Ukrajina a NATO podle Porošenka začnou jednat o členství v Alianci

Jan Šír k jednání Stoltenberga a Porošenka (zdroj: ČT24)

Ukrajina a Severoatlantická aliance se dohodly, že začnou jednat o akčním plánu dosažení členství Ukrajiny v Alianci. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Kyjev je podle Porošenka schopen dosáhnout aliančních standardů za tři roky. Přihlášku do Aliance tedy hodlá podat v roce 2020.

„Ukrajina jasně načrtla svou politickou budoucnost. Považujeme za nezbytné, abychom začali diskutovat o zavedení akčního plánu. Naše návrhy začít tuto diskusi byly s uspokojením přijaty,“ řekl Porošenko.

Prezident je podle televize 112 přesvědčen, že tato debata přiblíží Ukrajinu k podání přihlášky stát se členem NATO. „Máme program do roku 2020. Víme, co máme dělat. Poprvé máme cestovní mapu, co a kdy udělat,“ dodal. 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na oznámení Porošenka uvedl, že Moskva i nadále s obavami sleduje plány Ukrajiny vstoupit do NATO, ačkoliv se to podle něj Ruska týká jen nepřímo. Připomněl navíc, že Rusko je už několik let znepokojeno přibližováním vojenské infrastruktury NATO k jeho hranicím. „Nepřispěje to (vstup Ukrajiny do NATO) k posílení stability a bezpečnosti na evropském kontinentu,“ citovala Peskova agentura TASS.

Stoltenberg a Porošenko v Kyjevě mluvili o vstupu Ukrajiny do NATO (zdroj: ČT24)

Rusko vnímá přibližování Aliance k ruským hranicím jako ohrožení své bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin svého času odůvodňoval anexi Krymu právě obavou, že by se Sevastopol, tradiční základna Černomořské flotily, mohl ocitnout v aliančních rukou.

Akční plán je určen zemím chystajícím se ke vstupu do NATO. O plán Ukrajina požádala už v roce 2008, ale tehdy, na bukurešťském summitu Aliance, pozvánku nedostala. O dva roky později proruský prezident Viktor Janukovyč přípravy pozastavil a rozpustil struktury zřízené jeho prozápadním předchůdcem Viktorem Juščenkem v roce 2006.

Porošenko byl do čela země zvolen po svržení Janukovyče v únoru 2014. Vzápětí Rusko anektovalo Krym a na východě země vypukl konflikt, který si dosud vyžádal na 10 tisíc mrtvých.

Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín. 

Ukrajinský parlament minulý měsíc přijal zákon, který snahu stát se členem NATO zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi.

Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne.

Stoltenberg vyzval Rusko k ukončení konfliktu v Donbasu

Stoltenberg vyzval Rusko ke stažení ruských vojáků z Donbasu a ukončení vojenské podpory separatistů, jakkoli Moskva zapojení do konfliktu stále popírá. „Konflikt nadále ničí lidské životy, už zde bylo zabito více než 10 tisíc lidí, včetně tří tisícovek civilistů. Je zjevné, že se dohoda o příměří neplní,“ řekl politický šéf Aliance a dodal, že hospodářské sankce Západu je záhodno ponechat, až dokud Rusko nezmění své počínání.

Kreml tato obvinění znovu popřel. „Na Ukrajině nikdy nebyli a nejsou žádní ruští vojáci,“ řekl Peskov. 

Uvedl také, že NATO pomáhá Ukrajině vyšetřit kybernetický útok z konce června. „V posledních dnech jsme dodali Ukrajině moderní vybavení pro ochranu před kybernetickými útoky a pomáháme klíčovým vládním institucím s vyšetřováním inidentů toho druhu, ke kterému nedávno došlo,“ řekl Stoltenberg. Výměna zkušeností i společná cvičení v této oblasti jsou podle něj nezbytná k účinnému odvrácení „velice reálných a velice proměnlivých“ hrozeb.

„Kybernetické útoky jsou klíčový prvek hybridní války,“ prohlásil ukrajinský prezident, podle kterého existují důkazy, že červnový útok byl dílem Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 mminutami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
13:43Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 59 mminutami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
17:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
06:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 3 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
16:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pacienti umírají na chodbách, poukazují britské zdravotní sestry na krizi nemocnic

Britský zdravotní systém NHS je dlouhodobě přetížený. Nevalnou pověst tamního zdravotnictví zhoršují svědectví ze strany unie ošetřovatelského personálu. „Pacienti umírají na nemocničních chodbách, kde je dlouhé hodiny nikdo neobjeví, zatímco jiným pacientům, kteří utrpí infarkt, nelze poskytnout pomoc kvůli přeplněným chodbám,“ píše se mezi jiným v rozsáhlé zprávě, o které nedávno informovala britská média.
před 4 hhodinami
Načítání...