Kiska se nebude ucházet o další prezidentský mandát. V politice chce ale zůstat

„Na mé rozhodnutí mělo vliv několik okolností. Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Připomněly mi, že čas strávený s rodinou je nenahraditelný. Pokud má mít život smysl, nemůžeme ji odsouvat,“ řekl prezident. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.

Kiska se podle svých slov během mandátu dostal na hranu. V této souvislosti zmínil vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. „Jsem přesvědčen, že vždy je důležité postavit se za demokratické, evropské, spravedlivé Slovensko,“ uvedl Kiska.

Zároveň připustil, že některá jeho rozhodnutí zanechala i negativní emoce a že součástí toho je i podezíravost a předsudky jisté části veřejnosti. „Podle mě je správně, pokud si lidé vyberou prezidenta, který neponese tíhu zápasů, které jsem já vedl,“ dodal Kiska.

I po odchodu z prezidentského úřadu se ale chce angažovat v politice. „Pro začátek nové, lepší éry nestačí pouze změna vlády. Slovensko potřebuje i změnu vládnutí. Cítím osobní odpovědnost za to, abych takové změně pomohl. Politický zápas, který jsem začal v roce 2014, nepovažuji za skončený,“ řekl také Kiska.

„Budu přemýšlet, jak nejlépe využít autoritu a důvěru velké části veřejnosti, abych i po ukončení svého působení v úřadu prezidenta pomohl k začátku nové éry na Slovensku,“ dodal prezident s tím, že podrobnosti sdělí po listopadových komunálních volbách.

Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.

Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Kiska ve volbách porazil Fica, ten už také kandidovat nebude 

Milionář a filantrop Andrej Kiska byl zvolen prezidentem překvapivě 29. března 2014, úřadu se ujal jako čtvrtý prezident v historii samostatné Slovenské republiky 15. června téhož roku.

Do prezidentských voleb šel jako nezávislý kandidát a svou předvolební kampaň si financoval sám. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům. Čelil i kritice za nedostatek politických zkušeností a premiér a protikandidát Robert Fico ho ve vyhrocené kampani označil s ohledem na jeho podnikatelské aktivity za lichváře a za osobu blízkou scientologům, což Kiska odmítl.

Navzdory kritice skončil v prvním kole voleb těsně za favorizovaným Ficem a v druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.

Předseda nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.

Kiskův mandát provázely spory s Ficem 

Po počátečním „příměří“ mezi prezidentem a premiérem se proevropský Kiska dostal s Ficem několikrát do otevřeného sporu. Kiska je na rozdíl od Fica kritikem Ruska kvůli válce na Ukrajině, podporuje protiruské sankce a kritizoval vládu, že nevyhostila ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii.

V migrační krizi se vyslovil pro pomoc uprchlíkům. Slovensko pod vedením Fica odmítlo přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót mezi členské země EU a toto rozhodnutí napadlo u unijního soudu.

Za zlo, které chce ze Slovenska udělat xenofobní nacionalistický stát, Kiska označil krajně pravicovou stranu Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), v jejímž čele stojí bývalý předseda Banskobystrického kraje Marian Kotleba.

Otevřený spor mezi Kiskou a Ficem propukl také loni na jaře kvůli využívání vládní letky ke Kiskově přepravě za rodinou do Popradu. Kiska tehdy řekl, že o využívání vládních letounů ho z důvodu jejich nízké vytíženosti požádal sám ministr vnitra, který zase tvrdil, že tím mínil pouze pracovní cesty.

K napětí mezi Kiskou a Ficem také přispívalo, že prezident opakovaně upozorňoval na neřešení problémů ve slovenském zdravotnictví či školství, či na chabý boj proti korupci i klientelismu.

Naposledy se oba muži střetli po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Kiska vyzval k rekonstrukci vlády a Fico to označil za volání po převratu. Fico, který nakonec podal demisi, také kritizoval Kisku za jeho loňské setkání s finančníkem a filantropem Georgem Sorosem.

Kiska po demisi Fica odmítl první variantu vlády, kterou mu nabídl Peter Pellegrini, a odsouhlasil mu až druhý návrh. To předtím žádný prezident neudělal. Slovenský prezident má sice v souladu s ústavou volné ruce při výběru premiéra, podle tradice se ale premiérem stává osoba, která se může opřít o většinu v parlamentu.

Daňová kauza Kiskovy firmy

Loni se objevila daňová kauza firmy KTAG, která souvisí s financováním Kiskovy kampaně. Do médií unikly dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž je Kiska spolumajitelem. 

Daňový úřad neuznal firmě náklady vynaložené na propagaci Kisky a společnosti doměřil DPH a později také daň z příjmů. Zároveň podal na společnost trestní oznámení pro podezření z krácení daní. V říjnu potom prokuratura nařídila policii obnovit vyšetřování kauzy.