Brexit jako pověstný džin vypuštěný z láhve. I touto optikou se dá pohlížet na rozhodnutí Britů odejít z evropské osmadvacítky. Příštích několik let může totiž přinést nejen zásadní posun ve vztazích mezi Velkou Británií a EU, ale také fundamentální proměnu dosavadní podoby Spojeného království, jehož řady možná opustí Skotsko. Tamní parlament se v minulém týdnu vyslovil pro opětovné vypsání referenda o nezávislosti. Bude nakonec Londýn souhlasit s jeho konáním? A měli by v něm příznivci samostatného Skotska větší šanci uspět než při prvním referendu v roce 2014?
Skotsko míří k druhému referendu. Na jeho termín a výsledek bude mít velký vliv průběh brexitu
„Velmi pravděpodobně jsme jako země vstoupili do nejsložitějšího období za celé dlouhé roky, do období plné politické nejistoty,“ popsala starosti Velké Británie komentátorka BBC Laura Kuenssbergová.
Aktivací Článku 50 coby spouštěcího mechanismu procesu vyjednávání o podmínkách opuštění evropského projektu se Británie „dostala do bodu, z něhož už není návratu,“ konstatoval Matthias Matthijs ve svém sloupku pro americký magazín Foreign Affairs.
Zároveň poznamenal, že výsledkem uvedeného procesu může být „největší akt vlastní sabotáže v moderních politických dějinách“. Tím měl jasně na mysli rozpad Spojeného království, ze kterého se prý, ironicky řečeno, může za pár let stát „FUKEW“ (former United Kingdom of England and Wales).
Výsledky referenda o nezávislosti Skotska (2014)
Skotské odstředivé tendence, jež se zdály být vyřešeny prohrou zastánců nezávislosti v referendu na podzim 2014, znovu posílily. Skotská národní strana, nejsilnější politická strana v zemi a lídr tábora usilujícího o samostatnost, získala nové argumenty. „Jsou velmi odlišné od těch při prvním referendu a myslím si, že jsou ještě přesvědčivější,“ tvrdí skotská premiérka Nicole Sturgeonová.
Odchod z Unie, pro který Skotové nehlasovali
Opakovaně přitom upozorňuje na dvě skutečnosti. Za prvé na to, že v kampani kolem prvního referenda se britská vláda dušovala, že chtějí-li Skotové zůstat v Evropské unii, pak musí setrvat uvnitř Spojeného království a nikoliv se z tohoto svazku odtrhnout. Za druhé poukazuje na výsledek hlasování o brexitu ve Skotsku, kde se 62 procent voličů postavilo za setrvání Británie v Unii.
SNP není celé Skotsko, její představitelé jednají proti přání většiny skotských lidí.
„A nyní čelíme tomu, že jsme z EU nuceni odejít. Proti naší vůli. A co je vůbec nejhorší, je reálná hrozba, že se tak stane tím nejničivějším možným způsobem pro naše národní zájmy. Členství v EU se stalo součástí skotské identity,“ řekla Sturgeonová v úterním projevu na americké Stanfordské univerzitě, kde vystoupila s přednáškou na téma „Skotské místo ve světě“. V ní představila vizi otevřeného a prosperujícího Skotska, které bude doma i ve světě hájit zásady udržitelného rozvoje.
Jak Skotové hlasovali v referendu o brexitu?
Nevšímaví a neústupní Toryové
Přesvědčení premiérky Mayové, že brexit posílí jednotu Spojeného království, je směšné až komické. Je to právě strach z brexitu, který vedl k další krizi uvnitř Británie.
Podle první ministryně byla skotská vláda připravena dospět s Londýnem ke kompromisu ohledně podmínek brexitu, jenže místo toho prý narazila na „zeď neústupnosti“. „Jazyk partnerství vymizel,“ postěžovala si Sturgeonová.
„To, že Theresa Mayová nakonec zvolila cestu tzv. tvrdého brexitu, tak to je skutečně něco, co jde Skotům proti srsti,“ připojil svůj názor Petr Kopecký, anglista z Ostravské univerzity.
