Britští poslanci schválili ve druhém čtení zákon o právní odluce od EU

Britská Dolní sněmovna přijala ve druhém čtení návrh zákona, který se má stát základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Má stanovit, jaké zákony přijaté v souladu s normami EU zůstanou v britském právu zachovány a jaké naopak budou vypuštěny. Britská premiérka Theresa Mayová výsledky hlasování přivítala. Schvalování normy nyní vstupuje v parlamentu do další fáze, jednat o ní budou výbory. Podle BBC News přijdou vládní konzervativci s novými dodatky.

Po osmi hodinách jednání normu podpořilo 326 zákonodárců. Proti jich bylo 290. Pro přijetí zákona hlasovali hlavně poslanci vládní Konzervativní strany a jejího koaličního spojence – ultrakonzervativní severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Zákon podpořilo i sedm poslanců z řad labouristů, drtivá většina jich však byla proti. Stejně zamítavě se vyslovili liberálové a zákonodárci za Skotskou národní stranu.

Celý schvalovací proces může trvat ještě měsíce. Návrh musí projít v konečné podobě nejen Dolní sněmovnou, ale i Sněmovnou lordů.

„Parlament přijal historické rozhodnutí podpořit vůli britského lidu a hlasoval pro zákon, který poskytuje jistotu a jasnost před naším odchodem z Evropské unie,“ uvedla Mayová v prohlášení. Dodala, že rozhodnutí znamená, že Británie může pokračovat v jednání se solidními základy.

Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Zákon rovněž uvádí, že britská vláda bude mít na nápravu všech nedostatků vzešlých z převodu unijního práva do britského čas dva roky po brexitu, tedy odchodu z EU.

Kolik EU norem bude nutné změnit?

Zákon, kterému se říká Repeal Bill (odvolávací zákon), ruší zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, jímž se Británie stala členem předchůdce Evropské unie. Zákon zároveň přenáší do britského právního řádu platné normy EU, které následně bude možné doplnit, případně zrušit.

Hlavním účelem normy je převést naráz do britského právního řádu asi 20 000 evropských zákonů, které by následně parlament přezkoumal a buď zachoval, upravil, nebo zcela zrušil. Podle britských odborníků bude nutné změnit zhruba 1000 evropských norem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 13 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...