Mláďata pandy procházejí v Číně zvláštní přípravou, aby dokázala přežít po vypuštění do volné přírody. Pracovníci z Národní přírodní rezervace Wolong v Sečuánsku raději chodí za mláďaty jen v pandím převleku, aby si nezvykala na lidi.
Mláďata se musí naučit postarat se o sebe sama a nespoléhat se na člověka, ošetřovatelé proto předstírají, že jsou sami pandy, když s nimi komunikují a hrají si s nimi. Někdy se dokonce umažou od pandí moči nebo výkalů, aby tak lépe zakryli lidský pach.
Mláďata toto opatření chrání před stresem, protože se cítí, jako by byla se svými rodiči. Pokud by si zvířata zvykla na lidi, snižovala by se jejich šance přežít v divočině.
Čínský šlechtitelský program má přesně daná pravidla – žádost o zvířata vždy musí podepsat hlava státu. Peking chápe pandy jako jeden ze symbolů země. Vybraným státům zapůjčí rodiče, případná mláďata se ale do čtyř let věku musejí vrátit do Číny.
Šanci mít „pronajatou“ pandu má i Česko
Do programu je zapojeno na patnáct zemí světa. Další – včetně Česka – o něj usilují. Za půjčení zvířat jedné zoo Peking inkasuje až milion dolarů ročně.
Pražská zoo už představila návrh pavilonu, kde by mohly pandy žít. V novém komplexu s venkovními výběhy a vnitřní expozicí má k ochlazení sloužit brouzdaliště a potok. Ve výběhu bude také dostatek trávy a vegetace, která umožní udržet chladnější mikroklima.
Vítězný návrh počítá i se šplhacími konstrukcemi a kmeny pro langury čínské. Pokud by se nepodařilo pandy získat, budou v pavilonu bydlet jiní asijští medvědi.
V zajetí aktuálně žijí asi tři stovky pand velkých, ve volné přírodě odhadem dva tisíce. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) loni na podzim vyjmul pandu velkou z listu ohrožených zvířat – nyní spadá do kategorie „zranitelných“ zvířecích druhů.
Svaz ale varuje, že současný trend nemusí mít dlouhého trvání. Předpokládá se totiž, že změny klimatu připraví během dalších 80 let pandy o třetinu oblastí s bambusy, jimiž se tato zvířata živí. IUCN proto apeloval na Peking, aby dbal na lepší ochranu lesů.
