Británie bude zřejmě volit předčasně. Co teď nastane?

Rozhodnutí, které překvapilo všechny. Premiérka Theresa Mayová ve středu přinese do Dolní sněmovny návrh na předčasné volby. Až dosud přitom tvrdila, že v zemi se bude volit standardně až v roce 2020. Pokud návrh projde, do hlasování by tak zbývalo zhruba sedm týdnů.

Podle zákonů z roku 2011 se řádné volby konají každých pět let první květnový čtvrtek. Poslední hlasování o složení Dolní sněmovny proběhlo 7. května 2015, další tak bylo datováno do roku 2020.

Do předpokládaného harmonogramu ale zasáhla premiérka Mayová, když nabídla poslancům předčasné volby, a to 8. června tohoto roku. Při středečním hlasování by přitom návrh měl projít – šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn naznačil, že jeho strana plán Mayové podpoří.

Jsou dva možné způsoby, jak v Británii vyvolat předčasné volby. Mayová dala jasně najevo, že chce postupovat rychlejší variantou. Vyžaduje to podporu dvou třetin všech poslaneckých křesel – konkrétně tedy 434 hlasů v 650členné Dolní komoře.

Nahrávám video

Zákon připouští i druhý způsob, jak přivést zemi k předčasným volbám. Vzhledem k okolnostem jde ale o velmi nepravděpodobný scénář. Vládní strana – či kterákoliv jiná v parlamentu – by musela vyvolat hlasování o nedůvěře kabinetu a během 14 dnů zároveň zamezit schvalování důvěry jakékoliv jiné vládní alternativě.

Tato varianta by vyžadovala pouze absolutní většinu (tedy nadpoloviční, nikoliv dvoutřetinovou), znamená ale časově náročnější proces. Konzervativní vláda by navíc musela uměle zajistit, aby část jejích poslanců hlasovala proti kabinetu.

Průzkumy nahrávají konzervativcům

Poslední průzkumy ukazují, že premiérčini konzervativci mají před opozičními labouristy jasný náskok a současná vládní většina by mohla z voleb vyjít dále posílena. Například podle aktuálního průzkumu pro nedělník Sunday Mirror vyplývá, že toryové by nyní získali 46 procent hlasů, zatímco labouristé 25 procent.

Samotná Mayová se v průzkumech těší značné podpoře. Za nejlepší možnou osobnost v čele vlády ji považuje zhruba polovina Britů. Předákovi opozičních labouristů Jeremymu Corbynovi přisuzuje průzkum společnosti YouGov pouze 14procentní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 2 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 5 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 12 hhodinami
Načítání...