Johnson versus Lavrov. Do Ruska přijel po pěti letech britský ministr zahraničí, krize vztahů trvá

Krizi ve dvoustranných vztazích Británie a Ruska přiznali ministři zahraničí obou zemí Boris Johnson a Sergej Lavrov před společným jednáním. Britský šéfdiplomat přijel na návštěvu Ruska jako první ministr zahraničí Spojeného království po pěti letech. Naději na zlepšení vztahů Londýna s Moskvou nevidí. Průlom nepřineslo ani samotné jednání.

Vztahy jsou mrazivé a to tak, že již dlouho. Velmi se pokazili po známé vraždě Alexandra Litviněnka, to je teď skoro přesně 11 let. Před tím už tu bylo odmítání vydání Borise Berezovského. A nejčerstvěji přišli velmi tvrdé výroky premiérky Mayové, která například Rusko vyzývala, aby přestali využívat informace jako zbraně.
Libor Dvořák
rusista

Britský ministr před odletem z Londýna kritikou na chování Ruska nijak nešetřil. „Naše vztahy s Ruskem nemohou být normální, protože Moskva se dál pokouší destabilizovat situaci v evropských zemích, včetně Ukrajiny,“ zdůraznil Johnson. „Jsme připraveni hájit naše zájmy,“ dodal.

Chmurnou předehru jednání podpořila i premiérka Theresa Mayová. Prohlásila, že má pro Rusko velmi prostou zprávu. „Víme, co provádíte, a neuspějete s tím,“ vzkázala premiérka a řekla, že Johnson bude v Moskvě jednat přímočaře a s jasnou hlavou, vědom si problémů na Krymu, na Ukrajině a kolem ruské dezinformační kampaně.

Už v neděli v rozhovoru pro list Sunday Times Johnson uvedl, že Rusko je „uzavřená, protivná, militaristická a nedemokratická“ země. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci prohlásila, že tyto výroky mohou Rusy jen rozesmát a nemohou je pohoršit, protože jejich autorem je Johnson.

Lavrov: Londýn nechce spolupracovat s FSB

Lavrov před jednáním zvolil diplomatický tón. Ohradil se proti výtkám, že na zhoršení vztahů nese vinu jeho země. Nápravu lze podle něj zjednat jen přímo „z očí do očí“ a Moskva je ke zlepšení styků připravena. Po schůzce si Lavrov postěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“, která podle něj zazněla z Londýna.

Po jednání se ministři kromě konstatování rozdílných názorů shodli jen na tom, že mohou rozšířit spolupráci na půdě Rady bezpečnosti OSN, jejímiž stálými členy s právem veta obě země jsou. V budoucnu chtějí hovořit o dopadech brexitu na vzájemný obchod nebo zajištění bezpečnosti na mistrovství světa ve fotbale, které příští rok hostí Rusko.

Lavrov ovšem vidí problém v tom, že spolupráci brzdí neochota britských rozvědek „plně spolupracovat“ s ruskou tajnou službou FSB. Příčinou je kauza někdejšího ruského agenta Sergeje Litviněnka, kterého v Londýně v roce 2006 podle Londýna otrávili agenti Moskvy.

Rusista Dvořák: Britsko-ruské vztahy jsou mrazivé (zdroj: ČT24)

„Upřímně řečeno, pokud si umím představit nějaké styčné body, tak snad by to bylo snaha minimálně o dosažení politického řešení syrského problému. Ale zase, i když Rusové slovně uznávají, že je nutná politická dohoda o tom, co bude v Sýrii dál, až boje nadobro skončí, tak jsou postoje příliš rozdílné,“ okomentoval situaci rusista Libor Dvořák.

Merkelová žádala vysvětlení

Kvůli válce na východě Ukrajiny si přímo s prezidentem Vladimirem Putinem vyměnila názory německá kancléřka Angela Merkelová. V pondělí totiž ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že stáhne zaměstnance Společného kontrolního a koordinačního střediska (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev, a obvinilo Ukrajinu z maření práce pozorovatelů. Ukrajinští představitelé uvedli, že krok Ruska může boje na východě Ukrajiny zhoršit.

