Guatemala v západním Jeruzalémě otevřela svou ambasádu. Zařadila se tak jako druhá po bok Spojených států, které zde otevřely svůj zastupitelský úřad o dva dny dříve. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident této středoamerické země Jimmy Morales a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Guatemala otevřela ambasádu v Jeruzalémě, jako druhá země po USA
„Otevření ambasády USA v Jeruzálémě spíš přililo oleje do již hořícího ohně. Že se přidává ke Spojeným státům Guatemala, která není podstatný hráč na Blízkém východě, pravděpodobně kromě ostrých vyjádření vysokých palestinských špiček nevyvolá žádné větší protesty,“ vysvělil blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podle analytičky London School of Economics Ireny Kalhousové už hlavní vlna protestů proti otevíraným ambasádám proběhla.
Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda naopak Jeruzalém považuje za nedělitelné hlavního město židovského státu.
Americký prezident Donald Trump v prosinci oznámil, že Spojené státy uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele a že tam z Tel Avivu přesunou své velvyslanectví. Několik dnů poté se pro stejný krok rozhodla Guatemala.
Americký zastupitelský úřad v Jeruzalémě byl otevřen v pondělí u příležitosti 70. výročí vzniku izraelského státu. V té době se v Pásmu Gazy konaly protesty Palestinců, při kterých izraelské bezpečnostní složky usmrtily bezmála 60 lidí.
Kalhousová připomněla, že situace v Gaze je dlouhodobě obtížná sociálně i ekonomicky. Postavení Hamasu je velmi těžké, nedaří se mu v pásmu Gazy stabilizovat situaci. „Hamas ztratil nástroje, kterými ohrožoval Izrael. To byly rakety, které už Izrael zachytává, a chybí mu i tunely, kterými se mu občas podařilo proniknout na izraelské území. Také na ně už má Izrael odpověď,“ uvedla Kalhousová.
Organizátoři protestů v Gaze odmítli léky z Izraele
Během pondělních protestů bylo také zraněno přes 2700 lidí a podle Světové zdravotnické organizace připomíná situace v nemocnicích v Gaze válku. Vysoký počet zraněných zatěžuje už tak oslabené zdravotnictví.
Organizátoři protestů přesto odmítli převzít zásoby léků a zdravotnických potřeb z Izraele s odůvodněním, že „nebudou brát léky od vrahů“.
Gaza už deset let čelí izraelské a egyptské blokádě. Nemocnice v pásmu se potýkají s častými výpadky elektřiny a nejsou schopny těžce nemocným pacientům poskytnout adekvátní lékařskou péči.