Čínský režim chce omezit výškové budovy v centru Pekingu. Zablokovaná je i výstavba na mrakodrapu China Zun, který se měl stát s 528 metry druhou nejvyšší budovou v hlavním městě. Informoval o tom americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na činitele obeznámené s konstrukcí. Podle nich se vláda obává, aby lidé z výšky nesledovali, jak žijí a pracují komunističtí pohlaváři.
Práce na nejvyšší pekingské věži stojí. Lidé by sledovali život komunistických lídrů, bojí se Čína
Práce se zastavily na 106. patře. Podle čínské vlády je třeba zajistit „bezpečnost prostředí, v němž působí centrální vláda“. Plán omezení výškových staveb se vztahuje i na obchodní čtvrť Beijing CBD, kde mimo jiné roste právě China Zun.
Bezpečnostní opatření se zřejmě vztahují ke kongresu vládnoucí komunistické strany, jenž se koná už 18. října. Očekává se, že prezident Si Ťin-pching se na setkání konaném jednou za pět let bude snažit upevnit svou moc.
Věž China Zun je někdy přezdívána CITIC Plaza, měla být druhou nejvyšší stavbou na severu země. Budovu projektuje firma Kohn Pedersen Fox Associates se sídlem v New Yorku a čínský státní Pekingský institut architektonického designu.
China Zun byla navržena tak, aby vypadala jako starodávná vinařská loď používaná při rituálech – například uctívání mrtvých.
Mrakodrap ve tvaru přesýpacích hodin se staví od roku 2011, původní plán počítal s pětiletou výstavbou, ta se ale už nyní protáhla. Nabízet měl kancelářské prostory, luxusní ubytování, restauraci a právě i vyhlídkovou plošinu pro veřejnost.
China Zun
Ministr, jenž projekt odsouhlasil, opustil v květnu úřad a vládní úředníci nyní zvažují, co provést s nejvyšší úrovní stavby – zda místy zastínit výhled, případně vyhlídkovou plošinu odstranit úplně.
Budova je prakticky hotová do dvou třetin, horní část je ale jen kostra, navíc zbývá vybavit interiér. Developer, jímž je čínská státní bankovní a investiční firma Citic Group, ani zástupci města neodpovídají na dotazy, co bude dál.
Z China Zun jde dohlédnout téměř kamkoli po Pekingu včetně turistického Zakázaného města, jež leží východně od uzavřené oblasti Zhongnanhai, kde pobývají vládní činitelé. Vládní čtvrť bývala ve starověku císařskou zahradou a po vítězství komunistů v roce 1949 a nástupu Mao Ce-tunga se stala sídlem moci.
Během protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 se před čtvrtí shromažďovaly davy, jež se následně střetly s policií. Čína zavedla opatření, aby se poblíž nestavěly vysoké budovy, tato pravidla ale byla v minulosti často porušována, píše WSJ.
Asi 42 procent budov vyšších než 150 metrů se teď staví v Číně. Nejvyšší čínský mrakodrap, Šanghajská věž, sahá do výšky 632 metrů. Číňané dříve stavěli věže ve tvaru vajec či mincí, jejich obliba ale postupně klesá. Prezident Si Ťin-pching koncem roku 2014 vyzval k zastavení výstavby těchto „podivných budov“.
Peking přitom není prvním městem, které má kvůli mrakodrapům obavy o bezpečnost. Třeba Singapur nastavil výškové limity v okolí obydlí dlouholetého vůdce státu. Podobná pravidla byla před sto lety nastavena i ve Washingtonu, kde ale nešlo o ochranu vládních činitelů, nýbrž o to, že by hasiči mohli mít problém s dodávkami vody do vyšších pater.
Nejvyšší budovy světa
- Burdž Chalífa v Dubaji (828 metrů)
- Šanghajská věž v Šanghaji (632 metrů)
- Abrádž Al-Bajt v saúdské Mekce (601 metrů)
- Ping An International Finance Centre v čínském Šen-čenu (599 metrů)
- Lotte World Tower v Soulu (555 metrů)
- *V saúdské Džiddě nyní roste mrakodrap vysoký kilometr, podobně vysokou věž staví i Dubaj.