Zástupci 44 afrických zemí ve rwandské metropoli Kigali podepsali dohodu o vytvoření kontinentální zóny volného obchodu (CFTA). Podle agentury AP jde o největší dohodu o volném obchodu od vzniku Světové obchodní organizace. K dohodě se však nepřipojila Nigérie, která patří k nejvýznamnějším ekonomikám Afriky.
Afriku propojí zóna volného obchodu. Vzniká trh pro více než miliardu lidí
Dohodu CFTA, která je projektem pětapadesátičlenné Africké unie, nyní musejí ratifikovat jednotlivé státy. Cílem Africké unie je, aby vstoupila v platnost do konce letošního roku. Dohoda vytvoří kontinentální trh zahrnující 1,2 miliardy lidí.
„Naši lidé, naše podnikatelská komunita a zejména naše mládež již nemohou déle čekat na odstranění bariér, které rozdělují náš kontinent, brzdí rozmach ekonomiky a udržují chudobu, ačkoli je Afrika štědře obdařena bohatstvím,“ uvedl šéf Komise Africké unie Moussa Faki Mahamat.
Nigerijský prezident Muhammadu Buhari v pondělí oznámil, že na summit nepřijede. K CFTA vyjádřily výhrady nigerijské odbory, podle kterých dohoda vážně ohrozí místní hospodářství. Buhari dříve v zájmu povzbuzení domácí výroby zakázal dovoz řady produktů. Na konci loňského roku byla země největší ekonomikou v Africe.
CFTA ale podepsala Jihoafrická republika, které ve stejné době patřila třetí příčka. K dohodě se přidaly také některé z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik jako Etiopie, Keňa a Ghana. Komisař Africké unie pro obchod a průmysl Albert Muchanga věří, že Nigérie se k dohodě připojí později.
Inspirace Evropskou unií
Zastánci CFTA slibují, že dohoda přinese rozvoj vzájemného vnitroafrického obchodu. V současnosti jen 16 procent obchodní výměny afrických zemí směřuje do jiných států kontinentu. Podle některých odborníků může také CFTA pomoci Africe ve vyjednání lepších obchodních dohod s okolním světem.
Oficiální jednání o CFTA zahájila Africká unie v červnu 2015. Konečným výsledkem má být celoafrický společný trh a hospodářská a měnová unie inspirovaná Evropskou unií.