Ukrajina a Severoatlantická aliance se dohodly, že začnou jednat o akčním plánu dosažení členství Ukrajiny v Alianci. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Kyjev je podle Porošenka schopen dosáhnout aliančních standardů za tři roky. Přihlášku do Aliance tedy hodlá podat v roce 2020.
„Ukrajina jasně načrtla svou politickou budoucnost. Považujeme za nezbytné, abychom začali diskutovat o zavedení akčního plánu. Naše návrhy začít tuto diskusi byly s uspokojením přijaty,“ řekl Porošenko.
Prezident je podle televize 112 přesvědčen, že tato debata přiblíží Ukrajinu k podání přihlášky stát se členem NATO. „Máme program do roku 2020. Víme, co máme dělat. Poprvé máme cestovní mapu, co a kdy udělat,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na oznámení Porošenka uvedl, že Moskva i nadále s obavami sleduje plány Ukrajiny vstoupit do NATO, ačkoliv se to podle něj Ruska týká jen nepřímo. Připomněl navíc, že Rusko je už několik let znepokojeno přibližováním vojenské infrastruktury NATO k jeho hranicím. „Nepřispěje to (vstup Ukrajiny do NATO) k posílení stability a bezpečnosti na evropském kontinentu,“ citovala Peskova agentura TASS.
Rusko vnímá přibližování Aliance k ruským hranicím jako ohrožení své bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin svého času odůvodňoval anexi Krymu právě obavou, že by se Sevastopol, tradiční základna Černomořské flotily, mohl ocitnout v aliančních rukou.
Akční plán je určen zemím chystajícím se ke vstupu do NATO. O plán Ukrajina požádala už v roce 2008, ale tehdy, na bukurešťském summitu Aliance, pozvánku nedostala. O dva roky později proruský prezident Viktor Janukovyč přípravy pozastavil a rozpustil struktury zřízené jeho prozápadním předchůdcem Viktorem Juščenkem v roce 2006.
Porošenko byl do čela země zvolen po svržení Janukovyče v únoru 2014. Vzápětí Rusko anektovalo Krym a na východě země vypukl konflikt, který si dosud vyžádal na 10 tisíc mrtvých.
Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín.
Ukrajinský parlament minulý měsíc přijal zákon, který snahu stát se členem NATO zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi.
Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne.
Stoltenberg vyzval Rusko k ukončení konfliktu v Donbasu
Stoltenberg vyzval Rusko ke stažení ruských vojáků z Donbasu a ukončení vojenské podpory separatistů, jakkoli Moskva zapojení do konfliktu stále popírá. „Konflikt nadále ničí lidské životy, už zde bylo zabito více než 10 tisíc lidí, včetně tří tisícovek civilistů. Je zjevné, že se dohoda o příměří neplní,“ řekl politický šéf Aliance a dodal, že hospodářské sankce Západu je záhodno ponechat, až dokud Rusko nezmění své počínání.
Kreml tato obvinění znovu popřel. „Na Ukrajině nikdy nebyli a nejsou žádní ruští vojáci,“ řekl Peskov.
Uvedl také, že NATO pomáhá Ukrajině vyšetřit kybernetický útok z konce června. „V posledních dnech jsme dodali Ukrajině moderní vybavení pro ochranu před kybernetickými útoky a pomáháme klíčovým vládním institucím s vyšetřováním inidentů toho druhu, ke kterému nedávno došlo,“ řekl Stoltenberg. Výměna zkušeností i společná cvičení v této oblasti jsou podle něj nezbytná k účinnému odvrácení „velice reálných a velice proměnlivých“ hrozeb.
„Kybernetické útoky jsou klíčový prvek hybridní války,“ prohlásil ukrajinský prezident, podle kterého existují důkazy, že červnový útok byl dílem Ruska.
