Představitelé konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v Berlíně poprvé po volbách jednali o vytvoření nové vlády. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se na asidvouapůlhodinové schůzce podle německých médií vyslovila pro začátek podrobnějších sondovacích rozhovorů, které by měly vést k vytvoření velké koalice. Sociální demokraté o návrhu rozhodnou v pátek.
Trochu partner, trochu opozice. Schulz nabízí Merkelové odvážný vládní plán
Schulz s Merkelovou projednají plán vládní spolupráce (zdroj: ČT24)
Strany na jednání zastupovali jejich vrcholní představitelé - trojice předsedů Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU), Martin Schulz (SPD) a trojice vedoucích činitelů poslaneckých klubů. Ve společném prohlášení politici uvedli, že diskuze byla „otevřená a plná důvěry“.
Zatímco CDU/CSU jasně preferuje pokračování dosavadní velké koalice, sociální demokraté zvažují i další možnosti. Jednou z nich je například podpora menšinové vlády CDU/CSU, další variantou pak volnější koaliční spolupráce, při níž by v některých otázkách mohly strany postupovat podle svého.
„SPD tomu modelu říká kooperační koalice. Dostala by přezdívku KoKo. V koaliční smlouvě by byly ošetřeny pouze některé body – ostatní se nechají volnému hlasování poslanců,“ vysvětlila analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.
Merkelová a její strana tyto alternativy ale nepovažuje za dostatečně stabilní. Kancléřka už dříve odmítla možnost předčasných voleb – přeje si „rychlé a důkladné“ rozhovory o koalici.
„Nemusíme vládnout za každou cenu,“ zdůraznil Schulz
SPD věří, že by jí to umožnilo více se vymezovat vůči CDU/CSU, díky čemuž by dvojice stran nemusela být některými voliči vnímána jako monolitní blok. „Nemusíme vládnout za každou cenu, ale také nemůžeme za každou cenu nechtít vládnout,“ podotkl Schulz.
Nezvyklé modely spolupráce zvažuje vedení SPD hlavně proto, že řada straníků do velké koalice nechce. Bojí se totiž toho, že by je další volební období oslabilo.
Současná situace v Německu je skutečně v poválečném období bezprecedentní. Předčasné volby si v současné době přeje skutečně málokdo. Strany jsou vyčerpané předvolebním bojem, mají částečně prázdné stranické pokladny.
Členům CDU se „polovičatá dohoda“ nelíbí
Spolustraníci Merkelové ale úvahy sociálních demokratů odmítli. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla listu Neue Osnabrücker Zeitung, že není pro polovičaté dohody.
„Buď chcete vládnout, nebo nechcete,“ podotkla. Podobně to vidí i její stranický kolega a ministerský předseda Hesenska Volker Bouffier, podle něhož by takový model nejspíš nebyl stabilní.
GALERIE
Německo
Merkelová mezitím zdůrazňuje, že jednání musí být konstruktivní. „Soustředíme se na vytvoření stabilní vlády a je pravda, že menšinový kabinet by v žádném případě stabilní nebyl. To je pro nás, jako obyvatele Německa, naprosto závazné,“ upozornila kancléřka.
O začátku jednání s konzervativní unií rozhodl před víkendem sněm sociální demokracie, který zároveň potvrdil ve funkci předsedy Schulze. Strana chtěla jít původně rovnou do opozice. Názor změnila poté, co zkrachovala jednání mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty a Zelenými.
„Bereme v úvahu hodně možností a říkám znovu, není tu automatická cesta k některé z nich. Ale co tu je, je moje přesvědčení, že chceme zlepšit životy lidí a musíme k tomu využít každou šanci, která se naskytne,“ říká Schulz.
Nynější setkání mezi špičkami stran bude teprve seznamovací. Předpokládá se, že strany si především domluví harmonogram dalších schůzek. Konkrétnější rozhovory mají začít až v lednu – pokud to v pátek odsouhlasí sociální demokraté.
Oslabení Merkelové ohrožuje unijní reformy, tvrdí expert
Německo přitom potřebuje rychle sestavit vládu, jinak se nestihnou udělat zásadní evropské reformy, je přesvědčen Josef Janning z Evropské rady pro mezinárodní vztahy (ECFR). „Jistě nebude mít Angela Merkelová takovou politickou váhu, jakou měla do letošních voleb,“ připomněl Janning propad CDU/CSU v zářijových volbách.
Jedním z důvodů je to, že v Německu pravidelně šéfové vlády zůstávají ve funkci „déle, než by měli“, dalším pak její migrační politika, která Merkelovou připravila o velký kus podpory u voličů i ve straně, upozornil expert.
Kancléřka podle něj zatím nemá jasnou představu, kam by měly Německo a Evropa v dalších letech směřovat, otázkou proto je, jestli bude schopná Němcům vysvětlit, proč jsou na evropské úrovni nutné změny. „Němci jsou proevropští, když jde o Evropu jako takovou, ale jsou vůči Evropě skeptičtí, když mají pocit, že ostatní chtějí jejich peníze,“ podotkl Janning.
Bez německých financí přitom reformy iniciované francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebude možné uskutečnit, protože spolková republika tvoří pětinu hospodářského výkonu Evropské unie.