Varšava zvyšuje tlak na Berlín ohledně reparací za ztráty ve druhé světové válce. Odborníci vyčíslují škody. Současná polská vláda tvrdí, že si reparace zaslouží. Stejný názor má i 63 procent Poláků, třetina je proti. Německo ale otázku poválečného vyrovnání považuje za uzavřenou.
Polsko chystá oficiální žádost o německé válečné reparace
Události: Polsko zvyšuje tlak na Německo kvůli reparacím (zdroj: ČT24)
S myšlenkou válečných reparací přišel šéf vládní strany, nejvlivnější muž v polské politice, Jaroslaw Kaczynski. Jeho návrh vláda vítá a chce ho prosadit. „Polsko se nikdy odškodnění nezřeklo. Mýlí se ti, kteří si to myslí,“ tvrdí Kaczynski.
Varšava Berlínu vzkázala, že by se o reparacích nemělo diskutovat a že na finanční vyrovnání má nárok. Připomněla šest milionu obětí a obrovské materiální ztráty: v hlavním městě zůstalo jen patnáct procent budov.
Zničení Varšavy si její obyvatelé v těchto dnech připomínají na mnoha místech polské metropole. Konečná suma ještě nebyla vyčíslena, nejčastěji se ale hovoří o třech bilionech dolarů.
Tlak na Berlín stoupá. Varšava se snaží vytvořit koalici zemí, které budou postupovat společně. „Měli bychom tu záležitost přenést na mezinárodní úroveň, abychom Němce přinutili k dvoustranným rozhovorům s Polskem,“ myslí si Lech Janczuk z Katolické univerzity v Lublinu.
Berlín je ale velmi zdrženlivý. Německo přiznává morální, politickou i finanční odpovědnost za druhou světovou válku. Otázku reparací ale považuje za uzavřenou a odkazuje na srpen 1953, kdy se Polsko dalších výplat závazně vzdalo.
Varšava chystá žádost
Navíc zůstává jen u slov. Z Varšavy sem v tomto směru nedorazila oficiální žádost. V polském Sejmu teď pro ni připravují podklady, odborníci sbírají právní analýzy a posudky.
„Německo reaguje nervózně, protože má stoupence v Polsku, strany, které jednoznačně jakoukoliv diskusi odmítají nemluvě o jednání s Německem o reparacích,“ říká polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.
Opozice v Polsku považuje snahu vlády za stupňování protiněmecké rétoriky posílené nástupem Donalda Tuska do funkce předsedy Evropské rady. Vláda se od něj distancuje a považuje ho za prodlouženou ruku německé kancléřky.
„Jde o součást válečné politiky strany Právo a spravedlnost vůči Evropské unii, v tomto případě Německu,“ uzavírá předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna.