O tom, že nedělní parlamentní volby v Maďarsku opět vyhraje pravicový Fidesz současného premiéra Viktora Orbána, lze pochybovat jen stěží. Podle průzkumů si před ostatními drží náskok minimálně dvaceti procentních bodů. Hlavní otázkou tedy je, zda si Orbánova partaj v koalici s křesťanskými demokraty dokáže udržet ústavní většinu. A o tom rozhodne hlavně volební účast a nevyzpytatelnost maďarského elektorátu – podle průzkumů totiž až čtyřicet procent voličů neví, komu dá nakonec hlas.
Orbán vyhlíží další volební vítězství. Otázkou je, zda nebude Pyrrhovo
- Voliči můžou odevzdávat hlasy od 6:00 do 19:00, první předběžné výsledky se očekávají pozdě večer.
Průzkum centra Median zveřejněný ve středu ještě dával Fideszu naději na obhajobu dvoutřetinové většiny – podle politologů zabrala Orbánova strategie mobilizující skalní příznivce.
Už o den později ale zveřejnila další průzkum agentura Publicus a podle toho by Fidesz, společně s koaličními křesťanskými demokraty, o dvoutřetinovou většinu ve 199členném parlamentu přišel.
- Pravicový Fidesz vedený Viktorem Orbánem vládne Maďarsku v koalici společně s křesťanskými demokraty nepřetržitě už od roku 2010. Orbán byl v roce 1988 jedním ze zakladatelů strany a o dekádu později se v jejím čele stal poprvé premiérem. Průzkumy současné vládní koalici předpovídají zisk až 45 procent hlasů.
- Krajně pravicová strana Jobbik, dříve označována za neonacistickou a antisemitskou, dosáhla před čtyřmi roky na 20 procent hlasů. Partaj, kterou vede Gabor Vona, sama přiznává, že dříve byla radikálně vlastenecká, v poslední době se ale snaží posouvat k umírněnějším postojům a cílit na voliče ve středu spektra. Je druhou nejsilnější stranou v zemi a s šancí obhájit zisk 20 procent hlasů.
- Socialisté (MSZP) vznikli transformací z komunistické strany, která v zemi vládla od roku 1956 až do pádu železné opony. Kandiduje v koalici s další levicovou stranou Dialog pro Maďarsko (Párbeszéd). Průzkumy jim přisuzují 19 procent.
- Ekologicky zaměřená strana Politika může být jiná (LMP) je v parlamentu od roku 2010 a bojuje hlavně se svou vnitřní nestabilitou. V kampani se vedle ekologických témat zaměřila i na boj s korupcí a reformu politické scény, může dosáhnout na 7 procent.
- Sociálně liberální Demokratickou koalici založil v roce 2010 bývalý socialistický premiér Ferenc Gyurcsány a podle průzkumů se pohybuje na hranici volitelnosti, která činí 5 procent.
- Hnutí Momentum vzešlo ve známost díky petici, jíž dosáhlo zrušení kandidatury Budapešti na pořádání letních olympijských her v roce 2004. Podle průzkumů se mu nepodaří překročit pětiprocentní hranici.
- Mizovou naději na úspěch má i recesistická Strana dvouocasého psa, která vyslala do boje kandidáta v kostýmu kuřete.
Kolik přijde voličů? 70 procent může připravit Orbána o moc
Průzkum však přišel i s dalším, pro Orbána nepříjemným zjištěním, tedy že se k volbám chystá mimořádně vysoký počet lidí. Záměr jít volit oznámilo 74 procent dotázaných. Pokud by se toto číslo skutečně potvrdilo, měly by letošní parlamentní volby nejvyšší účast od roku 1990.
Publicus předpokládá, že Orbán bude schopen dosáhnout na dvoutřetinovou většinu, pokud bude volební účast maximálně kolem 65 procent. Pokud ale dosáhne někam k 70 procentům, současný hegemon maďarské politiky by se mohl lehce ocitnout v pozici, kdy nebude schopen sestavit vládu.
Těchto počtů si je vědoma nejen opozice, ale i samotní členové vládní partaje. Pro Fidesz půjde všechno dobře, pokud účast zůstane pod 60 procenty, citoval jednoho ze straníků server Die Welt. Všechna vyšší čísla bude Orbánův tábor sledovat s obavami. Pro představu – při vítězných volbách v roce 2014 byla účast 61 procent.
Plakát opozičního Jobbiku
Jak moc může Orbánovi vysoká účast uškodit, se ukázalo v únoru během doplňovacích komunálních voleb ve městě Hódmezővásárhely na jihovýchodě Maďarska. V místě, kde měla vždy silnou základnu Orbánova strana Fidesz, přišlo k volbám nejvíc lidí v historii a i díky spolupráci opozičních stran byl Orbánův kandidát poražen. Přestože dostal ještě víc hlasů než v předchozích volbách, nedokázal konkurovat množství hlasů, které se podařilo zmobilizovat – protentokrát sjednocené – opozici.
A tudy se ubírá i současná cesta opozičních stran k úspěchu. V Maďarsku je stále 30 až 40 procent nerozhodnutých voličů, což představuje zhruba osm milionů lidí oprávněných volit – a tedy velký potenciál.
Celkové vítězství Fideszu díky jeho ohromnému náskoku ale ani tak není v ohrožení a ani žádná z opozičních stran nebude moci vládnout sama. Proto se začínají rýsovat dříve nemyslitelná spojenectví, například mezi pravicovým Jobbikem a zelenou LMP. Předseda Jobbiku Gábor Vona už jednal s šéfkou zelených Bernadett Szélovou o „společné budoucnosti“ obou stran.
3 minuty
Události: Předvolební napětí v Maďarsku
Magické číslo 40
Proti Orbánovi by mohlo hrát i specifikum maďarského volebního systému, 199 poslaneckých křesel se rozděluje podle smíšeného systému. Jen 93 mandátů je rozděleno poměrným systémem na základě stranických kandidátek, zbylých 106 křesel se rozdělí většinovým systémem v jednomandátových okrscích.
V roce 2014 získal Fidesz kromě desíti všechny přímé mandáty, a to právě kvůli roztříštěnosti opozice. I když opoziční strany získaly úhrně dost hlasů, samostaně nemohla žádná z nich ohrozit vládního kandidáta.
Od té doby se ale nálada voličstva v jednotlivých okrscích podstatně změnila. Lidé se začali zajímat hlavně o regionální témata a podle odhadů by to mohlo opozičním stranám vynést až 25 přímých mandátů. V dalších 40 obvodech by opozice mohla vyhrát pod podmínkou, že začne spolupracovat – tedy pokud postaví jednoho společného kandidáta, stejně jako ve volbách v Hódmezővásárhely.
Podle expertů musí opozice získat právě 40 obvodů, aby Orbán ztratil možnost vládnout sám a de facto by tím přišel i o moc. Jednoduché počty ale narážejí na komplikovanou situaci mezi jednotlivými opozičními stranami a jejich neschopnost najít společnou řeč. Navíc pro tak silně pravicovou stranu typu Jobbik je velmi obtížné přesvědčit své voliče, aby dali hlas někomu z levicového spektra jenom proto, aby zabránili Orbánovi v neomezené vládě nad Maďarskem.
Strany stahovaly kandidáty na poslední chvíli
Jedině MSZP-Dialog pro Maďarsko (MSZP-M) a Demokratická koalice (DK) se závazně dohodly, že si rozdělí kandidáty ve 106 jednomandátových obvodech v poměru 60:46. Následně navíc stáhly některé z takto rozdělených kandidátů ve prospěch dalších opozičních stran. Obě uskupení ale odmítla stáhnout své kandidáty ve prospěch Jobbiku.
Některé své kandidáty stáhly i další strany, v jejich případě už jde ale spíše o nekoordinované kroky na poslední chvíli. LMP i Momentum odmítaly závaznou dohodu, nakonec obě stáhly některé kandidáty ve prospěch MSZP-M, DK i Jobbiku a také malého hnutí Együtt (Společně), jehož šance na úspěch jsou zanedbatelné.
Předvolební mítink socialistické strany MSZP
Právě toto malé uskupení se týden před volbami dohodlo i s MSZP-P a DK na koordinaci kandidátů v některých obvodech.
Nejméně v pěti okrscích tak jde do voleb jen jeden opoziční kandidát a přinejmenším v dalších šesti je vždy jasným favoritem jeden z opozičních politiků, přestože se strany nedohodly na jednom kandidátovi.
Situaci ale komplikuje fakt, že strany musely oznámit stažení svých kandidátů do sobotních jedenácti hodin dopoledne a ve všech případech to nestihly. Jména těchto kandidátů tak zůstanou na volebních lístcích, což může voliče zmást.
V jednom z předvolebních rozhovorů premiér Orbán připustil, že se jeho Fidesz možná bude muset ve všech obvodech poměřit s jediným kandidátem opozice. To se sice nakonec nestane, ale i tak budou maďarské volby napínavější, než naznačovaly předvolební průzkumy.
