V bývalém Sovětském svazu se 29. září 1957 stala jaderná havárie, která je považována za třetí nejzávažnější po ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě. O výbuchu v Kyštymu na Jižním Urale se dodnes téměř nic neví. Režimu se jej podařilo tajit desítky let.
60 let od třetí největší jaderné havárie. Výbuch na Urale Sovětský svaz tajil
Studio 6 s Irenou Malátovou ze Státního ústavu radiační ochrany (zdroj: ČT24)
K havárii došlo v závodě Majak, který je jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu. Podle Ireny Malátové ze Státního ústavu radiační ochrany selhalo chlazení jedné z podzemních nádrží s vysoce radioaktivním odpadem a tato nádrž explodovala.
Závod leží poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti asi 1500 kilometrů východně od Moskvy. Ozersk patřil k takzvaným tajným městům, která nebyla zakreslena na mapách.
Radioaktivní mrak po výbuchu kontaminoval až 23 tisíc kilometrů čtverečních území a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Některé vesnice v okolí byly podle Malátové evakuovány až po měsících, nebo dokonce až za rok či dva. Zda měl výbuch nějaké oběti, a případně kolik, se ale oficiálně neví.
SSSR havárii tajil přes 30 let
„Měli štěstí, že radioaktivní prach šel podél Uralu na sever, takže se to před světem podařilo utajit,“ uvedla ve Studiu 6 Malátová. Moskva výbuch oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) až v roce 1989.
Podle některých informací o události věděla i americká rozvědka CIA, ani ona ale veřejnost neinformovala.
Zamořená oblast je označována jako východouralská radiační stopa (EURT). Sovětská vláda v roce 1968 zřídila v oblasti Východouralskou přírodní rezervaci. Do rezervace je zakázaný vstup. Radiační dávky jsou v oblasti stále vysoké.
Jaderná havárie v Kyštymu