Státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU) znovu otevřel téma Benešových dekretů. Na sjezdu sudetských Němců v bavorském Augsburgu řekl, že nepatří do dnešní Evropy. Na sudetoněmeckých sjezdech se o dekretech několik let vůbec nehovořilo.
Benešovy dekrety nepatří do Evropy, řekl na sjezdu sudetských Němců státní tajemník
„Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety,“ prohlásil Mayer za silného potlesku stovek přítomných. Dodal, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, podle něj odporují mezinárodnímu právu.
Nejhlasitěji Mayer kritizoval zákon z roku 1946, který dal beztrestnost řadě lidí, kteří se dopustili zločinů na Němcích například při takzvaném divokém odsunu.
„Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné,“ stojí v tomto zákoně.
Vedle kritiky Benešových dekretů, jejichž případné zrušení je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta na Češích, Mayer ocenil výrazný pokrok ve vztazích mezi sudetskými Němci a Čechy v posledních letech. Zmínil iniciativy Brna, mládežnických organizací nebo některé české filmy: „Jsou to všechno neskutečně pozitivní signály pro porozumění mezi našimi zeměmi.“
Čeští politici: Benešovy dekrety jsou minulostí, neměly by se už vytahovat
Podle části českých politiků by se ale Benešovy dekrety už neměly z minulosti vytahovat. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek řekl, že je to pro KDU-ČSL uzavřená otázka: „Kolegové z CSU i z řad sudetských Němců to dobře vědí. My se především díváme na to, jak dál zlepšovat česko-německé vztahy.“ Podle šéfa ODS Petra Fialy už byly sporné otázky z minulosti překonány mimo jiné i díky česko-německé deklaraci: „Návraty k minulosti ničemu nepomohou.“
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček označil výroky za nabubřelé a povýšenecké, česko-německé vztahy podle něj mimořádně poškozují. „Pokud navíc zazní v době, kdy jsme si připomněli porážku německého nacismu, je to neomluvitelné. V každém případě, česká historie se podle přání Mayerů a spol. přepisovat nebude,“ uvedl.
Jako „starou, mrtvou věc“ označil dekrety šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jsem pevně přesvědčen, že žádné podobné výroky nemohou ohrozit vztahy našich zemí,“ řekl. Podle předsedy STAN Petra Gazdíka téma stále „bohužel rezonuje“ a připomněl první přímou prezidentskou volbu. „Podle mne jsou Benešovy dekrety právně vyhaslé a neměli bychom už na nich nic stavět ani se k nim vracet,“ uvedl.
Téma naopak nepovažuje za překonané předseda komunistů Vojtěch Filip. „Kdyby bylo téma překonané, tak by ho za hranicemi neustále nevznášeli. Jsou to právě oni, kdo škodí vzájemným dobrým vztahům. Alespoň víme, před kým se máme mít na pozoru,“ napsal ČTK.
„SPD odmítá jakékoliv snahy o zpochybňování závěrů druhé světové války a důrazně odsuzujeme bratříčkování poslanců KDU-ČSL a TOP 09 se sudetoněmeckým landsmanšaftem, jehož členové byli prokazatelně kovaní nacisti a fašisti a opakovaně se snaží zpochybňovat Benešovy dekrety,“ uvedl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
69. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení
V bavorském Augsburgu začal v sobotu 69. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Na rozdíl od předchozích dvou let se ho neúčastní členové české vlády. V roce 2016 na sjezdu vystoupil jako první oficiální zástupce české vlády tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Loni se sjezdu zúčastnil dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL), který ve svém projevu mimo jiné řekl, že přijel na návštěvu ke krajanům.
Zastoupení má ale na sjzedu několik českých politických stran včetně sociální demokracie, TOP 09 nebo Zelených. Zřejmě nejznámější českou političkou, která se zúčastní jedné z doprovodných debat, je někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Na sjezdu vystupuje i Západočeský Symfonický orchestr Mariánské Lázně a z řad veřejnosti má dorazit až tisícovka Čechů.
Hlavní událostí soboty bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění – Evropské ceny Karla IV. Převzal ji vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn za zásluhy o porozumění ve střední Evropě i za boj proti nacionalismu a populismu. Třiasedmdesátiletý duchovní, který se narodil u Litoměřic, v projevu řekl, že vyhnání Němců z Československa bylo bezprávím, zároveň ale přítomné vyzval k pohledu do budoucnosti. „Už to nebude naše vlast, historie se nedá vrátit,“ poznamenal.
Schönborn také řekl, že se často zamýšlel nad tím, zda nakonec nedopadli lépe ti, kdo museli Československo po válce opustit, než ti, kteří v něm zůstali, a museli pak žít v nedemokratickém komunistickém režimu. „Nám zůstalo to nejdůležitější – svoboda,“ podotkl.
Posselt by chtěl v příštích letech uspořádat jeden ze sudetoněmeckých sjezdů přímo v České republice. Na tu letos odkazuje i hlavní grafický motiv sjezdu, na němž je na pozadí fotografie Karlova mostu vidět obrys Česka a nápis „Kultura a vlast – základy míru“.
Benešovy dekrety odsunuly tři miliony Němců
Z Československa byly na základě Benešových dekretů po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců.
Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.