Taštičku, v níž americký astronaut Neil Armstrong přivezl na Zem první vzorky hornin z Měsíce, koupil anonymní kupec za 1,8 milionu dolarů (asi 40 milionů korun). Dražba se konala v New Yorku ve čtvrtek, přesně v den 48. výročí prvního přistání člověka na Měsíci.
Dekontaminační váček připomínající toaletní taštičku po dlouhá léta spočíval zapomenutý v krabici v Johnsonově vesmírném centru v Houstonu, než jej zakoupila osoba, která se do dražby přihlásila telefonicky a nepřála si zveřejnit své jméno, uvedla aukční síň Sotheby's. Ta očekávala, že se taška prodá za dva až čtyři miliony dolarů.
I tak dosáhla nejvyšší ceny v aukci „měsíčních“ memorabilií. Například letový plán Apolla 13 se prodal za 275 000 dolarů (asi 6,1 milionu Kč), zatímco skafandr astronauta Guse Grissoma stál nového majitele na 43 750 dolarů (asi 980 000 Kč). Slavný snímek Buzze Aldrina na Měsíci, který pořídil Neil Armstrong, vyšel na 35 000 dolarů (asi 783 000 Kč).
Poté, co se Armstrong a jeho posádka vrátili na Zemi v červenci 1969, prakticky kompletní výbava lodi Apollo 11 skončila ve washingtonském muzeu letectví a kosmonautiky. Osud taštičky pro odběr měsíčních vzorků o rozměrech 30 na 22 centimetrů byl po desetiletí neznámý. Poté, co zmizela z Johnsonova centra, kam se zřejmě dostala administrativním omylem, se vynořila v garáži manažera muzea a sběratele v Kansasu Maxe Aryho, který byl podle soudních záznamů odsouzen za krádež v roce 2014.
Tašku zabavili strážci zákona, kteří se ji pokusili třikrát vydražit, avšak nikdo neprojevil zájem, než ji koupila v roce 2015 za 995 dolarů (asi 22 000 Kč) právnička z Chicaga, Nancy Lee Carlsonová.
Ta poslala tašku do amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), aby ověřila její pravost. Když se ukázalo, že tašku použil Armstrong a že stále obsahuje stopy měsíčního prachu, americká vesmírná agentura se rozhodla, že si ji ponechá.
Carlsonová úspěšně NASA zažalovala a donutila ji tašku vrátit. Spor přilákal pozornost mnoha potenciálních kupců, což vedlo právničku k rozhodnutí zkusit tašku znovu vydražit.
Našli se kritici, kterým se nelíbí prodej kousku vesmírné historie. „Ta taška patří do muzea, kde by celý svět mohl sdílet a oslavovat tento úspěch lidstva,“ uvedla Michelle Hanlonová, spoluzakladatelka nevládní organizace For All Moonkind, která se snaží přesvědčit OSN, aby přijala opatření k zachování a ochraně šesti míst, kde na Měsíci přistály moduly lodí Apollo.
„Orel přistál“ přesně před 48 lety
K historickému okamžiku v dějinách dobývání vesmíru došlo 16. července 1969. Z floridského Mysu Canaveral odstartovala kosmická loď Apollo 11 s trojicí kosmonautů – Neilem Armstrongem, Edwinem „Buzzem“ Aldrinen a Michaelem Collinsem.
Apollo 11 se dostalo na oběžnou dráhu Měsíce za tři dny, v oblasti Moře klidu přistáli 20. července 1969 ve 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času.
Armstrongovo oznámení: „Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“ se všeobecně považuje za první slova z povrchu Měsíce, ačkoli fakticky to byla Aldrinova slova „hladké přistání“, která vyslovil poté, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu tohoto satelitu Země.
O den později Neil Armstrong a Buzz Aldrin vystoupili na jeho povrch. Když se lidská noha poprvé otiskla do povrchu Měsíce, pronesl tehdy velitel posádky legendární větu: „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
V letech 1969 až 1972 se na Měsíc podíval tucet astronautů a projekt Apollo zůstává dodnes jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu.
