Johnson versus Lavrov. Do Ruska přijel po pěti letech britský ministr zahraničí, krize vztahů trvá

Krizi ve dvoustranných vztazích Británie a Ruska přiznali ministři zahraničí obou zemí Boris Johnson a Sergej Lavrov před společným jednáním. Britský šéfdiplomat přijel na návštěvu Ruska jako první ministr zahraničí Spojeného království po pěti letech. Naději na zlepšení vztahů Londýna s Moskvou nevidí. Průlom nepřineslo ani samotné jednání.

Britský ministr před odletem z Londýna kritikou na chování Ruska nijak nešetřil. „Naše vztahy s Ruskem nemohou být normální, protože Moskva se dál pokouší destabilizovat situaci v evropských zemích, včetně Ukrajiny,“ zdůraznil Johnson. „Jsme připraveni hájit naše zájmy,“ dodal.

Chmurnou předehru jednání podpořila i premiérka Theresa Mayová. Prohlásila, že má pro Rusko velmi prostou zprávu. „Víme, co provádíte, a neuspějete s tím,“ vzkázala premiérka a řekla, že Johnson bude v Moskvě jednat přímočaře a s jasnou hlavou, vědom si problémů na Krymu, na Ukrajině a kolem ruské dezinformační kampaně.

Už v neděli v rozhovoru pro list Sunday Times Johnson uvedl, že Rusko je „uzavřená, protivná, militaristická a nedemokratická“ země. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci prohlásila, že tyto výroky mohou Rusy jen rozesmát a nemohou je pohoršit, protože jejich autorem je Johnson.

Lavrov: Londýn nechce spolupracovat s FSB

Lavrov před jednáním zvolil diplomatický tón. Ohradil se proti výtkám, že na zhoršení vztahů nese vinu jeho země. Nápravu lze podle něj zjednat jen přímo „z očí do očí“ a Moskva je ke zlepšení styků připravena. Po schůzce si Lavrov postěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“, která podle něj zazněla z Londýna.

Po jednání se ministři kromě konstatování rozdílných názorů shodli jen na tom, že mohou rozšířit spolupráci na půdě Rady bezpečnosti OSN, jejímiž stálými členy s právem veta obě země jsou. V budoucnu chtějí hovořit o dopadech brexitu na vzájemný obchod nebo zajištění bezpečnosti na mistrovství světa ve fotbale, které příští rok hostí Rusko.

Lavrov ovšem vidí problém v tom, že spolupráci brzdí neochota britských rozvědek „plně spolupracovat“ s ruskou tajnou službou FSB. Příčinou je kauza někdejšího ruského agenta Sergeje Litviněnka, kterého v Londýně v roce 2006 podle Londýna otrávili agenti Moskvy.

Video Studio ČT24
video

Rusista Dvořák: Britsko-ruské vztahy jsou mrazivé

„Upřímně řečeno, pokud si umím představit nějaké styčné body, tak snad by to bylo snaha minimálně o dosažení politického řešení syrského problému. Ale zase, i když Rusové slovně uznávají, že je nutná politická dohoda o tom, co bude v Sýrii dál, až boje nadobro skončí, tak jsou postoje příliš rozdílné,“ okomentoval situaci rusista Libor Dvořák.

  • Londýn a Moskva se výrazně rozcházejí v názoru na řešení válek na Ukrajině a v Sýrii. Jiný pohled mají i na severokorejskou krizi. Británie také kritizuje vměšování Ruska do záležitostí evropských zemí, kybernetické útoky iniciované Moskvou a agresivní dezinformační kampaň, kterou má řídit ruská vláda.

Merkelová žádala vysvětlení

Kvůli válce na východě Ukrajiny si přímo s prezidentem Vladimirem Putinem vyměnila názory německá kancléřka Angela Merkelová. V pondělí totiž ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že stáhne zaměstnance Společného kontrolního a koordinačního střediska (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev, a obvinilo Ukrajinu z maření práce pozorovatelů. Ukrajinští představitelé uvedli, že krok Ruska může boje na východě Ukrajiny zhoršit.

Merkelová Putina požádala, aby zdůvodnil rozhodnutí stáhnout pozorovatele. Putin odpověděl, že ruský tým čelil obstrukcím a provokacím z ukrajinské strany. „Kancléřka zdůraznila, že fungování tohoto centra by mělo být zachováno,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Lídři obou zemí se shodli, že by se mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou měla uskutečnit výměna vězňů a že má během Vánoc být dodrženo příměří.

Boje na východě Ukrajiny propukly před třemi lety, kdy proruští radikálové vyhlásili samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Podle Kyjeva Rusko poskytuje separatistům mimo jiné i vojenskou podporu, to však Moskva trvale odmítá. Násilí si již vyžádalo na 10 tisíc životů.