Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude chtít mluvit s eurokomisařkou pro spravedlnost Věrou Jourovou kvůli její kritice zahájení řízení s Českem ohledně neplnění uprchlických kvót. České televizi to v Bruselu sdělil vysoce postavený zdroj v Evropské komisi s tím, že se tak stane při jejich nejbližším setkání. Jourová nepovažuje řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku za dobré rozhodnutí.
Jourová kritizovala řízení s ČR kvůli kvótám, Juncker si s ní chce promluvit
Juncker chce s Jourovou hovořit ohledně kritiky rozhodnutí EK (zdroj: ČT24)
Kritika rozhodnutí Evropské komise přímo od jednoho z jejích členů se považuje za velmi neobvyklou.
„Není na mně, abych cokoliv vysvětloval člence sboru komisařů. Účastní se všech zasedání Evropské komise, tam se odehrávají diskuse a rozhoduje se jednomyslně. Všechna řízení pro nesplnění povinností u členských států zahajujeme, když to vyhodnotíme jako nutné,“ uvedl mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein.
Řízení vůči Česku, Polsku a Maďarsku oznámil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý, procedura se oficiálně rozběhla ve středu. Praha dostala čtyřtýdenní lhůtu na odpověď.
Věc může skončit až u soudu EU
Výzva, která má podobu dopisu komisaře Avramopulose českému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, je prvním krokem v řízení pro nesplnění povinnosti. Po české odpovědi může ze strany Komise následovat takzvané odůvodněné stanovisko a poté se unijní exekutiva může obrátit na soud EU. Ten by následně rozhodoval o případné pokutě pro stát.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu zdůraznil, že řízení kvůli nenaplňování dohodnutých kvót nelze srovnávat se sankcemi. Komise podle něj neměla jinou možnost, protože tyto tři státy porušily unijní právo.
„Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo,“ řekl Juncker. Doufá, že řízení až k soudu nedospěje.
- Země EU se v roce 2015 shodly na mimořádném programu, v jehož rámci mělo být za dva roky z migrační krizí postižených Řecka a Itálie přerozděleno podle kvótového klíče mezi ostatní státy unie 160 000 přesně definovaných žadatelů o azyl ze zemí, u jejichž občanů je velká pravděpodobnost udělení mezinárodní ochrany.
- Prvních 40 000 bylo dobrovolným závazkem států včetně Česka. U dalších 120 000 bylo Česko a několik dalších zemí proti, byly ale přehlasovány. Postup následně Slovensko a Maďarsko napadly u evropského soudu.
Program ale příliš nefunguje, dosud bylo přesunuto jen asi 21 000 osob a Evropská komise sama uvádí, že celkové číslo naplněno nebude. Zároveň ale upozorňuje, že povinnost přerozdělit oněch několik desítek tisíc lidí, kteří na přesun nárok mají a jsou nyní v Itálii a v Řecku, v září neskončí. Své kvóty zatím nenaplňuje naprostá většina zemí EU, tempo přebírání migrantů se však zrychluje.
Zahájení řízení oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Premiér Bohuslav Sobotka v reakci uvedl, že Česko bude důsledně bránit své rozhodnutí nepodílet se na systému kvót. Podle prezidenta Miloše Zemana představují kvóty ztrátu suverenity členských zemí EU. Tlaku Unie ohledně přijímání migrantů prý nehodlá ustupovat.
Polská vláda dala najevo připravenost hájit se před Soudním dvorem EU a šéf maďarské diplomacie označil postup EK za vydírání.
Česko, které přijalo jen 12 žadatelů o azyl, nová místa nenabídlo už déle než rok. Například Rakousko, proti němuž podobné řízení vedeno není, sice nepřijalo z Itálie a Řecka ještě vůbec nikoho, ale v květnu slíbilo volná místa pro 50 osob.
Avramopulos uvedl, že pokud Praha, Varšava a Budapešť svůj přístup změní, může i komise změnit svůj postoj k celé právní proceduře.
obrázek