Merkelová Putina požádala, aby zdůvodnil rozhodnutí stáhnout pozorovatele. Putin odpověděl, že ruský tým čelil obstrukcím a provokacím z ukrajinské strany. „Kancléřka zdůraznila, že fungování tohoto centra by mělo být zachováno,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Lídři obou zemí se shodli, že by se mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou měla uskutečnit výměna vězňů a že má během Vánoc být dodrženo příměří.

Boje na východě Ukrajiny propukly před třemi lety, kdy proruští radikálové vyhlásili samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Podle Kyjeva Rusko poskytuje separatistům mimo jiné i vojenskou podporu, to však Moskva trvale odmítá. Násilí si již vyžádalo na 10 tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud zamítl námitku jihokorejského prezidenta proti zatykači

Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sníh narušil leteckou dopravu v Evropě

Silné sněžení v neděli narušilo leteckou dopravu v Británii, Nizozemsku i Německu. Letiště ve Frankfurtu, Mnichově a Berlíně zrušila více než sto spojů. Zastavit provoz muselo i pražské Letiště Václava Havla. Největší letiště v Nizozemsku, amsterdamský Schiphol, zrušilo na sedmdesát letů. Problémy čekají v souvislosti s mrazy zřejmě i USA.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Republikáni slibují masové deportace migrantů

Republikán Donald Trump se před nadcházejícím návratem do Bílého domu těší většinové podpoře. Podle aktuálního průzkumu televize CNBC souhlasí s jeho prioritami 54 procent Američanů. A s tím, aby na hranici s Mexikem nasadil armádu, která by bránila pašování drog i lidí, souzní rovnou 60 procent.
před 12 hhodinami

Pryč s Leninem i Puškinem. Ruská agrese uspíšila ukrajinský rozchod s imperiálním dědictvím

„Až do včerejška jsem s přejmenováním Puškinské ulice nijak nespěchal. Stejně jako mnoho obyvatel Charkova jsem měl vždy pocit, že Puškin není o současném Rusku, o realitě, kterou se nám snaží vnutit Putinův režim, zneužívaje velikosti historických postav ve svůj prospěch,“ napsal po jednom z mnoha loňských brutálních ruských útoků na Charkov tamní starosta. „Ale poté, co nepřítel zasadil našemu městu strašlivé rány, vzal životy nevinným a proměnil domy v ruiny, vidíme skutečnou cenu takových rozhodnutí. Charkov teď tuto bolest cítí nejpalčivěji za celou dobu války. A proto si myslím, že nemůžeme nechat věci tak, jak jsou.“ Puškinská ulice už v Charkově není.
před 14 hhodinami

Při víkendovém jednání o příměří zasáhl Izrael v Gaze přes sto cílů

Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.
před 19 hhodinami

V ukrajinském Torecku se bojuje i v rámci jednoho domu

Fronta nyní dělí východoukrajinské město Toreck na polovinu, obě armády tam spolu tvrdě bojují o každý dům, napsal zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z ukrajinských velitelů. Rusko podle něj ve městě používá taktiku spálené země ve snaze zničit tamní infrastrukturu a zničit pozice ukrajinské armády.
před 22 hhodinami

Desetitisíce Libanonců se navzdory příměří ještě nevrátily do svých domovů

Izrael uzavřel s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh na konci listopadu příměří, mnoho lidí však přišlo kvůli intenzivním bojům o své domovy nebo nemají peníze. Desetitisíce Libanonců se tak ještě nestihly nebo nemohou vrátit domů a bydlí v uprchlických táborech. V Libanonu natáčel štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.
včera v 07:05

USA se loučí s Jimmym Carterem

Započaly pohřební obřady na počest exprezidenta USA Jimmyho Cartera, který zemřel minulou neděli. Rakev dopravila speciální kolona nejprve do jeho rodného města Plains v Georgii, následně do Atlanty. Tam v budově jeho prezidentské knihovny bude moct široká veřejnost uctít jeho památku.
4. 1. 2025Aktualizováno4. 1. 2025
Načítání...