Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo ve čtvrtek skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
Barnier: EU chce po Británii jasnější pohled na klíčové sporné věci týkající se brexitu
Ani po dalším vyjednávání se Británie a Evropská unie neshodují na právech občanů po brexitu (zdroj: ČT24)
Spor o garanci práv unijních občanů v Británii označil Barnier před novináři za „fundamentální“, strany se ale liší také v pohledu na budoucí práva rodinných příslušníků.
EU chce, aby právní jistoty dávala občanům unie už samotná smlouva o britském odchodu, Londýn chce tyto věci zakotvit do britského práva. Podle Barniera to není politická, ale právní otázka, protože každý odkaz na evropské právo implikuje dohled unijního soudu. Podle Barniera bude třeba v příštích diskusích najít důvody, proč strany trvají na svých pohledech.
Nejprve je třeba vypořádat vzájemné účty, pak je možné se bavit o dalších tématech
Britský vyjednavač Davis upozornil, že ve sporných bodech bude potřeba pružnosti obou stran. Barnier řekl, že Evropská unie si přeje dosáhnout s Londýnem dohody o spořádaném odchodu země z bloku, k tomu je ale třeba také vypořádat vzájemné účty.
Unijní vyjednavač připomněl, že už minulý týden britská vláda uznala jak své závazky, tak potřebu je vyrovnat. Na základě takového postoje je podle něj možné začít rychle diskutovat o tom, které závazky to přesně jsou.
Vyjasnění britského postoje k této věci je podle Barniera pro unijní strany nezbytné pro další jednání a pro dosažení pokroku v otázce finančního vyrovnání. Bez ní se nemohou pohnout rozhovory o dalších tématech. Patřilo by mezi ně velké množství oblastí od obchodu přes bezpečnost třeba až po kulturu a školství.
Týmy v otázce finančního vyrovnání nebudou mluvit o konkrétních částkách, ale spíše o způsobu, jak se konečné hodnoty dopočítat. V médiích se nejčastěji objevují odhady mezi 60 až 100 miliardami eur (1,6 až 2,7 bilionu Kč). Jde o závazky, které na sebe Británie vzala jako člen EU jak vzhledem k unijnímu rozpočtu, tak vůči různým unijním mimorozpočtovým fondům a programům.
Třetí klíčovou věcí pro nynější první fázi brexitových jednání je diskuse o budoucí podobě uspořádání na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Politické diskusi o tomto tématu se věnují přímo Davisovi a Barnierovi zástupci.
Brífink po ukončení 2. kola jednání o brexitu mezi zástupci Velké Británie a Evropské unie (zdroj: ČT24)