S vlastní kryptoměnou přišel ruský farmář Michail Šljapnikov. Považuje ji za nástroj moderní doby. Zpočátku budil jeho kolion, jak se měna podle farmářova bydliště nazývá, rozpaky. Teď se o ní ví daleko za hranicemi jeho vesnice.
Pětašedesátiletý farmář Michail Šljapnikov žije na venkově už jedenáct let. Vesnici prakticky neopouští, kdo se s ním chce sejít, musí k němu. A přijíždějí návštěvy z evropských i asijských zemí.
Vesnice Kolionovo finanční centrum rozhodně nepřipomíná. Do nejbližšího města je 40 kilometrů, stojí tu jen osmnáct domů a v zimě tu žijí pouze tři lidé. V létě jich sem ale přijíždí několik desítek.
Kbelík brambor za jeden kolion
Šljapnikov se sem odstěhoval z Moskvy, když se od lékařů dozvěděl, že mu po sérii onkologických operací zbývají tři měsíce života. Nejdříve založil rozsáhlou lesní školku, později vytiskl vlastní měnu a začal se směnným obchodem. Kbelík brambor přišel na jeden kolion. Šljapnikov ale skončil před soudem kvůli ohrožení finančního systému Ruska a snaze uvést zemi do ekonomické krize. Koliony skončily.
„Uvidíme. Chce to čas, aby se ověřila má slova a moje myšlenky byly přijaté,“ míní Šljapnikov. Před rokem a půl ale přišel s kryptoměnou.
Zájem mají hlavně mladí Rusové
Kryptoměnu Rusko ještě před čtyřmi roky zásadně odmítalo, teď úřady chystají zákonné normy a regulaci. Zájem je zejména ze strany mladých Rusů.
Mezi zhruba patnácti sty světovými kryptoměnami se kolion pohybuje kolem sedmisté příčky. Tržní kapitalizace je sice stotisíckrát nižší než u bitcoinu, Šljapnikov je ale velkým optimistou. V kryptoměně vidí velkou budoucnost. Oceňuje především nezávislost na bankovním systému a absenci zprostředkovatelů. Přestože si uvědomuje rizika, obhajuje ji kvůli pocitu svobody a samostatnosti.
