Před 50 lety zaznělo z Kennedyho úst: Ich bin ein Berliner!

Berlín – Německo 18 let po válce, rozdělený Berlín a historická návštěva Johna Fitgeralda Kennedyho, od níž dnes uplynulo půl století. „Ich bin ein Berliner!“ zaznělo 26. června 1963 z úst amerického prezidenta před radnicí v západoberlínské čtvrti Schöneberg. Pro obyvatele rozdělené metropole tehdy znamenalo toto symbolické gesto ujištění, že Spojeným státům není jejich osud lhostejný. Není pochyb o tom, že se jednalo o jeden z největších projevů v historii.

V průběhu roku 1949 vznikly na území Německa dva státní útvary, v oblasti ovládané Spojenci šlo o Spolkovou republiku Německo, v ruském okupačním sektoru vznikla Německá demokratická republika (NDR). Stejný osud potkal i německou metropoli - západní, demokratická část představovala jakýsi ostrůvek obklopený ze všech stran územím nepřátelsky naladěného východního Německa.

A pak v srpnu 1961 se objevila Berlínská zeď – demokratické země se nezmohly na žádný silný protest, a dokonce Kennedy se tehdy nechal slyšet, že zeď sice není kdovíjak hezké řešení, ale je tisíckrát lepší než válka.

Nejistota ohledně budoucnosti Západního Berlína se nevyhnutelně promítala i do životů běžných obyvatel. O to větší význam pro ně měla Kennedyho návštěva v červnu 1963 – Kennedy tenkrát prohlásil: „Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoliv, jsou dnes občany Berlína. A proto já, jako svobodný člověk, hrdě prohlašuji: jsem Berlíňan!“ Za tato slova, která vstoupila do dějin studené války, se mu dostalo nadšeného potlesku ze strany přítomných obyvatel.

Kennedy strávil v Berlíně pouhé čtyři dny, přesto jeho návštěva zaujala takřka celý svět. Nezapomenutelným zážitkem byla i pro mladého fotografa Ulricha Macka. Právě on tehdy nafotil 400 snímků, ale na stránkách magazínu Quick, pro který fotil, se jich objevilo pouhých šest. Zbytek unikátních záběrů ležel v zaprášené krabici v jeho domě do té doby, než se o ně začali zajímat jeho přátelé. Až nyní spatřili světlo světa díky Hansi-Michaelu Koetzleovi, který je připravil pro knihu Kennedy in Berlin. 

Ze dne, kdy 400 tisíc lidí poslouchalo Kennedyho slova solidarity, si dnes Mack pamatuje pramálo. Snad jen to, že bylo teplo a že strašně moc chtěl získat co nejlepší záběry: „Byl jsem blázen do fotografování,“ řekl britské televizi BBC. Pro něj to nebyl ani tak velký historický okamžik, vnímal to spíš jako příležitost nafotit co nejlepší fotky. Dodnes o té práci mluví jako o nejlepší, jakou kdy dělal. Snímky ukazují vzrušení, které všude kolem panovalo, davy lidí, které si nutně potřebovaly potřást rukou s americkou hlavou státu, a jen málo obav o bezpečnost. Až o pět měsíců později se pak ukázalo, v jakém ohrožení J.F.K. v té době vlastně byl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočníci v Sydney se zřejmě inspirovali Islámským státem, uvedla policie

Útočníci, kteří při nedělních oslavách židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney zabili 15 lidí a na 40 dalších zranili, se zřejmě inspirovali ideologií Islámského státu (IS). Na úterní tiskové konferenci to podle agentur poprvé připustila australská policie, přičemž potvrdila, že v automobilu jednoho z útočníků se vedle výbušnin našly také dvě podomácku vyrobené vlajky této teroristické organizace.
před 36 mminutami

Trump zažaloval BBC, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer (v noci na úterý SEČ) zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy Kč).
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj: Mírový plán zatím není hotov, Ukrajina neuzná Donbas za ruský

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 13 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 15 hhodinami
Načítání...