Ve vězení zemřel vrah Charles Manson. Jeho gang zabil sedm lidí, včetně těhotné herečky

Bestiální vraždy, které spáchala koncem 60. let skupina kolem Charlese Mansona, šokovaly celý svět. Američan Manson a jeho „rodina“ povraždili v Los Angeles sedm lidí, za což byl Manson a další odsouzeni k trestu smrti. Jelikož byl ale hrdelní trest v Kalifornii v roce 1972 zrušen, trest jim byl změněn na doživotí. Všechny žádosti o propuštění byly muži s vytetovaným hákovým křížem na čele zamítnuty. Tuto neděli Manson ve vězení zemřel. Bylo mu 83 let.

Manson, prezentovaný při procesu jako samotářský šílenec s obrovskou přesvědčovací schopností, se narodil 12. listopadu 1934 šestnáctileté matce jako Charles Milles Maddox v Cincinnati v Ohiu. Matka byla alkoholička, kriminálnice a prostitutka a Manson rád vyprávěl historku o tom, že ho chtěla jako malého prodat za pivo.

Biologického otce Manson nikdy neviděl a většinu života strávil v nápravných zařízeních pro mladistvé a ve vězení za krádeže, padělání platebních karet nebo za organizování prostituce. Od jednoho spoluvězně se naučil hrát na kytaru a stal se hudebníkem.

Sex, drogy, rock´n´roll

Na policii byl Manson registrován jako nebezpečný muž s násilnickými sklony. Po propuštění z věznice v roce 1967 založil na sklonku éry hippies komunitu, která se do dějin zapsala pod označením Mansonova rodina. Manson si nechal narůst dlouhé vlasy a vousy a se svými obdivovateli se v San Francisku věnoval nevázanému sexu a drogovým orgiím. Jako podprůměrný hudebník se spřátelil s několika opravdovými hvězdami a jeho píseň se dokonce ocitla na albu slavných Beach Boys.

Mansonova skupina se později usadila na Spahnově ranči nedaleko Los Angeles, kde Manson začal plánovat zločiny, které svou bestialitou a brutalitou šokovaly i otrlé kalifornské policisty. Manson nařídil svým žákům, aby náhodně zabíjeli obyvatele bělošské luxusní čtvrti v Los Angeles v naději, že rozpoutá apokalyptickou rasistickou válku proti „bílým bohatým vepřům“ zejména z oblasti showbyznysu, jak později vypovídal.

Charles Manson v roce 1969
Zdroj: ČTK/AP

Bestiální vraždění

Společně se Susan Atkinsonovou, Charlesem Watsonem, Lindou Kasabianovou a Patricií Krenwinkelovou vnikli 9. srpna 1969 do domu hudebního producenta Terryho Melchera, kterého Manson během osudného roku několikrát navštívil a kterého nenáviděl. Údajně totiž nerozpoznal Mansonovy hudební „kvality“.

Zabijte je všechny, přikázal vůdce rodiny svým „žákům“, a výsledkem krvavého řádění bylo pět mrtvých. Mezi nimi i herečka Sharon Tateová, manželka režiséra Romana Polanského. Té bylo tehdy 26 let a byla v osmém měsíci těhotenství. Bez milosti byla ubodána k smrti. Atkinsonová, která zemřela ve vězení v roce 2009, při odchodu z domu napsala na vchodové dveře její krví „prase“.

Následující den skupina „posílená“ o Leslie Van Houtenovou a Steva Grogana pronikla do domu podnikatele Lena LaBianky, kterého rovněž i s jeho manželkou Rosemary zavraždila.

Zrušený trest smrti

Manson a čtyři členové jeho „rodiny“, Atkinsová, Watson, Krenwinkelová a Leslie Van Houtenová, byli zatčeni, uznáni vinnými z vraždy a v roce 1971 odsouzeni k smrti. Díky tomu, že byl v Kalifornii v roce 1972 zrušen trest smrti, jim byl hrdelní trest změněn na doživotí. Manson byl ve vězení Corcoran od roku 1971 a soud dvanáctkrát zamítl jeho žádost o předčasné propuštění (naposledy v roce 2012).

Zločin stále budí hrůzu i morbidní zvědavost povzbuzovanou knihami, turistickými průvodci a internetovými stránkami. Své místo má i v pop kultuře. Excentrický americký rocker Marilyn Manson například provokuje svým pseudonymem, který je složen z křestního jména slavné herečky Marilyn Monroe a Mansonova příjmení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 32 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...