Ve chvíli, kdy bylo jisté, že kabinet premiérky Mayové bude prosazovat právě verzi hard brexitu, přikročila skotská politička k protitahu. „Její plán s vypsáním druhého referenda byl možná předčasným krokem, ovšem kdyby za současné složité situace (pro Skotsko) neudělala nic, otřáslo by to její důvěryhodností,“ podotknul k počínání Sturgeonové renomovaný skotský historik Tom Devine.
Rovněž zkritizoval vládnoucí elity Toryů včetně bývalého premiéra Davida Camerona za jejich nevšímavost vůči problémům Skotska, Walesu a Severního Irska, tedy těch částí Spojeného království, které prošly v minulých desetiletích tzv. devolucí, procesem svěření pravomocí ústřední vlády samosprávným celkům nižší úrovně.
Zastánci nového skotského referenda
Podle průzkumů je skotská společnost v otázce nezávislosti rozdělená půl na půl. Před startem kampaně k prvnímu referendu byla podpora samostatnosti jen 27 procent.
Britská vláda tvrdí, že je připravena s decentralizací pokračovat. Vysvětluje to tím, že jak se zemi budou vracet kompetence, které měla doteď v rukou Evropská unie, tak některé z nich přesměruje přímo k regionálním vládám. „Očekáváme, že dostanou více pravomocí než měly dosud,“ potvrdila Jan Thompsonová, velvyslankyně Spojeného království v ČR.
Bitva o termín referenda
Osazenstvo Downing Street 10 sleduje tímto záměrem možnost získat kladné body především u skotského obyvatelstva, a to v nadcházející taktické bitvě v souvislosti s plánem na uskutečnění druhého referenda. Skotská vláda by ho ráda zrealizovala na podzim 2018 nebo na jaře 2019, tento termín však zatím pro Mayovou a spol. nepřipadá do úvahy.
„Vypsat referendum v průběhu vyjednávání o brexitu by nebylo vůči Skotům fér, protože by nevěděli, jakou podobu vlastně bude mít naše budoucí spolupráce s Evropskou unií. Paní premiérka Mayová řekla, že nebude stát v cestě skotskému referendu, pokud však bude vypsané ve správný čas,“ připomněla Thompsonová.
Server Politico nicméně upozornil, že vládnoucí konzervativci jsou si moc dobře vědomi toho (byť o tom na veřejnosti ze strategických důvodů nemluví), že nemohou na neurčito odsouvat rozhodnutí o termínu skotského referenda. „Odpírat Skotům právo na jejich sebeurčení by mělo velmi špatný dopad pro současné britské vedení hledající nové spojence na globální scéně,“ napsal zmiňovaný server.
Hra na dvou šachovnicích
Podle The Economist se britská premiérka nachází v hodně prekérní situaci. Týdeník ji přirovnal k paralelně se odehrávajícím partiím na dvou šachovnicích, přičemž na jedné hraje Mayová s černými a na druhé s bílými figurami. Soupeři jsou Evropská unie a Skotsko.
Theresa Mayová
„Každý tah (rozuměj argument), který Mayová vytasí proti EU, může být úplně stejně použit proti její osobě ze strany Sturgeonové,“ rozvedl týdeník výše uvedenou analogii se dvěma šachovými partiemi v tom smyslu, že Mayová bude těžko schopná zároveň „vyhrávat“ jak při vyjednávání s Unií, tak při dohadování se se skotskými politiky.
„Musela by skutečně dohodnout tak výhodné podmínky pro Skotsko, aby se ta současná nálada změnila a Skotové v případném dalším referendu hlasovali pro setrvání ve Spojeném království. A takové podmínky nebude snadné dojednat. Protože EU nebude vycházet Británii nějak zvlášť vstříc. Je totiž jasné, že pokud by si Británie vyjednala velmi výhodné podmínky, tak to bude motivovat jiné členské státy, aby z Unie odešly,“ všimnul si důležitého aspektu Jan Kavan, někdejší šéf české diplomacie.
Velký risk pro SNP a Sturgeonovou
Hlavním ekonomickým tématem budoucího referenda nebude měna, jako tomu bylo v roce 2014, ale přístup na trhy, na ten britský i na jednotný evropský.
