Severní a Jižní Korea upouštějí páru. Dohodly se, že obnoví vojenskou horkou linku

Nahrávám video

Na linii příměří oddělující oba korejské státy se v úterý konalo první přímé jednání mezi zástupci Pchjongjangu a Soulu od roku 2015. Zástupci KLDR při té příležitosti uvedli, že vyšlou na nadcházející zimní olympiádu v Jižní Koreji delegaci na vysoké úrovni, sportovce či novináře. Oba státy se také dohodly na obnově vojenské horké linky a na uspořádání vojenských rozhovorů.

„Severokorejská strana sdělila, že vyšle olympijskou delegaci, která bude zahrnovat vysoké činitele, sportovce, roztleskávačky, družstvo na předvádění taekwonda a novináře na Zimní olympijské hry v Pchjongčchangu,“ řekl náměstek jihokorejského ministra pro sjednocení Čong He-song.

Jihokorejští představitelé podle náměstka navrhli, aby sportovci z obou zemí na zahajovacím a závěrečném ceremoniálu olympijských her pochodovali společně, jako tomu bylo už v Sydney v roce 2000.

Prohlásili také, že Jižní Korea by ve spolupráci s OSN mohla dočasně zrušit některé sankce uvalené na KLDR, aby usnadnila účast Severní Koreje na olympiádě.

„Toto jednání prozatím skončilo úspěchem, protože ten hlavní cíl byl dosažen. Severokorejci na olympiádu pojedou, což skýtá záruky, že by mohla proběhnout v klidu, bez provokací a bez raketových testů,“ uvedla dříve zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Rozhovory byly zorganizovány poté, co se severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém novoročním projevu překvapivě vyslovil pro zlepšení mezikorejských vztahů a uvedl, že zvažuje vyslání severokorejské výpravy na únorovou olympiádu v jihokorejském Pchjongčchangu, která se uskuteční mezi 9. a 25. únorem.

Mezinárodní olympijský výbor už v pondělí oznámil, že se chce po politických rozhovorech urychleně poradit o tom, jak by bylo možné zajistit účast Severní Koreje na zimních olympijských hrách.

Jednání pokračovalo i odpoledne. Soul navrhl několik dalších bodů. „Mezi jinými konání mezikorejských vojenských rozhovorů, které by potažmo mohly vést k jednání o jaderném odzbrojení,“ uvedla Šámalová. 

„Obě země se dohodly snížit stávající vojenské napětí a uspořádat vojenské rozhovory o této otázce,“ píše se podle agentury AFP v komuniké. Na zmínku o potřebě denuklearizace Korejského poloostrova ale nereagoval vedoucí severokorejské delegace pozitivně, sdělila jihokorejská delegace. 

Šéf delegace KLDR Ri Son-kwon podle agentury Reuters v této souvislosti vyjádřil „silnou námitku“. „Všechny naše zbraně, včetně atomových bomb, vodíkových bomb a balistických raket, jsou namířené pouze na Spojené státy, nikoli na naše bratry, na Čínu a na Rusko. Nejde o záležitost mezi Severní a Jižní Koreou a vznášení této otázky by mohlo mít negativní důsledky a zrušit všechny dnešní dobré výsledky,“ prohlásil.

Soul také navrhl setkání členů rozdělených rodin. Jihokorejská strana si přeje, aby se nová schůzka členů rozdělených rodin uskutečnila u příležitosti lunárního Nového roku, který letos připadá na 16. února.

Soul a Pchjongjang ve středu obnoví vojenskou horkou linku

Obě země se dohodly na obnově vojenské horké linky. „Naše strana začne znovu používat linku zřízenou v západní části hranice pro naléhavé spojení mezi armádami obou zemí ve středu v 8:00 místního času (o půlnoci našeho času),“ prohlásil náměstek jihokorejského ministra pro sjednocení Čong He-song.

Civilní horká linka mezi oběma zeměmi v pohraniční vesnici Pchanmundžom byla zprovozněna již minulý týden.

Severní Korea přerušila komunikaci prostřednictvím vojenské i civilní horké linky v únoru 2016 v odvetě za uzavření společné průmyslové zóny Kesong, k němuž Jižní Korea přistoupila v reakci na raketové a jaderné testy KLDR. Podle Soulu Severní Korea využívala devizy z Kesongu na nákup materiálu pro své zbrojní programy.

Podle agentury AP lze předpokládat, že KLDR bude požadovat od Jižní Koreje výměnou za obnovu setkávání rodin rozdělených korejskou válkou a za obnovu vojenských rozhovorů ústupky.

Pchjongjang může například chtít, aby Soul zastavil propagandistické vysílání z tlampačů umístěných u společné hranice, a omezení či úplné ukončení společných jihokorejsko-amerických vojenských manévrů. Zastavení společných vojenských cvičení je pro Jižní Koreu nepřijatelné, protože by vážně poškodilo vztahy s jejím hlavním spojencem USA, které chtějí vyvíjet maximální tlak na KLDR, napsala agentura AP. 

Rozhovory začaly v 10:00 místního času (2:00 našeho času) v Pchanmundžomu v demilitarizované zóně, která rozděluje Korejský poloostrov. Jsou první od prosince 2015. Jednání pozorně sledují i světoví vůdci. V poslední době na Korejském poloostrově narůstalo napětí kvůli pokračujícímu severokorejskému raketovému a jadernému programu.

Zmírnění napětí vítá OSN i USA

Generální tajemník OSN António Guterres podle svého mluvčího ocenil jak snahu vést rozhovory o snížení napětí, tak rozhodnutí znovu zprovoznit vojenskou horkou linku mezi armádami obou zemí.

„Obnovení a posílení těchto kanálů je zásadní pro snížení rizika chybného úsudku či nedorozumění a pro pokles napětí v regionu,“ uvádí se podle agentury Reuters v prohlášení Guterresova úřadu. Podobně se vyjádřilo rovněž americké ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že účast severokorejské delegace na únorové olympiádě v Jižní Koreji nesmí porušit sankce uvalené na Pchjongjang Radou bezpečnosti OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 5 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami
Načítání...