory do kontroverzního projektu Nord Stream 2, jenž má přivádět ruský plyn přes Baltské moře do Německa, čímž má být ze hry vyřazena Ukrajina jakožto tranzitní země.

„Dobré vztahy jsou zřejmé už ze samotné velice symbolické záminky Putinovy návštěvy, protože se slaví padesát let od uplynutí uzavření dohody mezi Rakouskem a tehdejším Sovětským svazem o dodávkách zemního plynu,“ připomněla Zuzana Lizcová.

Opoziční liberálové: Vláda štěpí zahraniční politiku EU

V souvislosti s Putinovou návštěvou kritizovala vládu opoziční liberální strana Neos. S odkazem na Stracheho vyjádření o možném zrušení protiruských sankcí mluvčí Neos uvedla, že Kurzova vláda oslabuje zahraniční politiku EU. A to v situaci, kdy je vzhledem ke konfliktu na východní Ukrajině nezbytné, aby vůči Rusku vystupovala jednotně, dodala podle rakouských médií mluvčí.

Samotnou Putinovu návštěvu pak kritizovaly dvě lidskoprávní organizace, vídeňské Forum pro svobodu náboženského vyznání v Evropě (FOREF) a bruselská Lidská práva bez hranic. Poukazovaly především na omezení svobody slova a autoritářství ruského režimu. 

Během Putinova pobytu bude na bezpečnost v centru Vídně dohlížet kolem 800 policistů. Některé části centra rakouské metropole budou uzavřeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci. Do země v sobotu odletí čeští záchranáři.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zřejmě zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zaútočila na ruský Volgograd, kde podle zpráv na sociálních sítích zasáhla střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, jenž vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily místní úřady, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí.
před 1 hhodinou

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 5 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...