Británie se jako první distancovala od mnichovské dohody. Částečně ji ale uznává dodnes

Před 75 lety Velká Británie oficiálně oznámila, že se necítí být vázána mnichovskou dohodou. Pakt Německa, Itálie, Francie a Velké Británie z roku 1938 znamenal postoupení československých sudetských území nacistickému Německu. Za zneplatnění mnichovské dohody se považuje prohlášení obsažené v dopise britského ministra zahraničních věcí Anthonyho Edena šéfovi československé diplomacie Janu Masarykovi z 5. srpna 1942.

obrázek
Zdroj: ČT24

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler – podepsali Mnichovskou dohodu 29. září 1938.

Dohoda, která vznikla bez účasti československých zástupců, odsouhlasila postoupení části československého území Německu. Z počátku byla vydávána za akt zajišťující Evropě mír, ve skutečnosti však znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal nejen zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa, ale také značně usnadnil postup wehrmachtu při dobývání Evropy.

6 minut
Historik Němeček: Debaty o zrušení dohod byly velmi složité
Zdroj: ČT24

Velká Británie uznala československou prozatímní vládu v červenci 1940. „Potom sledujeme kontinuální úsilí vedení československého zahraničního odboje v čele s bývalým prezidentem Edvardem Benešem o restituci československého státu. Krok po kroku se snažili nejprve z prozatímní vlády udělat definitivní vládu uznávanou na úrovni všech ostatních exilových vlád, které v té době v Londýně působily,“ popisuje snahy československých politiků historik Jan Němeček, který byl hostem pátečního pořadu Události, komentáře.

Poté, co se plného uznání československé exilové vlády podařilo dosáhnout, byla dalším logickým krokem likvidace opatření, která Československo v letech 1938 až 1939 destruovala. Tedy i mnichovské dohody.

Jak ovšem historik připomíná, jednání byla mimořádně obtížná a složitá. Zejména proto, že v britské vládě byla řada lidí, kteří byli vzniku mnichovské dohody osobně přítomni. Ministr zahraničních věcí, Lord Halifax, který byl v Mnichově spolu s premiérem Nevillem Chamberlainem, se v letech 1940 až 1941 podílel i na uznávacích procesech československé exilové vlády.

„Byl to proces, ve kterém nemůžeme vidět žádný převratný bod. Musíme to sledovat jako nepřetržitý sled jednání, která vedla až k tomu výsledku z 5. srpna 1942,“ podotýká Němeček.

Ministr Eden potvrdil v dopise z 5. srpna 1942, že se Británie necítí být vázána mnichovskou dohodou
Zdroj: ČT24

Británie dohodu stále částečně uznává

Britský ministr zahraničí Anthony Eden se v dopise od mnichovské dohody distancuje a konstatuje, že ji vědomě zničilo nacistické Německo, když 15. března 1939 vpadlo do okleštěného Československa. Odvolává se na prohlášení premiéra Winstona Churchilla, který už v září 1940 označil koncem platnosti dohody právě 15. březen 1939.

„Ale musíme si uvědomit jednu věc. Pro Velkou Británii až dodnes mnichovská dohoda platí od konce září 1938, kdy byla podepsána, až do 15. března 1939, kdy ji zničil svými kroky Adolf Hitler,“ upozorňuje Němeček. Ač tedy bylo Spojené království první zemí, která prohlásila dohodu za neplatnou, nakonec zůstala jedinou, která ji stále v jistém časovém období uznává.

„Ten půlrok se nepodařilo ani v mnoha dalších diplomatických krocích až do dnešního dne nějakým způsobem smazat. Vyjednávání s Brity byla pro československou stranu v této věci první, ale nikoliv ta nejúspěšnější,“ říká historik.

Francie odvolala podpis Mnichovské dohody 29. září 1942 podpisem generála Charlese de Gaulla. Odvolání formuluje neplatnost dohody od jejího samého počátku, přesně jak to československá strana požadovala. Stejným způsobem, tedy od samého počátku, odvolala platnost mnichovské dohody i Itálie, a to 26. září 1944.

Německá demokratická republika prohlásila dohodu za neplatnou poprvé v roce 1950. Ze strany Spolkové republiky Německo byla mnichovská dohoda oficiálně zneplatněna podpisem takzvané pražské smlouvy v roce 1973.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
12:25AktualizovánoPrávě teď

Izrael ničí íránské drony, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. Jeruzalém počítá s odvetou za noční údery na cíle spojené s jaderným programem Teheránu. V židovském státě platí nouzový stav, lidé vyrazili do obchodů pro zásoby.
09:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země je hlášen požár.
12:40Aktualizovánopřed 6 mminutami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele revolučních gard

Izrael provedl v noci útok na více než sto cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že v jaderném zařízení v Natanzu zasáhla centrifugy pro obohacování uranu. Další útok na toto místo se uskutečnil i v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí, podle íránské státní televize také náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 10 mminutami

Indické úřady po pádu letadla hledají pohřešované, mají už první černou skříňku

Indické záchranné složky den po havárii letounu společnosti Air India prohledávají trosky budov a dál pátrají po pohřešovaných v obydlené oblasti, kam se stroj zřítil. Vyšetřovatelé už našli první ze dvou černých skříněk stroje, na jehož palubě bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Celkový počet obětí ale podle některých médií dosahuje 265, neboť další lidé zemřeli na zemi.
před 20 mminutami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabují

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie zahájily obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilné protiimigrační protesty propukly v dalším severoirském městě

Násilné protiimigrační protesty se ve čtvrtek rozšířily do severoirského města Portadown, napsala agentura Reuters s odkazem na svědka. Podle něj ve městě výtržníci házeli na policisty kameny, pyrotechniku a zápalné lahve. Nepokoje propukly v pondělí večer ve městě Ballymena po shromáždění na podporu rodiny oběti sexuálního napadení, z něhož jsou obviněni dva nezletilí cizinci.
06:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 4 hhodinami
Načítání...