Zástupci 44 afrických zemí ve rwandské metropoli Kigali podepsali dohodu o vytvoření kontinentální zóny volného obchodu (CFTA). Podle agentury AP jde o největší dohodu o volném obchodu od vzniku Světové obchodní organizace. K dohodě se však nepřipojila Nigérie, která patří k nejvýznamnějším ekonomikám Afriky.
Dohodu CFTA, která je projektem pětapadesátičlenné Africké unie, nyní musejí ratifikovat jednotlivé státy. Cílem Africké unie je, aby vstoupila v platnost do konce letošního roku. Dohoda vytvoří kontinentální trh zahrnující 1,2 miliardy lidí.
„Naši lidé, naše podnikatelská komunita a zejména naše mládež již nemohou déle čekat na odstranění bariér, které rozdělují náš kontinent, brzdí rozmach ekonomiky a udržují chudobu, ačkoli je Afrika štědře obdařena bohatstvím,“ uvedl šéf Komise Africké unie Moussa Faki Mahamat.
Nigerijský prezident Muhammadu Buhari v pondělí oznámil, že na summit nepřijede. K CFTA vyjádřily výhrady nigerijské odbory, podle kterých dohoda vážně ohrozí místní hospodářství. Buhari dříve v zájmu povzbuzení domácí výroby zakázal dovoz řady produktů. Na konci loňského roku byla země největší ekonomikou v Africe.
CFTA ale podepsala Jihoafrická republika, které ve stejné době patřila třetí příčka. K dohodě se přidaly také některé z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik jako Etiopie, Keňa a Ghana. Komisař Africké unie pro obchod a průmysl Albert Muchanga věří, že Nigérie se k dohodě připojí později.
Inspirace Evropskou unií
Zastánci CFTA slibují, že dohoda přinese rozvoj vzájemného vnitroafrického obchodu. V současnosti jen 16 procent obchodní výměny afrických zemí směřuje do jiných států kontinentu. Podle některých odborníků může také CFTA pomoci Africe ve vyjednání lepších obchodních dohod s okolním světem.
Oficiální jednání o CFTA zahájila Africká unie v červnu 2015. Konečným výsledkem má být celoafrický společný trh a hospodářská a měnová unie inspirovaná Evropskou unií.
