Brazilské Rio de Janeiro je aktuálně pod taktovkou vojska. Armáda tam vedení nad policií převzala na základě rozhodnutí vlády a posvěcení parlamentu. Pro prezidenta Temera je to nutný krok v boji proti „rakovině“ – kterou pro něj je organizovaný zločin vymykající se kontrole.
V Brazílii bují násilí a korupce. Moc nad policií převzala armáda
Pod armádu teď v Brazílii vůbec poprvé od pádu vojenské diktatury v 80. letech spadá i policie. Velí jí generál, který před dvěma roky dohlížel na bezpečnost během olympiády. Intervence v zemi rozpoutala vášnivou debatu, zda takové opatření bylo přiměřené a zda naopak nevyvolá jen další vlnu násilí.
V ulicích chudých čtvrtí stojí obrněná vozidla – zavedly se podrobné kontroly. Zvažují se hromadné příkazy k domovním prohlídkám. Podle vlády je to nutná odpověď rostoucímu násilí zločineckých gangů a drogových kartelů. Počet vražd za dva roky v Riu vzrostl o 26 procent.
„Realizace tohoto opatření byla nevyhnutelná. S tříštěním snah veřejných sil zločin jen dále sílil,“ tvrdí brazilský prezident Michel Temer.
Kritici nejméně oblíbenou hlavu státu v historii země podezřívají, že si před říjnovými volbami chce vylepšit image – a hlavně bohatší části populace ukázat, že bezpečnost je pro něj na prvním místě. Temer ale nedávno oznámil, že sám kandidovat nebude.
„Prezident Temer je bez šance významněji zasáhnout do prezidentských voleb. Co se ale obávám je, že jde o krok k případnému zklidnění společnosti, která je nyní silně polarizovaná,“ řekl politolog Jan Němec z katedry politologie Vysoké školy ekonomické.
„Někteří komentátoři tvrdí, že právě tato intervence je jakýmsi testem, co brazilská společnost je schopna vstřebat, a případnou přípravou bezpečnostních opatření pro průběh voleb,“ dodal Němec.
U obyvatel chudinských čtvrtí ale roste strach, že místo drogových kartelů budou trpět oni. S policejním násilím mají zkušenosti. Jen loni při zásazích zemřelo přes tisíc lidí. Dál tak přežívají mezi násilnými zločiny – a snahami o jejich vymýcení.