Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se chce více věnovat rodině. Uvedl ale, že se hodlá i nadále v politice angažovat. Na Kiskovo rozhodnutí o případné kandidatuře čekaly parlamentní politické strany, které své prezidentské kandidáty dosud nepředstavily. Kiska je dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, prezidentem je od roku 2014.
Kiska se nebude ucházet o další prezidentský mandát. V politice chce ale zůstat
Celé vyjádření Andreje Kisky (zdroj: ČT24)
„Na mé rozhodnutí mělo vliv několik okolností. Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Připomněly mi, že čas strávený s rodinou je nenahraditelný. Pokud má mít život smysl, nemůžeme ji odsouvat,“ řekl prezident. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.
Kiska se podle svých slov během mandátu dostal na hranu. V této souvislosti zmínil vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. „Jsem přesvědčen, že vždy je důležité postavit se za demokratické, evropské, spravedlivé Slovensko,“ uvedl Kiska.
Chci spojit ty, kteří jsou nejen ochotní, ale také schopní vládnout zodpovědně a slušně.
Zároveň připustil, že některá jeho rozhodnutí zanechala i negativní emoce a že součástí toho je i podezíravost a předsudky jisté části veřejnosti. „Podle mě je správně, pokud si lidé vyberou prezidenta, který neponese tíhu zápasů, které jsem já vedl,“ dodal Kiska.
I po odchodu z prezidentského úřadu se ale chce angažovat v politice. „Pro začátek nové, lepší éry nestačí pouze změna vlády. Slovensko potřebuje i změnu vládnutí. Cítím osobní odpovědnost za to, abych takové změně pomohl. Politický zápas, který jsem začal v roce 2014, nepovažuji za skončený,“ řekl také Kiska.
Kiska nebude obhajovat prezidentský mandát (zdroj: ČT24)
„Budu přemýšlet, jak nejlépe využít autoritu a důvěru velké části veřejnosti, abych i po ukončení svého působení v úřadu prezidenta pomohl k začátku nové éry na Slovensku,“ dodal prezident s tím, že podrobnosti sdělí po listopadových komunálních volbách.
Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.
Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.
GALERIE
Kiska
Kiska ve volbách porazil Fica, ten už také kandidovat nebude
Milionář a filantrop Andrej Kiska byl zvolen prezidentem překvapivě 29. března 2014, úřadu se ujal jako čtvrtý prezident v historii samostatné Slovenské republiky 15. června téhož roku.
Do prezidentských voleb šel jako nezávislý kandidát a svou předvolební kampaň si financoval sám. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům. Čelil i kritice za nedostatek politických zkušeností a premiér a protikandidát Robert Fico ho ve vyhrocené kampani označil s ohledem na jeho podnikatelské aktivity za lichváře a za osobu blízkou scientologům, což Kiska odmítl.
Navzdory kritice skončil v prvním kole voleb těsně za favorizovaným Ficem a v druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.
Předseda nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.
Kiskův mandát provázely spory s Ficem
Po počátečním „příměří“ mezi prezidentem a premiérem se proevropský Kiska dostal s Ficem několikrát do otevřeného sporu. Kiska je na rozdíl od Fica kritikem Ruska kvůli válce na Ukrajině, podporuje protiruské sankce a kritizoval vládu, že nevyhostila ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii.
V migrační krizi se vyslovil pro pomoc uprchlíkům. Slovensko pod vedením Fica odmítlo přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót mezi členské země EU a toto rozhodnutí napadlo u unijního soudu.
Za zlo, které chce ze Slovenska udělat xenofobní nacionalistický stát, Kiska označil krajně pravicovou stranu Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), v jejímž čele stojí bývalý předseda Banskobystrického kraje Marian Kotleba.
Otevřený spor mezi Kiskou a Ficem propukl také loni na jaře kvůli využívání vládní letky ke Kiskově přepravě za rodinou do Popradu. Kiska tehdy řekl, že o využívání vládních letounů ho z důvodu jejich nízké vytíženosti požádal sám ministr vnitra, který zase tvrdil, že tím mínil pouze pracovní cesty.
K napětí mezi Kiskou a Ficem také přispívalo, že prezident opakovaně upozorňoval na neřešení problémů ve slovenském zdravotnictví či školství, či na chabý boj proti korupci i klientelismu.
Naposledy se oba muži střetli po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Kiska vyzval k rekonstrukci vlády a Fico to označil za volání po převratu. Fico, který nakonec podal demisi, také kritizoval Kisku za jeho loňské setkání s finančníkem a filantropem Georgem Sorosem.
Kiska po demisi Fica odmítl první variantu vlády, kterou mu nabídl Peter Pellegrini, a odsouhlasil mu až druhý návrh. To předtím žádný prezident neudělal. Slovenský prezident má sice v souladu s ústavou volné ruce při výběru premiéra, podle tradice se ale premiérem stává osoba, která se může opřít o většinu v parlamentu.
- Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Až u soudu například skončilo Kiskovo odmítání jmenovat některé ústavní soudce.
Daňová kauza Kiskovy firmy
Loni se objevila daňová kauza firmy KTAG, která souvisí s financováním Kiskovy kampaně. Do médií unikly dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž je Kiska spolumajitelem.
Daňový úřad neuznal firmě náklady vynaložené na propagaci Kisky a společnosti doměřil DPH a později také daň z příjmů. Zároveň podal na společnost trestní oznámení pro podezření z krácení daní. V říjnu potom prokuratura nařídila policii obnovit vyšetřování kauzy.
Narodil se 2. února 1963 v Popradu. Po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant.
Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě. Po návratu na Slovensko začal podnikat.
Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit, která provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro.
V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl (Dobrý anjel), která na Slovensku i v ČR poskytuje pomoc rodinám, jež se dostaly do finančních problémů v důsledku závažné nemoci svého dítěte.
Podnikání se zcela nevzdal. V době svého zvolení hlavou státu v březnu 2014 figuroval na Slovensku podle svých slov ve dvou firmách, které se zabývají správou majetku. V Česku byl podle tehdejších informací akcionářem ve třech společnostech.
V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie, v roce 2006 mu slovenský časopis Trend udělil cenu Manažer roku.
Kiska je celoživotním nestraníkem. Ve svých devatenácti letech se ucházel o vstup do komunistické strany, nebyl ale přijat.
Zdroj: ČTK
Slovenský prezident Andrej Kiska