Pro Skotskou národní stranu a její předsedkyni se zdá být brexit na dlouhou dobu dopředu jedinečnou příležitostí, jak dovést zemi ke kýžené samostatnosti. Jedná se však o dvojsečnou zbraň.
„Opakované NE by bezesporu znamenalo konec politické kariéry Sturgeonové a z pohledu mojí generace by to byl definitivní konec nadějí na nezávislé Skotsko,“ přiznává Tom Devine.
Sturgeonové navíc nehraje příliš do karet stagnace skotské ekonomiky a obava značné části Skotů, zda by v éře samostatnosti měla země dostatek prostředků na pokrytí poměrně štědrého sociálního státu. Velký otazník se vznáší i nad případným přístupem na trh Spojeného království.
„Ten je pro Skoty daleko důležitější než ekonomické vazby a spolupráce se zbytkem Evropy,“ míní bývalý labouristický premiér Tony Blair, který se jinak ve svých vyjádřeních ostře staví proti brexitu a v kampani před hlasováním o odchodu Velké Británie z EU varoval, že vítězství tábora „Leave“ by znamenalo reálnou možnost nového skotského referenda.
Skotsko bez automatického členství v EU
Skotové také musí počítat s tím, že i kdyby se oddělili od Spojeného království, nedočkají se za to automatického pokračování členství v EU, nýbrž budou muset absolvovat nová vyjednávání s Bruselem. „To je ta špatná zpráva. Ta dobrá však je, že by ten přístupový proces měl být velmi rychlý,“ předpovídá Lord Kerr, jenž v 90. letech působil na postu britského velvyslance při Evropské unii.
„Řeči o tom, že by se Skotové museli postavit do jakési fronty třeba vedle Turků, považuji za holé nesmysly,“ dodává autor slavného Článku 50.
Povzbudivou skutečností pro zastánce skotské samostatnosti je to, že budoucí členství nezávislého Skotska v evropském projektu by neztroskotalo na španělském bojkotu. Alfonso Dastis, španělský ministr zahraničí, před několika dny ubezpečil, že jeho země nebude vetovat případný vstup Skotska do EU.
Jedním dechem ale dodal, že Madrid je proti dezintegraci Evropy na menší státní celky. Postoje španělské vlády mají v tomto ohledu zřejmé kořeny v obavě z katalánského separatismu, který je čím dál tím zřetelnější.
- Dominantní silou skotského politického života se v průběhu poslední dekády stala Skotská národní strana (SNP). Kromě toho, že je zastáncem myšlenky skotské nezávislosti, prosazuje tato levostředově ukotvená strana sociálně-demokratický progresivistický program, který se výrazně liší od priorit britského kabinetu konzervativců.
- Mezi programové pilíře SNP patří rovné pracovní příležitosti, bezplatné školství, dostupná zdravotní a sociální péče, rovnoprávnost žen, ochrana klimatu, důraz na obnovitelné zdroje a rozvoj inkluzivní společnosti bez diskriminace etnických, národnostních a sexuálních menšin.
- V roce 2011 získala SNP ve volbách do skotského parlamentu 69 z celkového počtu 129 křesel, čili absolutní většinu. O majoritu strana přišla před dvěma lety – momentálně disponuje v Holyroodu 63 křesly, při většině hlasování, jako při tom o vypsání druhého skotského referenda, se však může spolehnout na šest hlasů proevropsky smýšlejících zelených. Ti jsou též zastánci skotské nezávislosti.
- Proti samostatnému Skotsku trvale vystupují skotští konzervativci (31 křesel), labouristé (24 křesel) a liberální demokraté (5 křesel).
- Co se týče rozdělení skotských mandátů v britské Dolní sněmovně mezi jednotlivé politické subjekty, i zde má navrch SNP s 35 poslanci (ovšem při posledních volbách v roce 2017 ztratila tato strana 21 křesel). Třináct poslanců mají konzervativci, sedmi zákonodárci disponují labouristé a čtyři místa patří liberálním demokratům.