Mosulský minaret Al-Hadbá. Po staletí byl symbolem druhého největšího iráckého města, utvářel jeho panorama a jeho obyvatelé věřili, že je chrání. Před třemi lety však padl Mosul do rukou ozbrojenců z tzv. Islámského státu (IS) a místním památkám nastaly velmi zlé časy. Barbarství islamistů se nakonec otočilo i proti historickému klenotu z konce 12. století. Ve středu jej příslušníci IS srovnali se zemí – poněkud paradoxně v čase, kdy se nezadržitelně blíží kompletní osvobození města právě z jejich rukou.
„Islámský stát tím chtěl dát najevo, že se nebojí postupujících jednotek irácké armády a policie a že jeho válečníci jsou připraveni bojovat až do posledního dechu. Je to ukázka toho jejich učení – považují se za bojovníky jediné správné víry v jakési konečné bitvě o budoucnost světa,“ interpretoval čin radikálů zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Zároveň připomněl, že IS se už před třemi lety po obsazení Mosulu pokusil zmiňovaný minaret vyhodit do vzduchu. Důvod? Je prý neislámský. „Tehdy destrukci zabránilo několik tisíc obyvatel Mosulu, kteří se na místě shromáždili,“ podotknul Szántó.
Nová mešita, starý minaret
Minaret Al-Hadbá byl po staletí součástí areálu mešity an-Núrí. Založil ji turecký sultán Damašku, Aleppa a Mosulu Núr ad-Dín, známý to bojovník proti křižákům. Její původní podoba však vzala za své v roce 1942 a byla nahrazena novou stavbou. Ze starých časů zbyl minaret, pár sloupů a mihráb, výklenek ve středu stěny mešity, orientovaný směrem k Mekce.
Jak zdůraznil historik Karel Nováček z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, patřil právě minaret k tomu nejcennějšímu v rámci areálu mešity. „Nejen, že byl autentickou stavbou z druhé poloviny 12. století, ale mimořádnou výškou a charakteristickým tvarem utvářel panorama historického města a stal se jakýmsi ochráncem Mosulanů a mosulského centra. Podle leteckých snímků byl celý tento areál zlikvidován,“ dodal.
Nakloněný Hrbáč
Proslulost si minaret získal skrze svůj křivý tvar. První zprávy o jeho naklánění se na stranu pocházejí ze 14. století, už tehdy se mu začalo říkat Al-Hadbá (Hrbáč). V roce 2012 naměřili vědci pracující pro organizaci UNESCO hodnotu 2,5metrového odklonu minaretu od jeho svislé osy. Co za tím vězelo?
Podle expertů místní klimatické podmínky. Konkrétně kombinace severozápadního větru a slunečních paprsků ohřívajících zdivo na jižní straně. A také chatrná sádra použitá na slepení cihel dohromady. „Mosulská léta jsou velmi horká a zimy zase hodně deštivé. I to mělo svůj vliv. Došlo k jednostranné degradaci pláště a minaret se začal vychylovat ve směru převládajících větrů,“ doplnil Karel Nováček.
